Říše vzkvétaly a padaly, jazyky se rodily a byly zapomínány, ale tento strom ve zkoušce času obstál. Gran Abuelo (španělsky Pradědeček) je starý 5 400 let, ale teď ho ohrožuje lidský pokrok. Nejstarší strom světa vyrůstající v deštném pralese chilského národního parku Alerce Costero přitom není jen symbolem odolnosti přírody, ale i „klimatickou encyklopedií“. Informují o tom weby DW a The Times of India.
Vědec Jonathan Barichivich dnes pracuje ve Francii, vyrůstal však v jihoamerické zemi poblíž národního parku. Prastarý strom objevil jeho děda. Právě to ho přivedlo k vědě. „Vzpomínky na moje dětství jsou palivem pro mé vědecké zapálení,“ přiznal v nedávném rozhovoru.
In the depths of a Chilean rainforest stands the 'Gran Abuelo,' an approximately 5,400-year-old tree. A highway project now threatens its existence — and the ecosystem around it. https://t.co/dNotbYVhDQ
— DW News (@dwnews) April 25, 2025
Jedná se o strom zvaný Fitzroya cypřišovitá. Unikátní je tím, že dokáže přežít tisíce let a je velice citlivý na změny okolního klimatu. „Jsou to v podstatě encyklopedie,“ uvedla chilská vědkyně Rocio Urrutia.
Každý letokruh v tomto stromu představuje roční záznam o počasí. Studium jeho letokruhů pomáhá vědcům rekonstruovat klimatické vzorce tisíce let do minulosti. Taková data není možné z jiného stromu v regionu dostat.
Vědci získávají tyto informace mechanickým navrtáváním kmene a statistickým modelováním. Jsou tak schopni určit přibližné stáří a získat údaje o množství uhlíku, který se ve stromech za ta léta ukládal. Lesy absorbují třetinu našich emisí uhlíku. Mohou tak prozradit něco o minulých podmínkách v dané oblasti.
Strom je ohrožen
Barichivich uvedl, že tato pozorování nám mohou pomoci odhadnout, zda budou lesy schopné brzdit globální oteplování i v teplejší budoucnosti.
Strom je však ohrožen pokrokem. Chilská vláda chtěla přes národní park vést novou dálnici, od níž si slibovala větší konektivitu a turistickou atraktivitu parku a okolí. To však vyvolalo pobouření vědců v Chile i ve světě. Vláda mu ustoupila a od plánů na dálnici odstoupila. Je však otázka, na jak dlouho.
Nejen že by výstavba (a i provoz) dálnice poškodila zdejší ekosystém, zvýšilo by se i riziko lesních požárů. Pradědeček všech stromů by tak byl ohrožen.
Zrušení výstavby dálnice je ovšem demonstrací toho, že dostatečný nátlak dokáže zvrátit rozhodnutí vlád. Stojí za tím ale roky a roky usilovného výzkumu a terénní práce odborníků.
