Zatímco se Evropská unie snaží znovu získat svou konkurenceschopnost a omezit vrstvy regulace, upřela nyní výkonná moc EU pozornost na jeden ze svých nejmocnějších a průkopnických nástrojů – digitální pravidla.
V návrhu takzvaného digitálního omnibusu, který Evropská komise ve středu představila, počítá s rozsáhlými plány na zjednodušení některých digitálních regulací Evropské unie, a to pod tlakem členských států a technologických firem.
V úterý německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron během summitu o evropské digitální suverenitě v Berlíně zopakovali požadavky technologického sektoru a vyzvali k méně přísným evropským digitálním regulacím.
Slovinská ministryně pro digitální transformaci Ksenija Klampfer, která se summitu také zúčastnila, vyzvala Evropu k posílení vývoje vlastních digitálních řešení. „Pouze s jasnými standardy, chytrými investicemi a efektivní ochranou občanů zajistíme skutečnou digitální suverenitu,“ uvedla.
Balíček předpokládá změny stávajících digitálních právních předpisů EU a zaměřuje se zejména na legislativu v oblastech ochrany dat, kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence (AI).
„Naše pravidla by neměla být zátěží, ale přidanou hodnotou,“ uvedla Henna Virkkunen, místopředsedkyně komise odpovědná za digitální záležitosti, na tiskové konferenci. „K tomu potřebujeme okamžité kroky, které odstraní regulativní chaos,“ dodala finská komisařka.
„Zjednodušením pravidel, snížením administrativní zátěže a zavedením flexibilnějších a proporcionálnějších pravidel budeme nadále naplňovat náš závazek poskytnout podnikům v EU více prostoru pro inovace a růst,“ uvedl evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis. „Uzavření inovační mezery a omezení byrokracie jsou klíčovými faktory pro zvýšení produktivity EU,“ dodal.
Komise si celkově stanovila za cíl snížit administrativní zátěž nejméně o 25 procent, a u malých a středních podniků dokonce nejméně o 35 procent, a to do konce roku 2029.
Končící český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvítal návrhy komise a ocenil, že „dlouhodobé úsilí našeho ministerstva o zjednodušení digitální legislativy se odráží v konkrétních opatřeních, která usnadní podnikání, podpoří inovace a posílí konkurenceschopnost českých společností“.
Bulharská europoslankyně Eva Maydell, zástupkyně mluvčí Evropské lidové strany (EPP) v parlamentním výboru pro průmysl, uvedla: „Evropa si nemůže dovolit digitální pravidla, která zbytečně zabírají čas, talent a příležitosti. Digitální omnibus je naší šancí proměnit zákony tak, aby fungovaly jako puzzle: efektivně, konzistentně a pružně.“
Návrhy však vyvolaly kritiku ze strany zastánců ochrany osobních údajů a spotřebitelů.
Komise nyní musí svůj návrh projednat s Parlamentem a s Radou.
Na co si dát pozor:
Méně bannerů s cookie soubory, méně kontroly?
V oblasti ochrany osobních údajů komise navrhuje změny v Obecném nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které je účinné od roku 2018.
Návrh si klade za cíl modernizovat pravidla týkající se cookies – malých datových souborů vytvářených webovým serverem při prohlížení webu uživatelem, které se ukládají do zařízení uživatele – s cílem zlepšit online uživatelský zážitek.
Současné nařízení GDPR zavazuje provozovatele internetových obchodů nebo digitálních platforem získat souhlas zákazníků či uživatelů před zpracováním jejich osobních údajů, což na mnoha webových stránkách vedlo k používání bannerů pro souhlas s cookies.
Podle plánů by se bannery pro souhlas s cookie soubory měly při prohlížení internetu zobrazovat méně často, přičemž u některých aktivit již nebude vyžadován souhlas. Uživatelé by měli mít možnost udělit souhlas a uložit nastavení cookies jediným kliknutím prostřednictvím centrálních preferencí v prohlížečích a operačních systémech.
Zastánci ochrany osobních údajů a spotřebitelů však vyjádřili obavy, že uvolnění pravidel by mohlo být vnímáno jako podléhání tlaku technologického lobbingu.
Více než 120 organizací občanské společnosti a zastánců práv varovalo v otevřeném dopise komisi před oslabováním práv občanů. „Pokud Evropská komise nezmění kurz, půjde o největší ústup od základních digitálních práv v historii EU,“ uvedla skupina společností. Dopis dále upozorňuje, že digitální pravidla EU jsou nejdůležitější linií obrany proti digitálnímu zneužívání a sledování ze strany domácích i zahraničních aktérů.
Rakouský aktivista Max Schrems , který bojuje za ochranu osobních údajů, ve svém prohlášení označil návrhy Komise za „největší útok na digitální práva Evropanů za poslední roky“.
Posun Aktu o umělé inteligenci
Navrhované změny také ovlivňují Evropský akt o umělé inteligenci, a to ještě před jeho plnou implementací členskými státy EU.
Evropský akt o umělé inteligenci vstoupil v platnost v srpnu 2024 a má být plně účinný v srpnu 2026. Rozsáhle upravuje povinnosti společností, které nabízejí nástroje AI, jako jsou například ChatGPT (OpenAI) a Gemini (Google), zejména pokud jde o trénink jejich modelů.
Komise chce však nyní poskytnout sektoru na splnění požadavků pro vysoce rizikové systémy – umělou inteligenci, která ovlivňuje citlivé oblasti, jako je bezpečnost, zdravotnictví a základní práva – čas až do konce roku 2027.
Kromě toho mají menší společnosti zabývající se umělou inteligencí těžit ze zjednodušených pravidel týkajících se technické dokumentace.
Komise rovněž zavádí nový právní základ pro používání osobních údajů při tréninku modelů AI. Odvoláním se na „oprávněný zájem“ by společnosti mohly při tréninku nebo testování svých AI modelů využívat data bez získání výslovného souhlasu uživatelů, pokud tím neporušují „zájmy nebo základní práva a svobody“ uživatelů.
Organizace hájící digitální práva hovoří o „vážném zásahu do soukromí“, která nebyla vytvořena v zájmu EU, ale technologických gigantů.
Italský europoslanec Brando Benifei (S&D), zpravodaj pro akt o umělé inteligenci v Evropském parlamentu, varoval, že některé navrhované změny zákona by se nakonec mohly stát „obrovskou laskavostí pro velké technologické společnosti“.
Od nárůstu popularity umělé inteligence vyjadřují tyto technologické společnosti opakovaně obavy, že evropské regulace jsou příliš přísné.
„Zjednodušení neznamená oslabování našich ochranných opatření,“ uvedla evropská komisařka Virkkunen. „Pevně podporujeme naše vysoké standardy v oblasti soukromí, spravedlnosti a bezpečnosti.“
Sága o souboji EU s technologickými giganty pokračuje
Ve stále pokračujícím střetu s Bruselem sledují velké technologické společnosti, jako jsou Google a Meta, americká mateřská firma Facebooku, Instagramu a WhatsAppu, či čínská sociální síť TikTok, bedlivě kroky EU.
V minulosti označily pravidla EU za protichůdná a proti konkurenci a některé z nich čelily kvůli údajnému nedodržování digitálních pravidel vysokým pokutám od EU.
Bývalý evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, tvůrce aktu o umělé inteligenci, obvinil Washington, že stojí za pokusy o zrušení digitálních pravidel EU. „Nechovejme se jako užiteční idioti,“ varoval francouzský politik.
V říjnu komise předběžně zjistila, že platformy Meta a TikTok porušily své povinnosti týkající se transparentnosti podle nařízení o digitálních službách – evropského zákona o moderování obsahu, který je opakovaně terčem útoků ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Nařízení o digitálních službách má za cíl regulovat fungování online platforem a zvýšit bezpečnost uživatelů internetu v EU. Jeho cílem je poskytnout větší ochranu proti nelegálnímu obsahu a zneužívání ze strany velkých technologických společností a zároveň zajistit větší transparentnost při fungování algoritmů a moderování obsahu.
V dubnu komise uložila společnosti Apple pokutu ve výši 500 milionů eur za to, že neinformovala uživatele a nesměrovala je k alternativním nabídkám mimo App Store. Současně uložila společnosti Meta pokutu 500 milionů eur za její reklamní model „Consent or Pay“. Obě pokuty byly uděleny na základě nařízení o digitálních trzích, jehož cílem je vytvořit spravedlivější a konkurenceschopnější digitální trh.
Brusel v posledních letech také uložil Googlu několik pokut podle svých antimonopolních pravidel. V roce 2018 udělil společnosti pokutu ve výši 4,1 miliardy eur za zneužití tržní dominance svého operačního systému Android a v roce 2017 jí uložil pokutu 2,4 miliardy eur za protikonkurenční praktiky na trhu srovnávání cen.
V září komise uložila Googlu další antimonopolní pokutu ve výši 2,95 miliardy eur za upřednostňování vlastních služeb a dala společnosti 60 dní na vyřešení nastolených problémů.
Online gigant nejenže prodává reklamu na svých vlastních webových stránkách a aplikacích, ale také působí jako zprostředkovatel pro firmy, které chtějí umístit reklamu jinde a zobrazit ji na mobilních a počítačových obrazovkách – což podle Bruselu ztěžovalo jeho rivalům konkurenci.
Google uvedl, že jeho plán zahrnuje okamžité změny produktů, například umožnění vydavatelům nastavit různé minimální ceny pro různé uchazeče při použití Google Ad Manager. A aby reagoval na obvinění EU ze střetu zájmů, uvedl Google, že zvýší interoperabilitu svých nástrojů pro vydavatele a poradce.
Pokuta vyvolala rozhořčenou reakci prezidenta Trumpa, který pohrozil novými cly vůči EU, pokud by pokuta byla potvrzena. Google uvedl, že se proti pokutě odvolá.
Trump opakovaně pohrozil uvalením cel na země, jejichž regulace mají podle něj za cíl „škodit“ americkým technologickým společnostem.
Nadcházející měsíce by mohly nastavit směr budoucím digitálním regulacím EU a ukázat, zda evropský pokus o zjednodušení posílí digitální suverenitu EU, vyvolá napětí ve vztahu s globálními technologickými giganty, nebo ustoupí požadavkům USA.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, ČTK, dpa, HINA, PAP, STA
