Válka na UkrajiněZelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Zelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Ukrajinská armáda čítá přes 800 tisíc vojáků a ruská invazní vojska přibližně 600 tisíc vojáků. Ukrajinské síly ale brání celou zemi, zatímco nepřítel je koncentrovaný na konkrétních místech, kde má početní převahu. Taková slova přednesl ve středu na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě. Informují o tom Espreso TV a The Kyiv Independent.

Rusové mají početní převahu a zdánlivě neomezené zdroje lidské síly. To však neznamená, že mají na Ukrajině více vojáků než obránci.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Tuskem podle ukrajinské televizní stanice Espreso TV prozradil, že Ukrajina čítá 880 tisíc vojáků, zatímco nepřítel jich má na bojišti 600 tisíc, možná méně. Ukrajinská armáda však musí bránit celou zemi, zatímco Rusové koncentrují své síly na konkrétních místech, uvedl Zelenskyj.

Ukrajinská větší armáda je roztažená po celé frontové linii a je prořídlá, přičemž v některých úsecích fronty čelí nahuštěné početní převaze nepřítele. „Ruské jednotky jsou soustředěny v několika oblastech, kde mají kvantitativní výhodu,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, zatímco Rusové v létě 2024 zintenzivnilo ofenzívu v Doněcké oblasti. Padlo mnoho zkušených mužů a nahradili je mobilizovaní (často doslova na ulici unešení) muži. Ti mají nedostatečný výcvik a v některých případech neumí manipulovat se zbraněmi. S tím souvisí také nárůst počtu případů dezerce.

14. ledna 2025 vypukl skandál poté, co vyšlo najevo, že vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj rozkázal posílit pěchotu příslušníky leteckých sil, napsal server The Kyiv Independent. Ještě dříve se přitom objevily informace o přesunu jednotek protivzdušné obrany k řadové pěchotě.

Ukrajina navýšila výrobu zbraní

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil tyto informace popřel s tím, že stavy leteckého personálu jsou naopak navyšovány.

Kritici volají po hlubších mobilizačních reformách, zatímco Ukrajina čelí vyhlídkám na demografickou krizi. Loňský rok snížila minimální věk pro mobilizaci z 27 let na 25 let, mezinárodní partneři však vyvolávali nátlak na snížení minimálního věku na 18 let.

Zelenskyj rovněž hovořil o možném nasazení zahraničních mírových sil na Ukrajině. Podle svých slov o tom debatuje se spojenci, zatím jde však pouze o „obecné věci“ s tím, že by to mohl být další bod bezpečnostních záruk.

Ukrajina podle něj podporuje myšlenku zahraničního kontingentu, ale bude nejprve potřebovat vědět, jaký by mohl být. A také, jaké bude ukrajinská armáda. Ta je zásadní, protože právě rozsáhlá armáda zadržuje nepřítele.

„Dnes je to jediná garance bezpečnosti. Plus pomoc a zbraně od našich partnerů. Proto, jak udržet velkou armádu, je také součástí těchto dohod,“ uvedl ukrajinský prezident.

Také informoval, že Ukrajina je zase o něco soběstačnější ve výrobě zbraní. Nyní podle něj pokrývá 33 až 34 procent svých potřeb oproti 10 procentům před ruskou invazí v únorů 2022. Evropa a USA dodávají Kyjevu více než 60 procent výzbroje.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama