Archeologický nález z norského hradu Sverresborg odkryl pozoruhodné spojení mezi středověkým textem a skutečnou historickou událostí. V roce 1938 byly ve staré hradní studni objeveny pozůstatky muže, kterého místní začali nazývat „Well-man“. Až nedávné pokroky v genetických a archeologických metodách však umožnily vědcům poodhalit, kým byl, jak vypadal a proč mohl skončit v této studni.
Podle záznamů v Sverrisově sáze – biografii norského krále Sverre Sigurdssona – byl mrtvý muž v roce 1197 hozen do studny hradní pevnosti, když královi odpůrci, Baglové, napadli a vyplenili hrad. Cílem bylo otrávit jediný zdroj vody, čímž by obyvatelům hradu zkomplikovali obranu a přežití. Dlouho byl „Well-man“ vnímán pouze jako legenda, ale archeologické vykopávky a genetické analýzy v posledních desetiletích přinesly nové poznatky o tomto dávném činu biologické války.
Scientists say skeletal remains found in castle well belong to figure from 800-year-old saga – https://t.co/wgAiQWjsmu #Science #unearthed #archaeology pic.twitter.com/R76lGeq6sW
— Chronos News (@RealChronosNews) October 26, 2024
Od mýtu k vědeckému důkazu
Při původních vykopávkách v roce 1938 archeologové nalezli lidské pozůstatky na dně studny, zakryté těžkými kameny. V té době však nebyla k dispozici technologie pro detailní analýzu, a tak byl objev do značné míry zapomenut. Až v letech 2014 a 2016, kdy se vědci k místu vrátili, mohli díky pokročilým technikám v genetice a radiokarbonovému datování zjistit, že kostra skutečně pochází z období zmíněného v ságách. DNA analýza naznačila, že muž, který byl při útoku do studny svržen, měl pravděpodobně světlou pleť, modré oči a světlé až světle hnědé vlasy.
Podrobné analýzy kosterních pozůstatků odhalily, že muž byl ve věku mezi 30 a 40 lety a že jeho tělo neslo známky násilí. Na lebce byly objeveny stopy po úderu tupým předmětem a dvě řezné rány, což naznačuje, že mohl být zabit v boji nebo bezprostředně předtím, než jeho tělo hodili do studny. Archeoložka Anna Petersén uvedla, že nález je dalším potvrzením brutality, s níž se středověké války často vyznačovaly.
Jedním z nejpřekvapivějších zjištění byla genetická analýza, která ukázala, že muž nemusel pocházet z oblasti Trondheimu, kde se hrad Sverresborg nachází. Vědci zjistili, že má genetické kořeny na jihu Norska – tedy v oblasti, odkud pocházeli Baglové, nepřátelé krále Sverreho. Tato skutečnost vedla k teorii, že do studny možná hodili tělo jednoho z vlastních padlých bojovníků. Výzkumník Michael D. Martin dle New York Times poznamenal, že tento objev nás varuje před přímým spojováním genetického původu s politickou loajalitou.
Nevyřešené otázky
I když nové technologie přinesly mnoho odpovědí, některé otázky zůstávají nezodpovězené. V Sverrisově sáze je popsáno, že mrtvý muž byl hozen do studny hlavou napřed, ale při vykopávkách byla jeho lebka nalezena oddělená od zbytku těla. Není tedy jasné, zda byl tělo rozloženo již před nebo po vhození do studny, nebo zda byl muž dokonce dekapitován. Další výzkum by mohl pomoci odhalit, zda „Well-man“ trpěl nemocí, která by mohla způsobit zamýšlenou kontaminaci vody, ale současné techniky to zatím nepotvrdily, informuje CNN.
„Well-manův“ příběh ukazuje, jak moderní věda umožňuje nahlédnout do dávné minulosti a ověřit pravdivost historických textů. Ačkoliv pravá identita muže zůstane pravděpodobně navždy neznámá, archeologie a genetika společně vytvářejí cestu, jak oddělit historické fakty od mýtů a legend. Jak uvedl Martin, tyto technologie nám umožňují postupně skládat objektivní obraz lidské historie, a to i v případech, kdy nás staré kroniky nechávají na pochybách.
