Pro změnu ústavy se po sečtení 90% hlasů vyjádřila jasná většina 78% voličů. V ulicích Santiaga de Chile a dalších měst slavily výsledek hlasování tisícovky lidí.
Referendum se mělo původně konat už v dubnu, ale bylo odloženo kvůli protipandemickým opatřením.
Změna ústavy byla jedním z požadavků masových protestů, které se v Chile odehrávaly celý rok. Upozorňovaly mimo jiné na propastné ekonomické nerovnosti v zemi, která je v přepočtu na jednotlivce v současnosti nejbohatším jihoamerickým státem.
Chilský prezident Sebastian Piñera podle BBC ocenil klidný průběh plebiscitu a označil jej za „začátek cesty, po které musíme jít všichni spolu“.
„Dosud nás ústava rozdělovala,“ pokračoval Piñera, „ode dneška musíme všichni společně usilovat, aby se nová ústava stala stala velkou osnovou jednoty, stability a budoucnosti.“
Naposledy byla ústava v Chile změněna před třiceti lety za diktátorské vlády generála Augusto Pinocheta. Tato verze ústavy je v zemi dosud platná.
Kromě otázky, zda si přejí novou ústavu, rozhodovali Chilané v referendu také o tom, kdo by měl být jejím autorem.
Výrazná většina se podle předběžných výsledků přiklonila k názoru, že nový základní zákon země by mělo navrhnout těleso složené výhradně ze zvolených občanů.
Tento ústavodárný kongres má vzniknout do dubna roku 2022. Po roce práce představí návrh nové ústavy, který musí být opět schválen všelidovým hlasováním.
Vysoká očekávání veřejnosti mohou přitom podle komentátorů působit jako jedna z překážek už tak náročného procesu přechodu k nové ústavě.