Reklama
5.2 C
Czech
Neděle 29. března 2026
ZprávyBiden platí Rusku 100 milionů dolarů měsíčně za nákup uranu, vzdát se...

Biden platí Rusku 100 milionů dolarů měsíčně za nákup uranu, vzdát se ho nechce

Američany by velmi potěšilo, kdyby se jejich evropští spojenci zcela odstřihli od ruského plynu a ropy tak, jak to udělal Washington. USA už týden po ruském vpádu na Ukrajinu zároveň s těmito surovinami zařadily na sankční seznam i uhlí, embargo na něj začala EU uplatňovat o několik měsíců později.

Spojené státy mají tendenci zdůrazňovat, že řada evropských zemí mohla už před vypuknutím války udělat více proti své energetické závislosti na Rusku. O jedné surovině pro výrobu energie to však platí oboustranně. Nákupem ruského uranu Bílý dům nadále pomáhá Kremlu podobně jako Evropané, informuje server Nautiv.com.

Znepokojuje mě ta částka

Co mohli v USA podniknout mnohem dříve, o to se začínají snažit až po ruské invazi. Ministryně energetiky Jennifer Granholmová podle agentury Bloomberg řekla, že chce zdvojnásobit snahu osvobodit se od dodávek jaderného paliva z Ruska. Prvním krokem je žádost Bílého domu adresovaná Kongresu USA o souhlas s částkou 1,5 miliardy amerických dolarů. Takříkajíc je to však jen startovné. „Požadavek je součástí širšího plánu vynaložit miliardy na vytvoření průmyslu se sídlem v USA na obohacování uranu a další služby potřebné k výrobě paliva pro reaktory prostřednictvím nákupu suroviny od domácích výrobců,“ objasnil Bloomberg.

Představa o velkém počtu miliard USD se nezamlouvá vlivné demokratické senátorce Dianne Feinsteinové. „Znepokojuje mě ta částka. Je to hodně peněz,“ citoval Bloomberg političku, která je členkou Kongresu USA nepřetržitě již od roku 1992.

Ročně 1,2 miliardy USD

Republikánský senátor John Barrasso naopak podporuje finanční injekce do domácího uranového průmyslu. „Tento vysoce postavený republikán v senátním výboru pro energetiku a přírodní zdroje zastupuje stát Wyoming, kde jsou uranové doly, které by profitovaly ze zákazu importu ruského uranu,“ napsal list Washington Post.

Barrasso tvrdí, že Moskva vydělává spoustu peněz vývozem své suroviny pro atomové elektrárny v USA. „Stále posíláme Rusku přibližně 100 milionů dolarů měsíčně za nákup uranu,“ řekl televizní stanici Fox News. Ročně to vychází na 1,2 miliardy USD (Washington Post se domnívá, že je to méně peněz).

Je však z amerického pohledu snadné odstřihnout se od ruského uranu? „O zákazu se snáze mluví, než se udělá – kvůli postavení Ruska v podobě vedoucího světového komplexu na obohacování uranu,“ upozornil server OilPrice.

Rusové vlastní jedny z největších zásob uranu na celém světě. Odhaduje se, že ho mají zhruba 486 tisíc tun.

Co se týká provázanosti jaderných elektráren na ruské dodávky, Spojené státy vůbec nemohou mluvit o tom, že by byly ve výhodnější pozici než evropské země. „USA v roce 2021 dovezla z Ruska přibližně 14 procent svého spotřebovaného uranu a využila 28 procent všech služeb obohacování v Rusku. Údaje o EU byly 20 procent, respektive 26 procent,“ podotkl OilPrice. Server MiningWeekly tvrdí, že Američané kupují od Rusů každoročně až 16,5 procenta uranu pro své atomové elektrárny.

V USA se nezpracovává uran

Proces obohacování uranu je velmi komplikovaný a lze jej uskutečnit jen v některých zemích – včetně Ruska. „Jen velmi málo uranové rudy je užitečné jako palivo. Po vytěžení se ruda přemění na tzv. žlutý koláč, což je jen koncentrovaný uran. Tento se mění na plyn, který je obohacený o izotop U-235. Je štěpný, díky čemuž je efektivnější pro jaderné palivo. Obohacený uran se pak zpracovává na palivové tyče a může se použít v jaderném reaktoru,“ píše portál Verge.

Zákaz dovozu ruského uranu do USA i do EU podporuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jenže problém spočívá ve zmíněném vedoucím postavení Ruska v uranových službách. „Disponuje téměř jejich polovinou na celém světě a to je něco, co nelze snadno nahradit,“ upozornil OilPrice.

Američané jsou na tom opačně. V USA se nevyrábí ani nezpracovává uran, ačkoli několik společností uvedlo, že by chtěli obnovit domácí výrobu ve státech Texas nebo Wyoming, pokud výrobci jaderné energie podepíší dlouhodobé smlouvy o dodávkách,“ napsala agentura Reuters.

Reklama

Doporučujeme

Šéfové ropných firem varují před dopady války s Íránem

Válka s Íránem začíná podle šéfů ropných firem tvrdě doléhat na dodávky energií a trhy její vážnost stále podceňují. Největší obavy míří na ropu, zkapalněný zemní plyn i další vývoj v Hormuzském průlivu, jehož omezený provoz zvyšuje nervozitu po celém světě.

Teherán čelil masivní vlně bombardování

Teherán zažil jednu z nejtěžších vln bombardování od začátku války. Útoky zasáhly obytné čtvrti i univerzitu, do regionu mezitím dorazili američtí mariňáci a konflikt se dál rozšiřuje za hranice Íránu i Izraele. Do bojů se nově zapojili také hútíové z Jemenu a napětí dál roste kolem Hormuzského průlivu.

Rubio obvinil Zelenského ze lži, naznačil, že USA může pomoc Ukrajině přesměrovat na Írán

Americký ministr zahraničí Marco Rubio obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze lži ohledně požadavků Spojených států. Zároveň připustil, že by USA mohly přesměrovat část zbraní původně určených pro Ukrajinu na jiné priority, například na konflikt s Íránem.

Správu železnic čeká velká reorganizace

Správa železnic od dubna spustí rozsáhlé organizační změny, které zasáhnou asi třetinu zaměstnanců. Ve hře je zhruba pět tisíc lidí. Ve většině případů ale nemá jít o propouštění, spíš o přesuny pod jiné útvary a výraznější centralizaci řízení.

Trump si opět stěžoval na neochotu spojenců v NATO pomoci USA s Íránem

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Jemenští Húsíové poprvé od začátku války v Íránu vypálili raketu na Izrael

Jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu dnes časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu Húsíové přihlásili. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Íránský útok na Abú Zábí si vyžádal pět zraněných, v Ománu jednoho

Nejméně pět lidí utrpělo zranění při požárech v průmyslové zóně v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Příčinou požárů byly střely a drony vypálené z Íránu. S odvoláním na místní úřady to dnes uvedla agentura AFP. Jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu pak drony útočily na mezinárodní letiště.

Íránský úder na americkou základnu poničil letouny a zranil vojáky

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii dnes poničil několik tankovacích letounů a zranil deset amerických vojáků. Píše to deník The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje.

Saúdská Arábie posílá rekordní objemy ropy přes Rudé moře

Saúdská Arábie zrychluje vývoz ropy přes přístav Janbú u Rudého moře a obchází tím Hormuzský průliv, který zůstává kvůli útokům a napětí v regionu prakticky mimo běžný provoz. Trh zatím první šok ustál, jenže zásoba volných barelů i dalších pojistek se rychle tenčí.

Izraelské údery zasáhly v Iránu jaderné zařízení a reaktor ve výstavbě

Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média. Izraelským úderům zařízení čelilo i v loňské červnové válce. Podle médií nynější útoky nikoho nezranily ani nezpůsobily únik radiace.

Bank of America zaplatí obětem Jeffreyho Epsteina 72,5 milionu dolarů

Bank of America se dohodla na vyplacení 72,5 milionu dolarů obětem Jeffreyho Epsteina. Peníze mají uzavřít hromadnou žalobu, podle níž banka přehlížela varovné signály a svými službami pomáhala fungování Epsteinovy sítě sexuálního zneužívání. Dohodu ještě musí schválit soud v New Yorku.

Rusko a Ukrajina se v noci napadly drony, jsou mrtví a ranění

Nejméně jednu oběť a 11 raněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil náčelník městské vojenské správy Serhij Lysak. V ruské Jaroslavské oblasti při náletu ukrajinských dronů zahynulo dítě, jeho rodiče utrpěli těžká zranění a zraněna byla i sousedka, informoval gubernátor Michail Jevrajev.

Konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoliv měsíců, řekl Rubio

Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.

Bobři po staletích znovu probouzejí anglickou krajinu

Bobři, kteří se před rokem vrátili do volné přírody v anglickém Dorsetu, začínají měnit místní krajinu. Podle National Trustu pomáhají oživit prostředí, vytvářejí nové podmínky pro další druhy a letos v létě by se u nich mohla objevit i mláďata.

Evropa chce konec íránské války, Rubio na schůzce G7 vysvětluje strategii USA

O potřebě rychlého ukončení íránské války se dnes pokoušejí přesvědčit amerického ministra zahraničí Marka Rubia jeho kolegové z evropských zemí skupiny G7. Britská ministryně Yvette Cooperová před začátkem jednání uvedla, že chce hovořit také o roli, kterou v pomoci Íránu hraje Rusko. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama