Věda a Technika800 let stará kostra v norské studni odhaluje příběh o biologické válce

800 let stará kostra v norské studni odhaluje příběh o biologické válce

Archeologický nález z norského hradu Sverresborg odkryl pozoruhodné spojení mezi středověkým textem a skutečnou historickou událostí. V roce 1938 byly ve staré hradní studni objeveny pozůstatky muže, kterého místní začali nazývat „Well-man“. Až nedávné pokroky v genetických a archeologických metodách však umožnily vědcům poodhalit, kým byl, jak vypadal a proč mohl skončit v této studni.

Podle záznamů v Sverrisově sáze – biografii norského krále Sverre Sigurdssona – byl mrtvý muž v roce 1197 hozen do studny hradní pevnosti, když královi odpůrci, Baglové, napadli a vyplenili hrad. Cílem bylo otrávit jediný zdroj vody, čímž by obyvatelům hradu zkomplikovali obranu a přežití. Dlouho byl „Well-man“ vnímán pouze jako legenda, ale archeologické vykopávky a genetické analýzy v posledních desetiletích přinesly nové poznatky o tomto dávném činu biologické války.

Od mýtu k vědeckému důkazu

Při původních vykopávkách v roce 1938 archeologové nalezli lidské pozůstatky na dně studny, zakryté těžkými kameny. V té době však nebyla k dispozici technologie pro detailní analýzu, a tak byl objev do značné míry zapomenut. Až v letech 2014 a 2016, kdy se vědci k místu vrátili, mohli díky pokročilým technikám v genetice a radiokarbonovému datování zjistit, že kostra skutečně pochází z období zmíněného v ságách. DNA analýza naznačila, že muž, který byl při útoku do studny svržen, měl pravděpodobně světlou pleť, modré oči a světlé až světle hnědé vlasy.

Podrobné analýzy kosterních pozůstatků odhalily, že muž byl ve věku mezi 30 a 40 lety a že jeho tělo neslo známky násilí. Na lebce byly objeveny stopy po úderu tupým předmětem a dvě řezné rány, což naznačuje, že mohl být zabit v boji nebo bezprostředně předtím, než jeho tělo hodili do studny. Archeoložka Anna Petersén uvedla, že nález je dalším potvrzením brutality, s níž se středověké války často vyznačovaly.

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění byla genetická analýza, která ukázala, že muž nemusel pocházet z oblasti Trondheimu, kde se hrad Sverresborg nachází. Vědci zjistili, že má genetické kořeny na jihu Norska – tedy v oblasti, odkud pocházeli Baglové, nepřátelé krále Sverreho. Tato skutečnost vedla k teorii, že do studny možná hodili tělo jednoho z vlastních padlých bojovníků. Výzkumník Michael D. Martin dle New York Times poznamenal, že tento objev nás varuje před přímým spojováním genetického původu s politickou loajalitou.

Nevyřešené otázky

I když nové technologie přinesly mnoho odpovědí, některé otázky zůstávají nezodpovězené. V Sverrisově sáze je popsáno, že mrtvý muž byl hozen do studny hlavou napřed, ale při vykopávkách byla jeho lebka nalezena oddělená od zbytku těla. Není tedy jasné, zda byl tělo rozloženo již před nebo po vhození do studny, nebo zda byl muž dokonce dekapitován. Další výzkum by mohl pomoci odhalit, zda „Well-man“ trpěl nemocí, která by mohla způsobit zamýšlenou kontaminaci vody, ale současné techniky to zatím nepotvrdily, informuje CNN.

„Well-manův“ příběh ukazuje, jak moderní věda umožňuje nahlédnout do dávné minulosti a ověřit pravdivost historických textů. Ačkoliv pravá identita muže zůstane pravděpodobně navždy neznámá, archeologie a genetika společně vytvářejí cestu, jak oddělit historické fakty od mýtů a legend. Jak uvedl Martin, tyto technologie nám umožňují postupně skládat objektivní obraz lidské historie, a to i v případech, kdy nás staré kroniky nechávají na pochybách.

Doporučujeme

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama