Protext ČTKŽivě o projektu iKomunita: Shrnutí slovem a obrazem

Živě o projektu iKomunita: Shrnutí slovem a obrazem

Chytré řešení jménem iKomunita bylo tématem odborné debaty, která se konala 28. února na Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Pořad odvysílala ČTK Protext, tento článek nabízí shrnutí diskuze, její záznam a sestřihy.

Moravskoslezský kraj, vyšší územně správní celek s téměř 1,2 milionu obyvatel, má ambici stát se průkopníkem v inteligentním sdílení energie pro bytové domy, obce a města. Tento projekt dostal název iKomunita a představuje revoluci ve výrobě a využívání elektrické energie, která zohledňuje úspornější trendy v myšlení lidí. Umožňuje vyrábět energii na jednom místě z obnovitelného zdroje a na jiných místech ji ve stejnou chvíli spotřebovávat.

Jak se dá toto chytré řešení využít v praxi? Proč se vůbec komunitní energetika bytovým domům, obcím a městům vyplatí? Které municipality v tuzemsku patří mezi zelené průkopníky? A kde jsou fotovoltaické elektrárny běžnou součástí bytových domů? Na tyto a další dotazy odpovídali hosté kulatého stolu. Pozvání k diskuzi přijali náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, generální ředitel společnosti BlueBen servisní a.s. Leopold Benda, ředitel Místní akční skupiny Opavsko Petr Chroust a výkonný ředitel firmy BK Instal s.r.o. Karel Lewinski.

Přímý přenos ze sídla Krajského úřadu Moravskoslezského kraje odvysílala ČTK Protext, záznam pořadu je možné vidět ZDE.

„Náš kraj je opravdu zvláštní tím, že jsme v energetice takovou laboratoří České republiky. Jako první odcházíme od uhlí, jako první možná budeme mít malou jadernou elektrárnu. Komunitní energetika určitě nevyřeší energetický mix našeho kraje, ale může výrazným způsobem zvýšit jeho odolnost a bezpečnost. A to, že lidi budou sdílet elektřinu, pokládám za největší výhodu toho, že oni se naučí, jak to funguje, a pochopí, jaké jsou zákony obnovitelných zdrojů… Že je potřeba zálohovat vše, že musí být nějaká baterka a že to není jenom o solárech na střeše,“ zdůraznil úvodem náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Generální ředitel společnosti BlueBen servisní Leopold Benda připomněl, že se jeho firma pohybuje v oboru komunitní energetiky čtyři roky. „Spolupracujeme s Vysokou školou báňskou, investujeme do nových technologií, jsme zakládající člen první energetické komunity v Česku na Opavsku. Je to téma, které souvisí s přechodem od starší energetiky. Musíme hledat alternativy,“ uvedl.

„Směřujeme k decentralizované, obnovitelné, čisté, zelené energii. My na Opavsku v tom vidíme nejen byznys, ale také obnovu venkova, řešení sociálních problémů, zaměstnanosti a tak dále. I neziskový sektor, občanské iniciativy, mají v té decentralizované čisté energetice svou úlohu,“ navázal ředitel Místní akční skupiny Opavsko Petr Chroust. Doplnil, že komunitní energetiku mohou tvořit v zásadě úplně všichni, tedy nejen ti, kdo mají fotovoltaiku, ale především běžní lidé, i ti nízkopříjmoví nebo ohrožení energetickou chudobou. „Tito lidé potřebují dlouhodobou stabilitu. Je to nástroj a prostředek k tomu, abychom dokázali si energii vyrábět sami a distribuovat ji těm, kteří ji potřebují. Za peníze, které je nezničí,“ řekl.

 Výkonný ředitel firmy BK Instal s.r.o. Karel Lewinski z pozice franšízové firmy, která se na projektu podílí, v této souvislosti připomněl, že fotovoltaické panely je sice možné umístit na jakýkoli objekt, ale prim musí vždy hrát logika využitelnosti. „Každá obec, každý bytový dům, každá firma má spotřebu elektrické energie, a tam všude toto řešení patří,“ shrnul s odkazem na možné získání různých dotací.

Výhody komunitní energetiky shrnujeme ZDE

Existují dvě základní varianty, zmínil Leopold Benda z BlueBen Servisní.  „Jedna varianta se týká takzvaného aktivního zákazníka, která spočívá v tom, že se může zaregistrovat maximálně jedenáct odběrných míst. Ta nemají regionální omezení a sdílejí si elektřinu jednoduchou formu mezi sebou. Pak je takzvaná velká komunita, která vyžaduje větší právní přípravu. Tam se dá předpokládat, že nejčastějšími nositeli budou místní skupiny, které na tom velmi intenzivně pracují. Bylo založeno už dvacet enerkomů, což jsou uskupení, která se hlásí ke komunitě, energetice. Čekají na schválení provozního řádu a systematicky oslovují občany.“

Obcí a měst, které se se zapojují do komunitní energetiky (a nejen do ní), v současnosti přibývá, konstatoval Pavel Chroust. Jako vzor uvedl právě Opavsko, jako celek, stejně jako na čistě komunální úrovni. „Tady může posloužit jako vzor malá obec Mikolajice, která získala řadu ocenění za řešení chytrého mikro-gridu s kogenerační jednotkou a společnou výrobou tepla a elektřiny.“

Sestřih z představení prezentace iKomunita: Sdílet se dá elektřina, ale také teplá voda ZDE

Ředitel Petr Chroust v závěru debaty podtrhl, že Místní akční skupina Opavsko aktuálně připravila pilotní projekt sdílení energií. „Čekáme na červenec, kdy nám to legislativa umožní. Víme, že to nebude úplně jednoduché. Máme zapojených 200 odběrných míst, a vycházíme z toho, že lidé chtějí mít dění ve svých rukou. Chtějí se na tom podílet,“ vylíčil.

Rovněž náměstek hejtmana Jakub Unucka vidí coby prioritu finanční úspory, podle něj však nejde o jediný motiv. „Patří sem dále ekologické cítění, energetická bezpečnost a samostatnost,“ vyjmenoval.

Leopold Benda sází na dobrý poměr cena – výkon. „Má smysl tyto věci řešit. Jenže pokud by u nějaké technologie vycházela návratnost na 15 až 20 let, je lepší jet na dovolenou. Prvořadá musí být ekonomická rozvaha,“ nastínil.

 „To, co si já vyrobím, nemusím nakupovat. Kromě silové elektřiny, která se bude nějakým způsobem pohybovat, víme stoprocentně, že přenosová soustava levnější nebude. Distribuční nebo stálé platby, které vidí každý na své faktuře, se budou zvyšovat. Kdo se (do sdílení energií) nezapojí, bude dotovat ostatní. Pokud budu sám něco schopen vyrábět nebo se budu schopen na nějaké komunitě podílet – a budu schopen odebírat energii od někoho, kdo to vyrábí, tak šetřím oproti tomu, co bych vydával nebo co budu vydávat, když se do ničeho podobného nezapojím,“ uzavřel Karel Lewinski z BK Instal.

Prezentace iKomunita: Inteligentní sdílení energie ZDE.

Doporučujeme

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.

Noční izraelské nálety v Libanonu zabily 16 lidí, uvedla libanonská agentura

Životy nejméně 16 lidí si v noci na dnešek vyžádaly izraelské nálety v Libanonu, uvedla libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda předtím podle médií oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu útočila na ozbrojence Hizballáhu a jejich infrastrukturu.

Viceprezident J.D. Vance zatím do Švýcarska neodletí, jednat se dnes nebude

Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock dnes neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Cena ropy dál klesá. Optimismus tlumí odložené rozhovory a trvající přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem

Doprava v Hormuzském průlivu se postupně obnovuje a ceny ropy klesají. Stále se do nich však propisuje nejistota ohledně finální dohody mezi USA a Íránem, o níž budou obě strany jednat během následujících 60 dní. Páteční rozhovory ve Švýcarsku byly odloženy. Izrael poslal letadla nad jižní Libanon, přičemž při bombardování zemřelo 16 lidí. Napětí mezi USA a židovským státem roste. Americký viceprezident J. D. Vance se ostře pustil do izraelských představitelů, kteří kritizovali prezidenta Donalda Trumpa za mírovou dohodu.

Letiště v Nigeru napadli ozbrojenci. Několikahodinové boje si vyžádaly 35 mrtvých

Pětatřicet lidí zemřelo při útoku ozbrojenců na Mezinárodní letiště Diori Hamani v nigerské metropoli Niamey. Mezi mrtvými jsou útočníci, vojáci i civilisté. Boje podle stanice Al-Džazíra trvaly několik hodin. K „sebevražednému útoku“ se přihlásila ozbrojená skupina napojená na Al-Káidu. Cílit měla na vojenskou základnu, která je součástí komplexu letiště.

Nejvyšší soud USA omezil zákaz zbraní pro příležitostné uživatele marihuany

Nejvyšší soud USA jednomyslně rozhodl ve prospěch muže z Texasu, který napadl federální zákaz držení zbraní pro uživatele nelegálních drog. Verdikt se týká hlavně příležitostných uživatelů marihuany a neznamená úplné zrušení zákona.

Cambridge Science Park čeká rozsáhlá proměna

Nejstarší vědecký park v Evropě se může během příštích desetiletí výrazně rozšířit. Trinity College Cambridge představila plán, který počítá s novými laboratořemi, veřejnými zelenými plochami, vodními prvky i lepším propojením s okolím. Projekt má přinést tisíce pracovních míst a zároveň posílit biodiverzitu a odolnost krajiny.

Tichá proměna přírody. AI odhalila znepokojivý trend

Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů.

Apple se dohodl s Intelem na spolupráci při vývoji a výrobě čipů v USA

Americká technologická společnost Apple se dohodla s polovodičovou firmou Intel na spolupráci při vývoji a výrobě čipů ve Spojených státech. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump. Akcie Intelu na tuto zprávu reagovaly výrazným růstem.

Slovenský parlament začal kvůli vysokému dluhu země jednat o důvěře vládě

Slovenský parlament začal dnes dopoledne jednat o návrhu vlády, aby jí zákonodárný sbor v souvislosti s vysokým zadlužením země vyslovil důvěru. Poslanci by o žádosti kabinetu premiéra Roberta Fica měli hlasovat ještě dnes. Vládní většina v úvodu schůze prosadila omezení délky rozpravy maximálně na 12,5 hodiny. Fico už ve středu řekl, že hlasování považuje za formalitu, neboť jeho vláda se ve 150členné sněmovně opírá o 78 poslanců, tedy o většinu tří hlasů. Rozpravu už v jejím začátku provázely slovní přestřelky mezi vládním a opozičním táborem.

Nigerijci stále častěji posílají peníze přes stablecoiny

Nigerijci stále častěji využívají stablecoiny navázané na americký dolar k převodům peněz přes hranice. Domácnosti i malé firmy hledají rychlejší a levnější cestu než tradiční platební kanály. Z původně okrajového využití stablecoinů se v zemi stává významný způsob přeshraničních plateb.

Europoslanci schválili zrušení cel na dovoz z USA a další části obchodní dohody

Poslanci Evropského parlamentu schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise dojednala ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama