Válka na UkrajiněZelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Zelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Ukrajinská armáda čítá přes 800 tisíc vojáků a ruská invazní vojska přibližně 600 tisíc vojáků. Ukrajinské síly ale brání celou zemi, zatímco nepřítel je koncentrovaný na konkrétních místech, kde má početní převahu. Taková slova přednesl ve středu na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě. Informují o tom Espreso TV a The Kyiv Independent.

Rusové mají početní převahu a zdánlivě neomezené zdroje lidské síly. To však neznamená, že mají na Ukrajině více vojáků než obránci.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Tuskem podle ukrajinské televizní stanice Espreso TV prozradil, že Ukrajina čítá 880 tisíc vojáků, zatímco nepřítel jich má na bojišti 600 tisíc, možná méně. Ukrajinská armáda však musí bránit celou zemi, zatímco Rusové koncentrují své síly na konkrétních místech, uvedl Zelenskyj.

Ukrajinská větší armáda je roztažená po celé frontové linii a je prořídlá, přičemž v některých úsecích fronty čelí nahuštěné početní převaze nepřítele. „Ruské jednotky jsou soustředěny v několika oblastech, kde mají kvantitativní výhodu,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, zatímco Rusové v létě 2024 zintenzivnilo ofenzívu v Doněcké oblasti. Padlo mnoho zkušených mužů a nahradili je mobilizovaní (často doslova na ulici unešení) muži. Ti mají nedostatečný výcvik a v některých případech neumí manipulovat se zbraněmi. S tím souvisí také nárůst počtu případů dezerce.

14. ledna 2025 vypukl skandál poté, co vyšlo najevo, že vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj rozkázal posílit pěchotu příslušníky leteckých sil, napsal server The Kyiv Independent. Ještě dříve se přitom objevily informace o přesunu jednotek protivzdušné obrany k řadové pěchotě.

Ukrajina navýšila výrobu zbraní

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil tyto informace popřel s tím, že stavy leteckého personálu jsou naopak navyšovány.

Kritici volají po hlubších mobilizačních reformách, zatímco Ukrajina čelí vyhlídkám na demografickou krizi. Loňský rok snížila minimální věk pro mobilizaci z 27 let na 25 let, mezinárodní partneři však vyvolávali nátlak na snížení minimálního věku na 18 let.

Zelenskyj rovněž hovořil o možném nasazení zahraničních mírových sil na Ukrajině. Podle svých slov o tom debatuje se spojenci, zatím jde však pouze o „obecné věci“ s tím, že by to mohl být další bod bezpečnostních záruk.

Ukrajina podle něj podporuje myšlenku zahraničního kontingentu, ale bude nejprve potřebovat vědět, jaký by mohl být. A také, jaké bude ukrajinská armáda. Ta je zásadní, protože právě rozsáhlá armáda zadržuje nepřítele.

„Dnes je to jediná garance bezpečnosti. Plus pomoc a zbraně od našich partnerů. Proto, jak udržet velkou armádu, je také součástí těchto dohod,“ uvedl ukrajinský prezident.

Také informoval, že Ukrajina je zase o něco soběstačnější ve výrobě zbraní. Nyní podle něj pokrývá 33 až 34 procent svých potřeb oproti 10 procentům před ruskou invazí v únorů 2022. Evropa a USA dodávají Kyjevu více než 60 procent výzbroje.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama