Protext ČTKVědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců,...

Vědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců, nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize) poskytla tři miliony dolarů

Washington 26. října 2022 (PROTEXT/PRNewswire) – Díky daru ve výši tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize Foundation) vznikla mezinárodní koordinační skupina vědeckých organizací na vysoké úrovni, která konkrétními kroky podporuje ukrajinské vědce a výzkumnou komunitu s cílem obnovit na Ukrajině úspěšný světový systém vědy a inovací.

Národní akademie věd USA (U.S. National Academy of Sciences, NAS) a Polská akademie věd budou působit jako sekretariáty koordinační skupiny, která nyní zahrnuje zástupce Národní akademie věd Ukrajiny, všech evropských akademií, Německé národní akademie věd Leopoldina, Australské akademie věd, Francouzské akademie věd, Dánské královské akademie věd a literatury a Královské společnosti Spojeného království.

Příslib tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny následuje po daru ve výši jednoho milionu dolarů, který poskytla na začátku tohoto roku Iniciativě vědců a inženýrů v exilu nebo vysídlených (Scientists and Engineers in Exile or Displaced, SEED) při NAS, která pomáhá ukrajinským vědcům a inženýrům zachovat si v současné situaci existenční prostředky a důstojnost díky tomu, že zůstanou zaměstnáni a jsou stále součástí globální vědecké komunity.

S pokračující válkou na Ukrajině se světová vědecká komunita stále více obává přímých a trvalých škod na ukrajinském vědeckém sektoru a globálním výzkumu. Miliony Ukrajinců – včetně stovek výzkumných pracovníků – byly nuceny uprchnout ze své země a velká část kritické vědecké infrastruktury na Ukrajině byla poškozena nebo zničena. Ačkoli vědecké ústavy v zemi stále fungují, část výzkumných pracovníků se připojila k ukrajinské armádě a ti, kteří zůstali u své práce, přišli o finanční podporu v důsledku válečných rozpočtových škrtů. Také ti vědci, kteří opustili Ukrajinu (včetně více než 200 výzkumných pracovníků umístěných dočasně v polských výzkumných institucích), potřebují finanční podporu a příležitosti k pokračování ve svém výzkumu.

Koordinační skupina pro ukrajinskou vědu, inovace a výzkum poskytne účastníkům prostor pro podporu ukrajinských výzkumníků, sdílení poznatků a osvědčených postupů, identifikaci oblastí, v nichž by bylo vhodné prohloubit spolupráci či upozornění na oblasti, kde se může podpora potenciálně překrývat nebo být redundantní. Skupina se zpočátku zaměří na dosažení hmatatelného pokroku v uskutečňování akčních kroků, vypracovaných po setkání ve Varšavě na začátku června.

„Svět potřebuje ukrajinskou vědu a ukrajinská věda potřebuje podporu,“ říká zakladatel Nadace Průlomové ceny Yuri Milner. „Je mi ctí spolupracovat na této významné a aktuální iniciativě s tak výjimečnými partnery.“

„Není náhodou, že s pokračující válkou je ukrajinská výzkumná infrastruktura, která je tak významná pro budoucnost země, i nadále terčem útoků ruské armády,“ uvedla prezidentka NAS Marcia McNuttová. „S pomocí Nadace Průlomové ceny se mezinárodní vědecká komunita spojuje jak proto, aby poskytla ukrajinským vědcům tolik potřebnou podporu během války, tak i s cílem zajistit, že po jejím skončení bude ukrajinský výzkumný sektor připraven zapojit se do obnovy země a přispívat světové vědě.“

Nadace Průlomové ceny je nezisková organizace, která si klade za cíl oceňovat skvělé světové vědce, podporovat špičkový výzkum a pomáhat vytvářet kulturu poznání, v níž se všichni, zejména příští generace, mohou inspirovat velkými otázkami vědy. Průlomová cena, známá také jako „vědecký Oscar“, vyznamenává nejlepší světové vědce v oblastech věd o živé přírodě, základní fyziky a matematiky. Každá cena je spojena s odměnou ve výši tří milionů dolarů. Cena „Výzva pro mladé“ (Breakthrough Junior Challenge) je každoroční studentská soutěž videonahrávek, která má podpořit kreativní uvažování o vědě.

Národní akademie věd USA je soukromá nezisková instituce založená na základě charty Kongresu podepsané prezidentem Abrahamem Lincolnem v roce 1863. Udělením členství oceňuje úspěchy ve vědě a spolu s Národní akademií inženýrství a Národní akademií medicíny poskytuje federální vládě a dalším organizacím poradenství v oblasti vědy, technologií a zdravotní politiky.

KONTAKT: Kristen Bothwell, kbothwell@rubenstein.com, +1-212-843-9227, nebo Molly Galvin, news@nas.edu, +1-202-334-2138

Doporučujeme

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama