Vědci z Číny otestovali na myších upravená probiotika odbourávající alkohol. Hlodavci po užití léku méně trpěli příznaky opilosti a rychleji se zotavili z kocoviny. Přípravek navíc lépe chránil jejich játra. Výsledky jsou slibné, stále však nedošlo na testování na lidech. Napsal o tom web Gizmodo.
Náš organismus brání proti alkoholu játra, která současně na jeho přílišné množství trpí. Alkohol rozkládají s pomocí enzymů zvaných alkoholdehydrogenázy (ADH). Existuje však zvláštní varianta tohoto enzymu ADH1B, která je častější u asijské a polynéské populace.
Tato varianta je efektivnější během odbourávání alkoholu z těla. Experti proto aktuálně na myších testují, zda ji svede organismus produkovat sám. Server Gizmodo však upozornil, že tento výzkum může trvat celá desetiletí, než vůbec dojde na testování u lidí.
Drunk Mice Avoided Hangovers Thanks to a Probiotic https://t.co/uLHOpLDmuY pic.twitter.com/nL06L4byEU
— Gizmodo (@Gizmodo) April 12, 2023
Čínští vědci proto upravili bakterii Lactococcus lactis běžně užívanou při výrobě mléčných výrobků nebo jako probiotikum a doplnili ji o verzi genu ADH, která vytváří „speciální“ enzym ADH1B u lidí. Těmito bakteriemi pak naplnili kapsli a podali ji opilým myším.
Studie publikovaná v časopise Microbiology Spectrum popsala, že myši s modifikovaným lékem trpěly méně příznaky opilosti. Když se například převrátily na záda, byly schopné zase vstát. Kromě toho rychleji vystřízlivěly.
Naděje pro nemocná játra
Vědci také upozornili, že probiotika lépe chránila jejich játra, i když pro definitivní potvrzení tohoto účinku netrvala pozorování dostatečně dlouho. Pokud by to však potvrdili, lék by mohl být v případě dalších úspěšných testů podáván pacientům s nemocnými játry.
Nemocná játra, například u chronických alkoholiků, totiž produkují méně ADH, což pak onemocnění ještě zhoršuje. Současně by mohl přípravek fungovat jako krátkodobá prevence proti kocovině.
„Současný výzkum poskytuje nejen nové strategie pro léčbu a prevenci negativních účinků alkoholu, ale také připravuje cestu pro potenciálně široké uplatnění v budoucnu,“ napsali ve studii odborníci.
Výsledky jsou sice optimistické, vědci ale upozorňují, že výzkum zatím nebyl proveden na lidech a že bude zapotřebí další testování. Ovlivnili však podobné biologické procesy jako u lidí, vliv léku by tedy měl být podobný.
