Čadský prezident Idriss Déby zemřel v úterý na následky zranění po víkendových střetech s rebely na severu země, uvedla podle agentury Reuters a stanice BBC tamní armáda.
Oznámení o smrti hlavy státu přišlo den poté, co byly zveřejněny předběžné výsledky prezidentských voleb z 11. dubna, podle nichž Déby získal 79 procent hlasů. Jednalo by se tak o jeho šesté funkční období.
Déby se k vojákům na bojišti často připojoval. V pondělí podle agentury Reuters navštívil vojáky na frontě poté, co povstalci na severní hranici s Libyí postoupili stovky kilometrů na jih směrem k hlavnímu městu N’Djamena.
„Maršál Idriss Deby Itno, stejně jako při každém vážném ohrožení institucí republiky, převzal kontrolu nad operacemi během hrdinského boje vedeného proti teroristům z Libye. Během bojů byl zraněn a zemřel, když byl převezen do N’Djameny,“ uvedl mluvčí armády Azem Bermendao Agouna.
Vláda a parlament byly rozpuštěny a od 18:00 do 5:00 byl zaveden zákaz vycházení na celostátní úrovni. Rovněž došlo k uzavření hranic.
Příštích 18 měsíců zemi povede vojenská rada a v jejím čele stane Débyho sedmatřicetiletý syn Mahamat Idriss Déby. Po skončení přechodného období se nicméně budou konat svobodné a demokratické volby, uvedla armáda ve svém prohlášení.
Mahamat Idriss Déby později jmenoval dalších 14 generálů, kteří budou tvořit nový řídící orgán.
„Národní přechodová rada uklidňuje čadský lid, že byla přijata veškerá opatření k zajištění míru, bezpečnosti a řádu republiky,“ prohlásil Bermendao.
Osmašedesátiletý Déby strávil v čele země více než tři desetiletí a byl jedním z nejdéle působících afrických vůdců. Armádní důstojník se k moci dostal v roce 1990 ozbrojeným povstáním, ustál řadu vzpoury i řadu pokusů o převrat. V zemi však postupně rostla nespokojenost s tím, jak jeho vláda spravovala čadské ropné zdroje.
Déby byl dlouholetým spojencem Francie a dalších západních mocností v boji proti džihádistickým skupinám v Sahelu.
Někteří odborníci varují, že postup armády není v souladu s ústavou
Déby „vydechl naposledy při obraně suverénního národa na bojišti“, řekl v úterý ve státní televizi armádní generál.
Podle expertů, které oslovila BBC, si armáda počíná protiústavně, neboť podle ústavy má v případě prezidentovy smrti přejít vedení státu na předsedu parlamentu.
„Ústava říká, že v případě nepřítomnosti prezidenta nebo v případě jeho smrti převezme vedení předsedu parlamentu po dobu 40 dnů, a tak je ustaven přechod moci, dokud nejsou uspořádány volby,“ řekl Hiba Morgan z al-Džazíry.
Povstalci z Fronty pro změnu a svornost v Čadu (FACT), se kterými čadská armáda na severu země bojuje, prohlásili, že vojenskou radu neuznávají. „Čad není monarchie. V naší zemi nemůže dojít k dynastickému převodu moci,“ uvedli v prohlášení a oznámili úmysl pokračovat v tažení na hlavní město.