Teploty v lednu lámaly v řadě evropských států rekordy. Zatímco Evropa zažívala nebývale vysoké novoroční teploty, Severní Ameriku sužovala zimní bouře a extrémní mrazy. Některé státy označily rok 2022 za nejteplejší v historii, rok letošní přitom bude ještě teplejší. Informují o tom BBC News a CNN.
Rok 2023 je teprve v plenkách a již nyní řada evropských států hlásí teplotní rekordy. Osm zemí zaznamenala podle britské televize BBC národní rekordy a další tři státy regionální rekordy. V Česku například připomínalo počasí na silvestra jarní klima.
Ve Varšavě v Polsku naměřili v neděli meteorologové 18,9 stupně Celsia, v Bilbau ve Španělsku dokonce 25 stupně Celsia, což je více než 10 stupňů nad průměrem.
We just observed the warmest January day on record for many countries in Europe.
— Scott Duncan (@ScottDuncanWX) January 1, 2023
Truly unprecedented in modern records. pic.twitter.com/bUux1XOBH9
Teploty v Nizozemsku, Lichtenštejnsku, Litvě, Lotyšsku, České republice, Polsku, Dánsku a Bělorusku překonaly národní rekordy. Staniční rekordy pak padly v Německu, Francii a na Ukrajině s výjimkou Krymu, uvedla stanice CNN. V českém Javorníku podle televize naměřili 19,6 stupně Celsia.
Teplota naměřená ve Varšavě byla o 4 stupně vyšší než rekordní teplota naměřená minulý měsíc. V Bělorusku naměřili 16,4 stupně Celsia, čímž země překonala dřívější nejvyšší hodnotu asi o 4,5 procenta.
Novoroční teploty zaznamenané v Bilbau zase odpovídaly červencovému průměru. V částech Katalánska, včetně Barcelony, pak panuje sucho, úřady zde proto omezily používání vody.
Teplotní rekordy jsou běžné, obvyklé však nejsou tak velké rozdíly v hodnotách větší než několik desetin stupně. Například ve Švýcarsku naměřili meteorologové 20 stupňů Celsia. Lyžařská centra hlásila problémy kvůli nedostatku sněhu v Alpách.
Letos se zapotíme více než loni
V některých částech Evropy nyní meteorologové očekávají ochlazení. Nižší teploty se sněhem zasáhnou o víkendu některé části Skandinávie a Moskvu.
Zatímco Evropu zastihlo nečekaně mírné počasí s nadstandardními výkyvy, na druhé straně světa se potýkal americký kontinent s velkou zimní bouří, která si vyžádala nejméně 60 lidských životů.
Extrémní počasí patří mezi důsledky globálního oteplování. Vlny veder jsou častější, intenzivnější a trvají déle. Počasí je méně předvídatelné, bouře ničivější a velká sucha střídají masivní srážky a záplavy.
Minulý rok označily za nejteplejší v historii státy Spojené Království, Irsko, Francie a Španělsko. A letošek bude podle meteorologů z Met Office ještě teplejší. Přestane totiž účinkovat efekt La Niña, který v cyklech ochlazuje klima.
Svět se od začátku průmyslové éry oteplil již o 1,1 stupně Celsia. Teploty budou nadále stoupat. Světovým cílem je udržet tento nárůst na hranici 1,5 stupně Celsia. Její překročení totiž bude mít nevratné následky.
