Válka na UkrajiněZelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Zelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Ukrajinská armáda čítá přes 800 tisíc vojáků a ruská invazní vojska přibližně 600 tisíc vojáků. Ukrajinské síly ale brání celou zemi, zatímco nepřítel je koncentrovaný na konkrétních místech, kde má početní převahu. Taková slova přednesl ve středu na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě. Informují o tom Espreso TV a The Kyiv Independent.

Rusové mají početní převahu a zdánlivě neomezené zdroje lidské síly. To však neznamená, že mají na Ukrajině více vojáků než obránci.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Tuskem podle ukrajinské televizní stanice Espreso TV prozradil, že Ukrajina čítá 880 tisíc vojáků, zatímco nepřítel jich má na bojišti 600 tisíc, možná méně. Ukrajinská armáda však musí bránit celou zemi, zatímco Rusové koncentrují své síly na konkrétních místech, uvedl Zelenskyj.

Ukrajinská větší armáda je roztažená po celé frontové linii a je prořídlá, přičemž v některých úsecích fronty čelí nahuštěné početní převaze nepřítele. „Ruské jednotky jsou soustředěny v několika oblastech, kde mají kvantitativní výhodu,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, zatímco Rusové v létě 2024 zintenzivnilo ofenzívu v Doněcké oblasti. Padlo mnoho zkušených mužů a nahradili je mobilizovaní (často doslova na ulici unešení) muži. Ti mají nedostatečný výcvik a v některých případech neumí manipulovat se zbraněmi. S tím souvisí také nárůst počtu případů dezerce.

14. ledna 2025 vypukl skandál poté, co vyšlo najevo, že vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj rozkázal posílit pěchotu příslušníky leteckých sil, napsal server The Kyiv Independent. Ještě dříve se přitom objevily informace o přesunu jednotek protivzdušné obrany k řadové pěchotě.

Ukrajina navýšila výrobu zbraní

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil tyto informace popřel s tím, že stavy leteckého personálu jsou naopak navyšovány.

Kritici volají po hlubších mobilizačních reformách, zatímco Ukrajina čelí vyhlídkám na demografickou krizi. Loňský rok snížila minimální věk pro mobilizaci z 27 let na 25 let, mezinárodní partneři však vyvolávali nátlak na snížení minimálního věku na 18 let.

Zelenskyj rovněž hovořil o možném nasazení zahraničních mírových sil na Ukrajině. Podle svých slov o tom debatuje se spojenci, zatím jde však pouze o „obecné věci“ s tím, že by to mohl být další bod bezpečnostních záruk.

Ukrajina podle něj podporuje myšlenku zahraničního kontingentu, ale bude nejprve potřebovat vědět, jaký by mohl být. A také, jaké bude ukrajinská armáda. Ta je zásadní, protože právě rozsáhlá armáda zadržuje nepřítele.

„Dnes je to jediná garance bezpečnosti. Plus pomoc a zbraně od našich partnerů. Proto, jak udržet velkou armádu, je také součástí těchto dohod,“ uvedl ukrajinský prezident.

Také informoval, že Ukrajina je zase o něco soběstačnější ve výrobě zbraní. Nyní podle něj pokrývá 33 až 34 procent svých potřeb oproti 10 procentům před ruskou invazí v únorů 2022. Evropa a USA dodávají Kyjevu více než 60 procent výzbroje.

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama