Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že jednotky Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu se držely za frontovou linií, a nezúčastnily se tedy bojů. Opět zpochybnil efektivitu aliance a to, zda by přišla Spojeným státům v případě nouze na pomoc. Vyvolal tím ostré reakce, jak upozornily servery BBC News a The Guardian.
„Nikdy jsme je nepotřebovali,“ řekl Trump. „Nikdy jsme po nich nic doopravdy nežádali. Řeknou, že poslali nějaké vojáky do Afghánistánu. A skutečně je poslali, zůstali trochu vzadu za frontovou linií,“ tvrdil dále republikán.
Trump sparks anger over claim Nato troops avoided Afghanistan front line https://t.co/LJQHFpUy4p
— BBC News (UK) (@BBCNews) January 22, 2026
Také uvedl, že USA jsou velmi dobré pro Evropu. „Musí to ale být oboustranná aliance,“ zdůraznil šéf Bílého domu.
Obrovská urážka
Jeho vyjádření však vyvolalo ostrou kritiku a další napětí uvnitř NATO. Britská labouristická poslankyně Emily Thornberry ho ve vysílání BBC označila za „urážku 457 britských vojáků zabitých v boji“. „Jak se opovažujete zpochybňovat jejich oběť?“ reagoval ostře lídr liberálních demokratů Sir Ed Davey.
Konzervativní poslanec Ben Obese-Jecty v Afghánistánu sloužil. Řekl, že je smutné vidět, jak je „oběť našeho národa a našich partnerů v NATO tak lacině podceňována“.
„To je naprostá urážka. Jak se opovažujete tvrdit, že jsme nebyli v první linii? Jak se opovažujete?“ neskrývala hněv Thornberry. „Vždycky jsme tam byli, kdykoli nás Američané potřebovali,“ uvedla a o Trumpovi řekla, že nikdy „žádnou akci neviděl“, ale nyní je velitelem americké armády.
Upozornila, že Velká Británie je důležitým spojencem USA. Jejich vůdce se však podle ní chová hrubě, úmyslně se snaží podkopat NATO a šikanuje své spojence.
Ve stejném pořadu označil Trumpovy komentáře za „ostudné“ a „otřesné“ i konzervativní člen stínové vlády Stuart Andrew.
„V této zemi žije mnoho lidí, kteří sloužili v Afghánistánu i Iráku,“ řekl Andrew. Mnozí z nich přišli o život, ale je také mnoho dalších, kteří se domů vrátili s život měnícími zraněními, a my bychom jim měli děkovat.“
Sir Davey ještě později na sociálních sítích upozornil na skutečnost, že Trump se vyhýbal vojenské službě. „Jak se opovažuje zpochybňovat jejich oběť?“ neskrýval rozhořčení.
„Na vlastní oči jsem viděl oběti britských vojáků,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) Calvin Bailey, labouristický poslanec a bývalý důstojník Royal Air Forces (RAF), který v Afghánistánu sloužil po boku amerických speciálních operačních jednotek.
Tisíce mrtvých
Po teroristických útocích 11. září 2001 poprvé USA uplatnily 5. článek o kolektivní obraně, který říká, že útok na jednoho je útokem na všechny. Členské státy NATO nasadily do Afghánistánu tisíce vojáků.
K invazi došlo v říjnu 2001. Cílem bylo sesadit Tálibán, jenž měl ukrývat Usáma bin Ládina a další „vysoké představitele“ al-Káidy spojené s útoky na USA. Spojenci poskytli vojáky i vybavení.
Do stažení koaličních sil v roce 2021 zemřelo v Afghánistánu více než 3500 vojáků – z toho 2 461 amerických. Velká Británie má hned druhý nejvyšší počet padlých v boji po USA.
Kanada v Afghánistánu zaznamenala 165 obětí v řadách vojáků i civilistů. O vojáky zde přišly i další země, včetně Itálie, Německa a Francie.
Dánsko, které Trump označil za „nevděčné“ uprostřed sporu o Grónsko, ztratilo v Afghánistánu 44 vojáků.
