Protext ČTK300 tisíc klientů sociálních služeb ohrožuje bezprecedentní zpoždění MPSV

300 tisíc klientů sociálních služeb ohrožuje bezprecedentní zpoždění MPSV

Praha 25. ledna 2023 (PROTEXT) –

● Tak jako letos nepostupovalo pomalu MPSV ani v rozpočtovém provizoriu minulý rok.

● Přes 220 sociálních služeb každoročně zařazených v programu B (celostátní poskytovatelé) je pro letošní rok ohroženo.

● Běžně se dotační řízení vyhlašuje na podzim a na začátku roku už poskytovatelé vědí, s jakými financemi mohou počítat (je to logické vzhledem k tomu, že od 1. 1. služby dále klienti využívají, zaměstnanci dále chodí do práce a berou mzdu).

● Letos tomu tak kvůli interním důvodům na straně MPSV a zpoždění bohužel není.

● Současné zpoždění dotačního řízení může být dáno i do kontextu unáhlené systemizace (změny vnitřní struktury), před kterou varoval a se kterou vyjádřil nesouhlas sociální výbor PSP ve svém usnesení ze dne 7.12.2022 č. 81 (https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=221301&pdf=1).

● Zatímco kraje jako poskytovatelé sociálních služeb v dotačním programu A znají podmínky pro sociální služby v roce 2023 od července 2022, u programu B tomu tak z interních důvodů na straně MPSV není. Vzniká nepřijatelná nerovnost mezi poskytovateli služeb. Letos na to může doplatit více než 300 tisíc klientů.

● Letošní rok je náročný pro poskytovatele služeb i kvůli kumulaci těchto faktorů: – neočekávaná vysoká inflace, růst cen energií, nájemného, uprchlíci z Ukrajiny, poskytovatelé objektivně nemají díky zpoždění MPSV pověření (obvyklá v jiných letech) pro vyjednávání překlenovacích úvěrů u bank do doby získání dotace.

● Poskytovatelé s MPSV již od začátku roku intenzivně jednají, ale bez výsledku.

● Současný systém MPSV funguje od roku 2007. Dotační titul byl několikrát zkontrolován NKÚ či nezávislým auditorskými firmami, které nezjistili žádná fatální pochybení MPSV. Přesto ho MPSV na úkor ohrožení sociálních služeb samo na poslední chvíli zpochybňuje.

● MPSV například pro rok 2023 chce stanovit nová pravidla, která jsou v rozporu s několika zákony, např. požaduje po poskytovatelích sociálních služeb, aby sbírali osobní údaje o klientech, 2 roky zpětně, i když sociální služba musí být poskytována anonymně – nízkoprahová zařízení, oběti násilí, krizová intervence apod..

Stanovisko a návrh řešení:

Poskytovatelé sociálních služeb v programu B tak nesouhlasí s novými pravidly na poslední chvíli pro rok 2023 z výše uvedených důvodů.

Poskytovatelé sociálních služeb v programu B proto žádají o návrat k původní metodice (zkontrolované dříve nezávislými orgány) a pouze o formální úpravy a navýšení limitů o míru inflace a zajištění kontinuity poskytování sociálních služeb bez dopadu na klienty v roce 2023, tak jak bylo na osobní schůzce s poskytovateli a MPSV minulý týden přislíbeno.

Poskytovatelé sociálních služeb v programu B požadují po MPSV zajistit transparentní participaci na tvorbě nových pravidel pro nadregionální program sociálních služeb v dalších letech od roku 2024 v souvislosti s reformou financování sociálních služeb.

V příloze přikládáme 2 dopisy s podrobným odůvodněním a připomínkami, které zástupci organizací adresovali panu ministru M. Jurečkovi, ale také například panu ministru I. Bartošovi nebo ministrovi financí Z. Stanjurovi a dalším odpovědným osobám.

Na znění tohoto dopisu se shodli zástupci těchto organizací zařazených v PpB MPSV pro poskytovatele sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností:

– Rostislav Haufer MBA, Chytrá Péče s.r.o.

– Slavěna Jeleňová, Ústav péče z.ú.

– Mgr. Vojtěch Kubec, LL.M., ředitel /statutární orgán, Včelka sociální služby o.p.s.

– Mgr. et Mgr. Monika Korábová, ředitelka, Poradna pro integraci, z.ú.

– Soňa Petrášková, ředitelka, Linka bezpečí, z.s.

– Ing. Petr Hořejš, nezávislý ekonomický poradce služeb SOHZ

– Jiří Hrabě, ředitel, Elpida o.p.s.

– Jiří Strejček, ředitel, Letní dům, z.ú.

– Jiří Richter, místopředseda Asociace poskytovatelů adiktologických služeb

– Mgr. Lucie Ditrychová, manažerka služeb, Centrum pro integraci cizinců, o.p.s.

– Bc. Martina Smolíková, ředitelka, Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, z.s.

– Alena Červenková, Společnost E / Czech Epilepsy Association, z. s.

– Agnes Němečková, Český helsinský výbor

– Mgr. Adam Zápotočný, zástupce ředitelky, Integrační centrum Sasov, z.ú.

– Mgr. Jitka Styblíková, Vida z.s.

– Jiří Pavlát MBA, ředitel, Česká společnost AIDS pomoc, z.s.

– Ing. Petr Lindr, Linnet eu s.r.o., Tísňová péče Anděl na drátě

– Mgr. Klára Kalibová, Ph.D., In Iustitia, o.p.s.

– Nikola Taragoš, Romodrom o.p.s.

– Mgr. Pavla Baxa, Rytmus – od klienta k občanovi, z.ú., ředitelka

– Ing. Pavel Melichárek, Debra ČR, z.ú.

– Mgr. Jana Fenclová, Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.

– PhDr.Petr Hrouzek, Ph.D., Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.

– Mgr. Lucie Šídová, ředitelka, Freya, z.s.

– Ing. Martin Novák, Česká unie neslyšících z.ú.

– Václav Dobrovolný, ředitel, Kolpingovo dílo České republiky z.s.

– Bc. Linda Hudson, vedoucí tlumočnické služby, Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s.

– Camille Latimier, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s.

– PhDr. Hana Malinová, CSc., Rozkoš bez rizika,z. s.

– Ing. Igor Prokeš, ředitel, Domov Potoky (Jipro-Cash s.r.o.)

– Jiří Hladík, Salebra z.s., předseda spolku

– Mgr. David Lukeš, ředitel, Centrum Paraple, o.p.s.

– Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků – CZEPA, z.s.

– Abe Staněk, dipl. ing. Ester z.s. Javorník

– PhDr. Zora Dušková, Dětské krizové centrum, z.ú.

– Renata Tumlířová, Kaleidoskop – centrum terapie a vzdělávání, z.ú.

– Mgr. Markéta Hronková, ředitelka La Strada Česká republika, o.p.s.

– Mgr. Ivana Radimecká, White Light I, z.ú.

– Mgr. Marie Horáková, Tichý svět, o.p.s.

– PhDr. et Mgr. Petra Broklová Vlčková, ředitelka spolku, Bateau z. s.

– Bc. Štěpánka Kecková, Charita Česká Kamenice

– David Michal, ředitel Diakonie ČCE – Středisko celostátních programů a služeb

– Mgr. Ondřej Sklenář, ředitel Magdaléna, o.p.s.

– Bc. Filip Smoljak, ředitel Muži a ženy, o.p.s.

– Martina Hebelková, ředitelka, Anděl Strážný, z. ú.

– Mgr. Petr Šeda, P-centrum, spolek

– Mgr. Luboš Zajíc, prezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR

– Lenka Šiková, ředitelka Centrum Hájek z.ú.

– Mgr. Jan Frank, předseda Občanského sdružení Za branou, z.s.

– Ing. Radovan Hauk, ředitel Život Plus, z.ú.

– Tereza Janačíková Nováková, spoluzakladatelka a odborná garantka Renadi, o. p. s.

– Mgr. Iva Ptáčníková, vedoucí služby, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva, z.s.

– Mgr. Martin Chovanec, ředitel / Statutární zástupce, Renarkon, o.p.s.

– Mgr. Ruth Šormová, ředitelka, Cesta domů, z. ú.

– Mgr. Jitka Styblíková, Vida z. s.

– Mgr. Ing. Tímea Piskáčková, ředitelka, Národní asociace pacientských organizací, z.s.

– Dipl. Ing. Abraham Staněk, ředitel, Ester z.s.

– Marta Pečeňová, Za sklem, o. s.

– Jan Lorenc, ředitel Sarema Liberec, s.r.o.

Kontakty pro média:

Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí, tel.: 724 459 487

Jiří Strejček, ředitel Letní dům, tel.: 777 877 768

Vojtěch Kubec, ředitel Včelka, sociální služby o.p.s., tel.: 602 559 022

Klára Kalibová, In Iustitia, odborné sociální poradenství, pomoc obětem trestných činů, tel.: 773 177 822

Doporučujeme

SpaceX omezila Starlink na Ukrajině. Armáda kvůli výpadkům rušila dronové mise

Ukrajinská armáda hlásí problémy se satelitním internetem Starlink, který využívá při řízení bojových dronů. Společnost SpaceX Elona Muska omezila fungování některých terminálů při vyšších rychlostech. Podle ukrajinských představitelů změna narušila několik vojenských operací a některé jednotky musely plánované mise zrušit. Příčinu omezení zatím společnost veřejně nevysvětlila.

KOMENTÁŘ: Republikáni prohrají volby kvůli 2000 dolarům. Proč jim to Amerika spočítá?

Předvolební kampaň před blízkými volbami do amerického Kongresu ovládá jediné téma – růst cen způsobený válkou na Blízkém východě. Voliči v něm podle průzkumů vidí jasné selhání Donalda Trumpa a vládnoucích republikánů. Jak moc Američany krize zuřící tisíce kilometrů daleko skutečně bolí?

Slavia prohrála se Sabahem 0:2 a dál čeká na výhru v Lize mistrů

Slavia prohrála se Sabahem 0:2 a dál čeká na výhru v Lize mistrů Fotbalisté pražské Slavie nezvládli další utkání Ligy mistrů. V Ázerbájdžánu podlehli domácímu Sabahu 0:2 a prodloužili čekání na vítězství v soutěži na 21 zápasů. Přestože měli více střel i útočných akcí, nedokázali proměnit své příležitosti. Domácí naopak využili chyby českého mistra a oslavili historicky první výhru v Lize mistrů. Slavia přijela do Baku jako favorit. Proti ní stál klub, který vznikl teprve před devíti lety a nastoupil ke svému druhému utkání v hlavní fázi evropských pohárů. Pražané navíc věřili, že právě proti Sabahu konečně ukončí dlouhé čekání na vítězství. To poslední slavili ještě v roce 2007 proti rumunské Steaue Bukurešť. Český mistr nastoupil s nezvyklým rozestavením se čtyřmi obránci. V úvodu hrál opatrně a při zakládání útoků často spoléhal na dlouhé nákopy. První výraznější moment však patřil domácím. Kaheem Parris dostal v 17. minutě míč do sítě, rozhodčí ale po kontrole videa odhalili těsný ofsajd. Slavia zahazovala šance, Sabah udeřil po přestávce Slávisté mohli otevřít skóre ještě před odchodem do kabin. Tomáš Chorý dostal míč do výborné pozice, jenže nedokázal pořádně zakončit. Jeho následný pokus navíc zastavil obránce Sabahu. Další příležitost přišla v nastavení, kdy Stanislav Vlček trefil tyč. Ani případný gól by však neplatil kvůli ofsajdu. Krátce po přestávce přišel pro Slavii další problém. Parris se tentokrát prosadil regulérně a ve 49. minutě poslal Sabah do vedení. Jamajský útočník dostal přihrávku na hranici pokutového území a přesnou střelou překonal Jakuba Markoviče. Pražané následně zvýšili tempo a vytvořili si několik slibných příležitostí. Lukáš Provod mohl vyrovnat po hodině hry, domácí brankář Stas Pokatilov však jeho zakončení zastavil. Neuspěli ani další slávisté. Christos Ayaosi a Nowak mířili vedle, zatímco Chorého hlavičku zneškodnil domácí gólman. Sabah přitom při rozehrávce často riskoval a nechával prostor za obranou. Slavia však nedokázala těchto situací využít. Přestože se dostávala do zakončení častěji než soupeř, domácí obrana společně s brankářem udržela čisté konto. Ázerbájdžánská média slaví historický úspěch Definitivní rozhodnutí přišlo v 88. minutě. Brankář Markovič vyběhl daleko od své branky, ale na polovině hřiště nezvládl odehrát míč. Joy-Lance Mickels získal balon a zamířil do odkryté sítě. David Moses se ještě pokusil střelu zastavit, míč mu však prošel mezi nohama. Ázerbájdžánská média po utkání vyzdvihovala především efektivitu domácího mužstva. „Češi častěji útočili, častěji stříleli na branku a více přihrávali. Nakonec jim to ale bylo k ničemu, protože nedokázali skórovat,“ napsal portál Azerisport. Podle místních novinářů rozhodla také větší kompaktnost domácího týmu. Sabah sice útočil méně často, jeho akce však představovaly větší nebezpečí. „Sabah dosáhl zaslouženého vítězství. Hrál rozumně, kvalitně a disciplinovaně, a hlavně využil své šance,“ uvedl Azerisport. Radost neskrýval ani portál QOL.az, který svůj článek nadepsal slovy „Bravo, Sabah!“. Web Musavat.com zase označil výsledek za „skvělé vítězství“ a zdůraznil, že domácí ve druhém poločase převzali iniciativu. Slavia tak opustila Baku bez bodu i vstřelené branky. Její čekání na další vítězství v Lize mistrů pokračuje už devatenáctým rokem. Sabah naopak zapsal historický úspěch, který přišel hned při jeho druhém vystoupení v hlavní fázi soutěže.

Trump oznámil energetickou dohodu s Tchaj-wanem. Ve hře jsou miliardy dolarů a obří dodávky plynu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Tchaj-wan bude po příštích dvacet let odebírat téměř třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG) z připravovaného projektu Alaska LNG. Ostrov má zároveň přispět miliardami dolarů na výstavbu plynovodu. Podmínky údajné dohody však zatím nejsou veřejně známé a tchajwanské úřady její konečné uzavření nepotvrdily.

Rozpad polárního víru může v Evropě způsobit energetický šok, varuje studie

Zima může evropské energetice připravit nepříjemné překvapení. Když se vysoko nad Arktidou naruší polární vír, roste pravděpodobnost silných mrazů a mimořádné spotřeby elektřiny. Podle nové studie může být riziko extrémní poptávky v některých částech Evropy až trojnásobné.

Musk dal na podporu republikánů před volbami do Kongresu 276 milionů dolarů

Nejbohatší člověk světa Elon Musk poslal od začátku července republikánským skupinám a vlastnímu politickému výboru nejméně 276 milionů dolarů (šest miliard Kč), aby straně prezidenta Donalda Trumpa pomohl k úspěchu v listopadových volbách do Kongresu. Za celý současný volební cyklus pak už vydal na 366 milionů dolarů, napsaly agentury AFP a Reuters s odvoláním na článek v listu The New York Times (NYT). Šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX je tak zdaleka největším známým dárcem před letošními volbami, které se konají 3. listopadu zhruba v polovině prezidentského mandátu a v nichž by republikáni mohli přijít o těsnou většinu v Kongresu.

Trump má s Grónském velké plány. Chystá průzkum ropy a nové vojenské základny

Americký prezident Donald Trump oznámil přípravy rozsáhlého průzkumu ropy, zemního plynu a nerostných surovin v Grónsku. Arktický ostrov současně označil za mimořádně důležitý pro bezpečnost Spojených států i Evropy. Washington zde po zářijové dohodě s Dánskem a grónskou vládou získal možnost výrazně rozšířit vojenskou přítomnost.

Lesní půda se po těžbě může obnovovat desítky let

Způsob těžby dřeva má zásadní vliv na množství uhlíku uloženého v lesní půdě. Dvacetiletý výzkum v kanadské Britské Kolumbii ukázal, že zachování vrstvy organického materiálu na povrchu půdy výrazně omezuje ztráty uhlíku. Pokud je tato vrstva odstraněna, může návrat půdy do původního stavu trvat desítky let.

Ukrajinské drony napadly největší ruské datové centrum patřící Sberbank

Ukrajinské drony zasáhly největší ruské datové centrum, které vlastní banka a technologická společnost Sberbank. Provoz ale nebyl narušen. Podle agentury Reuters to dnes řekl náměstek ředitele Sberbank Alexandr Veďachin. Telegramové kanály uvádějí, že ukrajinské údery zasáhly rozsáhlé datové centrum společnosti Sberbank ve městě Balakovo v Saratovské oblasti, napsal server Meduza.

Investor žaluje kryptoburzu BitMEX o 20 milionů liber. Tvrdí, že obchodovala bez povolení

Kryptoměnová burza BitMEX čelí ve Velké Británii žalobě o 20 milionů liber. Bývalý zákazník Lewis Barber tvrdí, že při obchodování s bitcoinovými deriváty přišel o značný majetek a společnost mu tyto produkty nabízela bez potřebného povolení. Případ by mohl otevřít cestu k podobným nárokům dalších investorů.

Saúdská Arábie opět pod palbou Hútíů, hořela budova Saudi Aramco

Saúdská Arábie a jemenští povstalci Hútíové pokračují ve vzájemných útocích, které stále výrazněji zasahují ropnou infrastrukturu i civilní leteckou dopravu. Po saúdském náletu na palivový sklad poblíž jemenské metropole Saná mířily rakety a drony na Rijád a další saúdská města. V administrativní budově ropného giganta Aramco ve městě Dhahrán vypukl požár.

Trump označil Grónsko za naše nové a krásné Grónsko

V Grónsku se chystají rozsáhlé průzkumy ložisek ropy, plynu a nerostných surovin. V noci na dnešek to na své síti Truth Social uvedl americký prezident Donald Trump, který arktický ostrov nazval "naším novým a krásným Grónskem". Prezident zároveň zdůraznil důležitost ostrova pro bezpečnost USA i Evropy.

Ruské útoky zabily na Ukrajině šest lidí, Kyjev hlásí výpadky elektřiny

Při ruských nočních útocích na Ukrajinu přišlo o život nejméně šest lidí, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Tři lidé zahynuli v Kyjevě, dva v Dněpropetrovské oblasti a jeden v Záporožské oblasti. V metropoli Rusko zasáhlo balistickými střelami energetická zařízení a ve městě nastaly výpadky dodávek elektřiny, uvedl dnes ráno starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byly ruské noční útoky zaměřené na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, na kterou se má vztahovat energetické příměří jednostranně vyhlášené americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Papež Lev XIV. má rakovinu. Lékaři mu při operaci odstranili část pravé plíce

Vatikán oznámil vážnou zprávu o zdravotním stavu papeže Lva XIV. Jednasedmdesátileté hlavě katolické církve lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Papež v úterý podstoupil operaci v římské nemocnici Gemelli, při níž mu chirurgové odstranili celý dolní lalok pravé plíce. Zákrok proběhl bez komplikací, teprve další vyšetření však ukážou, jak závažné onemocnění je.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama