Venezuelané v dnešním referendu rozhodují o tom, zda má rozsáhlé území sousední Guyany připadnout venezuelské správě. Guyana považuje plebiscit za krok k anexi svého území bohatého na nerostné suroviny. Venezuela tvrdí, že oblast jí byla před více než 100 lety neprávem odňata, informovala agentura AP.
V referendu vyhlášeném autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem se obyvatelé Venezuely vyjadřují k tomu, zda na sporném území, známém jako Esequibo, podporují vytvoření státu pod venezuelskou správou. Vyslovují se rovněž k udělení venezuelského občanství současným i budoucím obyvatelům regionu a odmítnutí pravomoci Mezinárodního soudního dvora (ICJ) rozhodovat o řešení sporu mezi oběma jihoamerickými zeměmi.
Essequibo: The oil-rich region at the centre of a century-old dispute https://t.co/Kb3elqwMKm
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 3, 2023
ICJ v pátek nařídil Venezuele, aby nepodnikala žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Soud však Caracasu výslovně nezakázal, aby uskutečnil dnešní referendum. Guyana žádala soud, aby Venezuele nařídil zastavit části hlasování.
Esequibo (též Essequibo či Guayana Esequiba) je území o rozloze asi 160.000 kilometrů čtverečních, na němž žije na 125.000 lidí. Guyana má rozlohu 214.970 kilometrů čtverečních a celkem na 800.000 obyvatel. Území patřilo v koloniálním období ke španělské Venezuele. Guyaně – tehdy britské kolonii – připadlo roku 1899 na základě arbitráže pod dohledem Spojených států, Británie a Ruska. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si část Esequiba začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu nalezena ropa a zemní plyn.
Ministerstvo obrany Guyany začátkem listopadu uvedlo, že v důsledku sporu s Venezuelou „zintenzivnilo své obranné akce“ a posílilo vojenskou přítomnost v regionu.
