Protext ČTKŽivě o projektu iKomunita: Shrnutí slovem a obrazem

Živě o projektu iKomunita: Shrnutí slovem a obrazem

Chytré řešení jménem iKomunita bylo tématem odborné debaty, která se konala 28. února na Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Pořad odvysílala ČTK Protext, tento článek nabízí shrnutí diskuze, její záznam a sestřihy.

Moravskoslezský kraj, vyšší územně správní celek s téměř 1,2 milionu obyvatel, má ambici stát se průkopníkem v inteligentním sdílení energie pro bytové domy, obce a města. Tento projekt dostal název iKomunita a představuje revoluci ve výrobě a využívání elektrické energie, která zohledňuje úspornější trendy v myšlení lidí. Umožňuje vyrábět energii na jednom místě z obnovitelného zdroje a na jiných místech ji ve stejnou chvíli spotřebovávat.

Jak se dá toto chytré řešení využít v praxi? Proč se vůbec komunitní energetika bytovým domům, obcím a městům vyplatí? Které municipality v tuzemsku patří mezi zelené průkopníky? A kde jsou fotovoltaické elektrárny běžnou součástí bytových domů? Na tyto a další dotazy odpovídali hosté kulatého stolu. Pozvání k diskuzi přijali náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, generální ředitel společnosti BlueBen servisní a.s. Leopold Benda, ředitel Místní akční skupiny Opavsko Petr Chroust a výkonný ředitel firmy BK Instal s.r.o. Karel Lewinski.

Přímý přenos ze sídla Krajského úřadu Moravskoslezského kraje odvysílala ČTK Protext, záznam pořadu je možné vidět ZDE.

„Náš kraj je opravdu zvláštní tím, že jsme v energetice takovou laboratoří České republiky. Jako první odcházíme od uhlí, jako první možná budeme mít malou jadernou elektrárnu. Komunitní energetika určitě nevyřeší energetický mix našeho kraje, ale může výrazným způsobem zvýšit jeho odolnost a bezpečnost. A to, že lidi budou sdílet elektřinu, pokládám za největší výhodu toho, že oni se naučí, jak to funguje, a pochopí, jaké jsou zákony obnovitelných zdrojů… Že je potřeba zálohovat vše, že musí být nějaká baterka a že to není jenom o solárech na střeše,“ zdůraznil úvodem náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Generální ředitel společnosti BlueBen servisní Leopold Benda připomněl, že se jeho firma pohybuje v oboru komunitní energetiky čtyři roky. „Spolupracujeme s Vysokou školou báňskou, investujeme do nových technologií, jsme zakládající člen první energetické komunity v Česku na Opavsku. Je to téma, které souvisí s přechodem od starší energetiky. Musíme hledat alternativy,“ uvedl.

„Směřujeme k decentralizované, obnovitelné, čisté, zelené energii. My na Opavsku v tom vidíme nejen byznys, ale také obnovu venkova, řešení sociálních problémů, zaměstnanosti a tak dále. I neziskový sektor, občanské iniciativy, mají v té decentralizované čisté energetice svou úlohu,“ navázal ředitel Místní akční skupiny Opavsko Petr Chroust. Doplnil, že komunitní energetiku mohou tvořit v zásadě úplně všichni, tedy nejen ti, kdo mají fotovoltaiku, ale především běžní lidé, i ti nízkopříjmoví nebo ohrožení energetickou chudobou. „Tito lidé potřebují dlouhodobou stabilitu. Je to nástroj a prostředek k tomu, abychom dokázali si energii vyrábět sami a distribuovat ji těm, kteří ji potřebují. Za peníze, které je nezničí,“ řekl.

 Výkonný ředitel firmy BK Instal s.r.o. Karel Lewinski z pozice franšízové firmy, která se na projektu podílí, v této souvislosti připomněl, že fotovoltaické panely je sice možné umístit na jakýkoli objekt, ale prim musí vždy hrát logika využitelnosti. „Každá obec, každý bytový dům, každá firma má spotřebu elektrické energie, a tam všude toto řešení patří,“ shrnul s odkazem na možné získání různých dotací.

Výhody komunitní energetiky shrnujeme ZDE: 

Existují dvě základní varianty, zmínil Leopold Benda z BlueBen Servisní.  „Jedna varianta se týká takzvaného aktivního zákazníka, která spočívá v tom, že se může zaregistrovat maximálně jedenáct odběrných míst. Ta nemají regionální omezení a sdílejí si elektřinu jednoduchou formu mezi sebou. Pak je takzvaná velká komunita, která vyžaduje větší právní přípravu. Tam se dá předpokládat, že nejčastějšími nositeli budou místní skupiny, které na tom velmi intenzivně pracují. Bylo založeno už dvacet enerkomů, což jsou uskupení, která se hlásí ke komunitě, energetice. Čekají na schválení provozního řádu a systematicky oslovují občany.“

Obcí a měst, které se se zapojují do komunitní energetiky (a nejen do ní), v současnosti přibývá, konstatoval Pavel Chroust. Jako vzor uvedl právě Opavsko, jako celek, stejně jako na čistě komunální úrovni. „Tady může posloužit jako vzor malá obec Mikolajice, která získala řadu ocenění za řešení chytrého mikro-gridu s kogenerační jednotkou a společnou výrobou tepla a elektřiny.“

Sestřih z představení prezentace iKomunita: Sdílet se dá elektřina, ale také teplá voda ZDE: 

Ředitel Petr Chroust v závěru debaty podtrhl, že Místní akční skupina Opavsko aktuálně připravila pilotní projekt sdílení energií. „Čekáme na červenec, kdy nám to legislativa umožní. Víme, že to nebude úplně jednoduché. Máme zapojených 200 odběrných míst, a vycházíme z toho, že lidé chtějí mít dění ve svých rukou. Chtějí se na tom podílet,“ vylíčil.

Rovněž náměstek hejtmana Jakub Unucka vidí coby prioritu finanční úspory, podle něj však nejde o jediný motiv. „Patří sem dále ekologické cítění, energetická bezpečnost a samostatnost,“ vyjmenoval.

Leopold Benda sází na dobrý poměr cena – výkon. „Má smysl tyto věci řešit. Jenže pokud by u nějaké technologie vycházela návratnost na 15 až 20 let, je lepší jet na dovolenou. Prvořadá musí být ekonomická rozvaha,“ nastínil.

 „To, co si já vyrobím, nemusím nakupovat. Kromě silové elektřiny, která se bude nějakým způsobem pohybovat, víme stoprocentně, že přenosová soustava levnější nebude. Distribuční nebo stálé platby, které vidí každý na své faktuře, se budou zvyšovat. Kdo se (do sdílení energií) nezapojí, bude dotovat ostatní. Pokud budu sám něco schopen vyrábět nebo se budu schopen na nějaké komunitě podílet – a budu schopen odebírat energii od někoho, kdo to vyrábí, tak šetřím oproti tomu, co bych vydával nebo co budu vydávat, když se do ničeho podobného nezapojím,“ uzavřel Karel Lewinski z BK Instal.

Prezentace iKomunita: Inteligentní sdílení energie ZDE.

Doporučujeme

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama