ZprávyZa poslední den bylo zabito 11 izraelských vojáků v Pásmu Gazy

Za poslední den bylo zabito 11 izraelských vojáků v Pásmu Gazy

Dohromady dalších 11 izraelských vojáků bylo zabito v úterních a nočních bojích v Pásmu Gazy ve válce proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Uvedl to dnes podle listu Haarec izraelský ministr obrany Joav Galant. Izraelská armáda dnes oznámila, že od začátku nynější války udeřila na více než 11.000 cílů spojených s Hamásem.

Devět vojáků ve věku od 19 po 24 let z brigády Givati přišlo o život poté, co jejich obrněné vozidlo zasáhla protitanková řízená střela. Další čtyři vojáci vyvázli se zraněním.

Už v úterý armáda ohlásila, že další dva vojáci z brigády byli zabiti při dvou střetech v Pásmu Gazy a že vážná zranění utrpěli dva vojáci ze 7. obrněné brigády a dva vojáci z brigády Givati.

„Bohužel významné úspěchy prudkých bojů v hloubi Pásma Gazy si vyžadují těžkou cenu. Jsme připraveni na dlouhé a složité tažení, které vyžaduje odvahu, odhodlání a výdrž,“ řekl ke ztrátám Galant.

Izraelská armáda od začátku války podle svých vlastních údajů zasáhla více než 11.000 „pozic teroristů a Hamásu“. I v noci na dnešek pozemní jednotky s podporou vzdušných sil a námořnictva zasáhly několik „teroristických cílů“, včetně velitelství a teroristických buněk Hamásu, uvedla ráno izraelská armáda.

V úterý pozemní jednotky v oblasti Džabáliji na severu Pásma Gazy vypátrali několik údajných teroristů z Hamásu, kteří se ukrývali v několikapodlažní budově poblíž školy a lékařského střediska a ve vládních budovách. Pozemní jednotky poté letectvu nařídily, aby na teroristy zaútočilo. Izraelská armáda už v úterý úder na Džabáliji potvrdila s tím, že zabila „50 teroristů“, včetně jedno z vysoce postavených velitelů, kteří zosnovali útok na Izrael.

Izrael zahájil bombardování Gazy a následnou pozemní operaci po útoku islamistického hnutí Hamás na jižní Izrael, při kterém podle izraelských úřadů 7. října zahynulo asi 1400 lidí, zejména civilistů. Úřady v Pásmu Gazy, kde Hamás vládne, tvrdí, že při odvetných izraelských útocích od té doby zahynulo více než 8500 Palestinců. Izrael prohlásil, že cílem jeho operace je vykořenit Hamás.

Neklid je i v dalším palestinském území, na Západním břehu Jordánu. Místní ministerstvo zdravotnictví podle listu Haarec ráno oznámilo, že při izraelském ostřelování tam byli v noci na dnešek zabiti čtyři lidé – tři v Džanínu a jeden v Tulkarmu.

Doporučujeme

Nová epidemie eboly v Kongu si už vyžádala 65 obětí

Ve východní provincii Ituri v Demokratické republice Kongo vypukla nová epidemie eboly. Podle dosavadních údajů bylo zaznamenáno přibližně 246 případů nákazy a 65 úmrtí.

Bohatí investoři hledají jistotu ve staré ekonomice

Rodinné investiční kanceláře se stále víc zajímají o tradiční podniky s hmotným majetkem. Prodejci techniky, rybí farmy nebo zemědělské firmy sice nepůsobí tak lákavě jako technologické start-upy, investorům ale nabízejí stabilitu, hotovostní tok a menší riziko rychlého zastarání kvůli umělé inteligenci.

Eurovize slaví 70 let. Velké finále hostí Vídeň

Eurovize míří do velkého finále. Jubilejní 70. ročník soutěže se koná ve Vídni a nabídne vystoupení 25 zemí. Na jednu z nejsledovanějších hudebních událostí roku ale vrhá stín politické napětí kolem letošní účasti Izraele.

Na severovýchodě Konga propukla epidemie eboly, hlášeno je 65 úmrtí

Na severovýchodě Konga v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo dnes na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oznámeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem.

Vedra v Indii a Pákistánu mění představu o normálním počasí

Jarní vlny veder v Indii a Pákistánu, během nichž teploty dosahují až 40 stupňů Celsia, brzy nebudeme považovat za extrémní výkyvy, ale za běžné podmínky před monzunovým obdobím. Tvrdí to odborníci z organizace World Weather Attribution, mezinárodní vědecké skupiny analyzující roli klimatické krize způsobené člověkem v extrémních projevech počasí.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo dnes dopoledne ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, když na platformě Telegram informoval o návratu 205 ukrajinských vojáků. Je to podle něj první fáze výměny 1000 zajatců na každé straně.

USA údajně nepošlou do Polska nové vojáky, podle Varšavy se to týká SRN

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA, píše agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava nemá žádné potvrzení toho, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk na síti X napsal, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Trump odletěl z Pekingu po jednání se Siem, oba summit označili za úspěch

Prezidentský speciál Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dnes zamířil z Pekingu zpět do Washingtonu. Trump během první návštěvy americké hlavy státu v Číně za bezmála deset let jednal čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o obchodu, Blízkém východu či Tchaj-wanu. Si podle Trumpa vyjádřil ochotu pomoci vyjednat konec války s Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Čínský lídr označil Tchaj-wan za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Čína podle Trumpa souhlasila s nákupem americké ropy

Ceny ropy v pátek vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump po rozhovorech se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Čína souhlasila s nákupem ropy z USA. Peking má zájem na znovuotevření Hormuzského průlivu a staví se proti jeho militarizaci i vybírání poplatků za proplutí.

U dánských břehů vyplavilo moře mrtvou velrybu; zjišťuje se, zda je to Timmy

U dánského ostrova Anholt vyplavilo moře mrtvou velrybu. Zvíře leží zhruba 75 metrů před pobřežím a uhynulo pravděpodobně už před nějakou dobou, informovala dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí Miljöstyrelsen. Německá média spekulují, že by se mohlo jednat o keporkaka s přezdívkou Timmy, který několikrát uvázl na severu Německa a po náročné záchranné akci byl vypuštěn do Severního moře.

Nejvyšší soud v USA dočasně zachoval přístup k potratové pilulce online

Nejvyšší soud USA rozhodl, že potratová pilulka mifepriston zůstane i nadále dostupná poštou. Jedná se o nejběžnější metodou interrupce v USA, zejména ve státech, kde jsou potraty zakázány. Jsou tak proveditelné bez nutnosti návštěvy lékaře.

Orli mořští se vrátí na Exmoor

Na jihozápad Anglie se po více než sto letech vrátí orli mořští. Natural England schválila vypuštění až dvaceti ptáků v národním parku Exmoor. Projekt navazuje na úspěšnou reintrodukci na ostrově Wight, ale část farmářů varuje před možnými útoky na jehňata a ekonomickými ztrátami.

Weiss se vrací k reprezentaci Slovenska

Vladimír Weiss se po čtrnácti letech vrací na lavičku slovenské reprezentace. Slovenský fotbalový svaz ho vybral jako nástupce Francesca Calzony, kterému po neúspěšné baráži o mistrovství světa skončila smlouva. Zkušený trenér podepsal kontrakt do listopadu 2027 a tým povede už v červnových přípravných zápasech proti Maltě a Černé Hoře.

Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 24, uvedli ukrajinští záchranáři

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti. Oznámila to dnes ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Záchranáři pokračují v pátracích a záchranných operacích. Dalších 47 lidí včetně dvou dětí je zraněných.

Stát znovu nabízí lidem Dluhopisy Republiky

Ministerstvo financí po letech znovu spustilo prodej státních dluhopisů pro domácnosti. Lidé mohou od čtvrtka investovat do tří typů obligací, a to do pětiletého fixního dluhopisu, pětiletého protiinflačního dluhopisu a tříměsíčního Flexi Bondu. Stát chce v první emisi získat zhruba dvacet miliard korun.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama