EkonomikaVedoucí představitelé skupiny G7 se dohodli na zvýšení financování v oblasti klimatu

Vedoucí představitelé skupiny G7 se dohodli na zvýšení financování v oblasti klimatu

Vedoucí představitelé skupiny G7, kteří se sešli tento týden na summitu v britském Cornwallu, se v neděli zavázali zvýšit své příspěvky na financování opatření v oblasti klimatu. Jen dva státy ovšem nabídly pevné přísliby vyšších financí. Informuje o tom agentura Reuters.

Na summitu G7 v Cornwallu se sešli vůdci Spojeného království, USA, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, ale i předseda Evropské rady, australský premiér, jihoafrický prezident a jihokorejský prezident. Lídři na setkání debatovali mimo jiné o zvýšení příspěvků na financování opatření v oblasti klimatu.

Vyspělé země se totiž v roce 2009 dohodly na půdě OSN, že do roku 2020 každý rok společně přispějí 100 miliardami dolarů na financování opatření v oblasti klimatu pro chudší země. Mnohé z nich mají problémy se záplavami, bouřkami a suchy zhoršenými změnou klimatu. Cíl ovšem nebyl splněn, částečně také kvůli pandemii koronaviru.

Sedm nejpokročilejších ekonomik světa se tak znovu zavázalo přispívat 100 miliard dolarů ročně z veřejných a soukromých zdrojů až do roku 2025. Zdroje pomáhají urychlit financování infrastrukturních projektů v rozvojových zemích a přechod na obnovitelné a udržitelné technologie.

Kanada a Německo znásobí svůj příspěvek

Po skončení summitu Kanada uvedla, že v příštích pěti letech zdvojnásobí svůj příspěvek na 5,3 miliardy kanadských dolarů. Německo pak nejpozději do roku 2025 zvýší ten svůj o 2 miliardy na 6 miliard eur ročně.

Země G7 se na celosvětových emisích uhlíku podílejí 20 % a bylo nám jasné tento víkend, že je třeba začít s námi,“ uvedl na závěr summitu Boris Johnson. Dodal také, že ochrana naší planety je nejdůležitější věcí, kterou jako vůdci mohou pro své lidi udělat.

G7 má bezprecedentní příležitost vést globální zelenou průmyslovou revoluci s potenciálem změnit způsob, jakým žijeme,“ dodal Johnson.

Někteří aktivisté ale nebyli slibem v oblasti klimatu dle agentury Reuters nijak dojati. Organizace Greenpeace UK uvedla, že britský premiér Boris Johnson „jednoduše znovu ohřál staré sliby“ a že nic není samozřejmé, dokud národy nepřijdou s penězi.

Výkonný ředitel Greenpeace UK John Sauven také popsal dosavadní výsledky bohatých národů při dodržování jejich závazků jako „skličující“.

Jedním z témat byl i rostoucí vliv Číny

Na summitu G7 byl také diskutován rostoucí vliv Číny ve světě, zejména v rozvojových zemích. Vůdci signalizovali, že by chtěli vybudovat soupeře iniciativě Belt and Road Initiative (BRI), což je čínský projekt nové Hedvábné stezky, který se zaměřuje na budování pevninské infrastruktury napříč Střední Asií i rozvoj námořních dopravních tras.

Doporučujeme

Americká armáda zasáhla íránská vojenská zařízení

Hormuzský průliv zažil další vážnou eskalaci. Americká armáda tvrdí, že její lodě čelily íránským raketám, dronům a rychlým člunům. Teherán naopak obviňuje Washington z porušení příměří.

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama