Patřila k nejvýraznějším tvářím českého filmu a vysloužila si přezdívku česká Bardotka. Jana Brejchová zemřela po dlouhé nemoci ve věku 86 let. Za sebou zanechala desítky výrazných rolí, které formovaly několik filmových generací.
Jana Brejchová patřila k herečkám, které se na plátně objevily velmi mladé a zůstaly s ním spojené po celý život. Poprvé stanula před kamerou už jako třináctiletá ve filmu Olověný chléb. Právě tehdy se začala psát dráha, která z ní udělala jednu z nejobsazovanějších hereček své generace.
V padesátých a šedesátých letech se rychle zařadila mezi nejvýraznější tváře československého filmu. Diváky zaujala nejen vzhledem, ale i schopností zahrát psychologicky náročné role. Přesto sama opakovaně mluvila o celoživotní plachosti a ostychu, před nimiž se podle vlastních slov často schovávala právě do rolí.
Zemřela herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let 👇
— ČT24 (@CT24zive) February 6, 2026
Nejkrásnější česká herečka, které se přezdívalo česká Bardotka. První filmovou rolí ve snímku Olověný chléb ukázala, že je pro kameru jako stvořená. Stala se nejobsazovanější herečkou své generace.
⚫ Proslavily ji role… pic.twitter.com/Nl6bEaaXd6
Zlom v její kariéře přišel s filmy české nové vlny. Spolupracovala s režiséry jako Evald Schorm, Jiří Krejčík nebo Karel Kachyňa. Výrazné role ztvárnila ve snímcích Vlčí jáma, Vyšší princip, Každý den odvahu nebo Noc nevěsty. Právě tyto filmy potvrdily její herecký rozsah a schopnost pracovat s jemnými emocemi.
Vedle vážných dramat se prosadila i v divácky úspěšných komediích a muzikálech. Publikum si ji oblíbilo například v muzikálu Noc na Karlštejně nebo v komedii Hodíme se k sobě, miláčku?. Zvládala lehčí žánry stejně přesvědčivě jako psychologicky náročné role, což z ní činilo výjimečnou osobnost své doby.
Její soukromý život byl úzce spjatý s filmovým světem. Prvním manželem byl režisér Miloš Forman, později se provdala za herce Ulricha Theina a Vlastimila Brodského, s nímž měla dceru Terezu Brodskou. Lásku prožila i s Jaromírem Hanzlíkem a Jiřím Zahajským, se kterým žila až do jeho smrti.
V pozdějších letech se stále více přesouvala k charakterním rolím zralých žen. Objevila se ve filmech Mladý muž a bílá velryba, Zánik samoty Berhof nebo Skalpel, prosím. Poslední výraznou filmovou roli ztvárnila ve snímku Kráska v nesnázích, za který získala Českého lva. Druhé ocenění obdržela za mimořádný přínos české kinematografii.
Po roce 2007 se stáhla do ústraní. Bojovala s Parkinsonovou nemocí, o níž dlouho veřejně nemluvila. Přesto zůstala pevnou součástí české filmové paměti. Její role dodnes patří k základním kamenům domácí kinematografie a připomínají herečku, která dokázala spojit výraznou osobnost s mimořádným talentem.
