Protext ČTKZatímco společnost PORR dokončuje rozšíření metra ve Vídni, výstavba pražské linky D...

Zatímco společnost PORR dokončuje rozšíření metra ve Vídni, výstavba pražské linky D je stále v nedohlednu

Praha 9. září 2024 (PROTEXT) – Mezinárodní stavební koncern PORR získal v rámci sdružení v roce 2020 zakázku na první fázi největšího souvislého stavebního projektu společnosti Wiener Linien, vídeňské formy pražského dopravního podniku. Zakázka zahrnuje výstavbu přibližně sedmi kilometrů nových tunelů a čtyř nových stanic na trase metra U2. Na staveništi pracuje více než 550 lidí dnem i nocí, přičemž tato fáze výstavby by měla být dokončena v roce 2030. Naopak v Praze se výstavba metra linky D stále zpožďuje kvůli netransparentním postupům pražského Dopravního podniku hl. m. Prahy.

„Rozšíření sítě metra v centru města představuje významný krok vpřed pro rozvoj Vídně. Díky našim desetiletím zkušeností a vynikajícímu technologickému know-how v oblasti výstavby metra hrajeme klíčovou roli při udržitelném zlepšování veřejné dopravní infrastruktury ve Vídni,“ říká Karl-Heinz Strauss, generální ředitel společnosti PORR. „Harmonogram prací je mimořádně náročný. Výstavba obou plánovaných tunelů v centru města probíhá nepřetržitě, 24 hodin denně, ve směnném provozu. Přibližně čtyři kilometry tunelu budou vykopány pomocí razicího stroje metodou (TBM) a další tři kilometry budou postaveny podle Nové rakouské tunelovací metody (NRTM).“

Společnost Wiener Linien zdůrazňuje kompetence společnosti PORR: „Rozšíření metra ve Vídni je největším klimatickým projektem města. Vytvoří prostor pro 300 milionů nových cestujících a může ročně ušetřit 75 000 tun CO2. Projekt této velikosti lze realizovat pouze se spolehlivými a zkušenými společnostmi. Jsme rádi, že jsme získali PORR jako kompetentního partnera,“ uvádí Helmut Schweiger, projektový manažer Wiener Linien.

A jak se staví metro v Praze?

Podobně jako Vídeň i Praha v roce 2020 odstartovala výběrové řízení na výstavbu metra linky D. Plánovaná trasa měří 10,6 km a zahrnuje 10 stanic. O čtyři roky později však byla Praha na rozdíl od Vídně dosud zahájila stavbu schopna zahájit pouze stavbu prvního úseku (Pankrác-Olbrachtova) o délce pouhých 1,2 km.

Práce na druhé fázi výstavby (v úseku Olbrachtova – Nové Dvory), jejíž součástí je i vyražení tunelu až do budoucí konečné stanice Depo Písnice (celková délka 6,9 km) a jejichž zahájení bylo plánováno v roce 2023, dosud zahájeny nebyly. V roce 2022 sice Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vypsala veřejnou soutěž, ta však do dnešního dne nebyla úspěšně zakončena. DPP se z nepochopitelných důvodů rozhodla vyloučit cenově nejvýhodnější nabídku sdružení vedeného společností PORR a již více než rok se snaží vybrat za vítěze druhého v pořadí – sdružení vedené společností Subterra, jehož cena je o 2,2 mld. vyšší.

„Nabídka sdružení vedeného společností Subterra nesplňuje ani základní kvalifikační požadavky soutěže. Ani reference odborného personálu, které tvoří významnou část hodnocení projektu, nebyla společnost Subterra dodnes schopna prokazatelně doložit. Zadavatel se však přesto nepochopitelně již rok snaží zadat zakázku sdružení, jehož nabídka měla být vyloučena z výběrového řízení hned na začátku. Naše nabídka je naproti tomu kompletní, všechny reference byly opakovaně ověřeny a vyloučení z důvodu údajných chyb v harmonogramu je tak čistě účelové. Stavíme metro ve Vídni a ve Frankfurtu, máme za sebou celou řadu rozsáhlých realizací ve světě. Výsledkem počínání zadavatele je bezdůvodné odkládání zahájení tak důležité části pražské infrastruktury,“ komentuje Dušan Čížek, generální ředitel společnosti PORR a.s.

Na začátku srpna DPP opět vybrala nabídku sdružení Subterra jako vítěznou a to přesto, že nabídka nebyla nijak doplněna a rozhodnutí o výběru je téměř totožné s rozhodnutím ze září 2023, které zadavatel sám zrušil dříve, než k tomu byl donucen Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Sdružení vedené spol. PORR proti tomuto rozhodnutí podalo námitku, která pravděpodobně opět skončí u ÚOHS. Zahájení 2. fáze výstavby metra D je tak bohužel v nedohlednu.

 

Zdroj: PR Moc

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Doporučujeme

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama