Válka na UkrajiněZelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Zelenskyj: Ukrajinská armáda má nad tou ruskou ve skutečnosti početní převahu

Ukrajinská armáda čítá přes 800 tisíc vojáků a ruská invazní vojska přibližně 600 tisíc vojáků. Ukrajinské síly ale brání celou zemi, zatímco nepřítel je koncentrovaný na konkrétních místech, kde má početní převahu. Taková slova přednesl ve středu na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě. Informují o tom Espreso TV a The Kyiv Independent.

Rusové mají početní převahu a zdánlivě neomezené zdroje lidské síly. To však neznamená, že mají na Ukrajině více vojáků než obránci.

Zelenskyj na společné tiskové konferenci s Tuskem podle ukrajinské televizní stanice Espreso TV prozradil, že Ukrajina čítá 880 tisíc vojáků, zatímco nepřítel jich má na bojišti 600 tisíc, možná méně. Ukrajinská armáda však musí bránit celou zemi, zatímco Rusové koncentrují své síly na konkrétních místech, uvedl Zelenskyj.

Ukrajinská větší armáda je roztažená po celé frontové linii a je prořídlá, přičemž v některých úsecích fronty čelí nahuštěné početní převaze nepřítele. „Ruské jednotky jsou soustředěny v několika oblastech, kde mají kvantitativní výhodu,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, zatímco Rusové v létě 2024 zintenzivnilo ofenzívu v Doněcké oblasti. Padlo mnoho zkušených mužů a nahradili je mobilizovaní (často doslova na ulici unešení) muži. Ti mají nedostatečný výcvik a v některých případech neumí manipulovat se zbraněmi. S tím souvisí také nárůst počtu případů dezerce.

14. ledna 2025 vypukl skandál poté, co vyšlo najevo, že vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj rozkázal posílit pěchotu příslušníky leteckých sil, napsal server The Kyiv Independent. Ještě dříve se přitom objevily informace o přesunu jednotek protivzdušné obrany k řadové pěchotě.

Ukrajina navýšila výrobu zbraní

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil tyto informace popřel s tím, že stavy leteckého personálu jsou naopak navyšovány.

Kritici volají po hlubších mobilizačních reformách, zatímco Ukrajina čelí vyhlídkám na demografickou krizi. Loňský rok snížila minimální věk pro mobilizaci z 27 let na 25 let, mezinárodní partneři však vyvolávali nátlak na snížení minimálního věku na 18 let.

Zelenskyj rovněž hovořil o možném nasazení zahraničních mírových sil na Ukrajině. Podle svých slov o tom debatuje se spojenci, zatím jde však pouze o „obecné věci“ s tím, že by to mohl být další bod bezpečnostních záruk.

Ukrajina podle něj podporuje myšlenku zahraničního kontingentu, ale bude nejprve potřebovat vědět, jaký by mohl být. A také, jaké bude ukrajinská armáda. Ta je zásadní, protože právě rozsáhlá armáda zadržuje nepřítele.

„Dnes je to jediná garance bezpečnosti. Plus pomoc a zbraně od našich partnerů. Proto, jak udržet velkou armádu, je také součástí těchto dohod,“ uvedl ukrajinský prezident.

Také informoval, že Ukrajina je zase o něco soběstačnější ve výrobě zbraní. Nyní podle něj pokrývá 33 až 34 procent svých potřeb oproti 10 procentům před ruskou invazí v únorů 2022. Evropa a USA dodávají Kyjevu více než 60 procent výzbroje.

Doporučujeme

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama