5.5 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Protext ČTKVědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců,...

Vědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců, nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize) poskytla tři miliony dolarů

Washington 26. října 2022 (PROTEXT/PRNewswire) – Díky daru ve výši tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize Foundation) vznikla mezinárodní koordinační skupina vědeckých organizací na vysoké úrovni, která konkrétními kroky podporuje ukrajinské vědce a výzkumnou komunitu s cílem obnovit na Ukrajině úspěšný světový systém vědy a inovací.

Národní akademie věd USA (U.S. National Academy of Sciences, NAS) a Polská akademie věd budou působit jako sekretariáty koordinační skupiny, která nyní zahrnuje zástupce Národní akademie věd Ukrajiny, všech evropských akademií, Německé národní akademie věd Leopoldina, Australské akademie věd, Francouzské akademie věd, Dánské královské akademie věd a literatury a Královské společnosti Spojeného království.

Příslib tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny následuje po daru ve výši jednoho milionu dolarů, který poskytla na začátku tohoto roku Iniciativě vědců a inženýrů v exilu nebo vysídlených (Scientists and Engineers in Exile or Displaced, SEED) při NAS, která pomáhá ukrajinským vědcům a inženýrům zachovat si v současné situaci existenční prostředky a důstojnost díky tomu, že zůstanou zaměstnáni a jsou stále součástí globální vědecké komunity.

S pokračující válkou na Ukrajině se světová vědecká komunita stále více obává přímých a trvalých škod na ukrajinském vědeckém sektoru a globálním výzkumu. Miliony Ukrajinců – včetně stovek výzkumných pracovníků – byly nuceny uprchnout ze své země a velká část kritické vědecké infrastruktury na Ukrajině byla poškozena nebo zničena. Ačkoli vědecké ústavy v zemi stále fungují, část výzkumných pracovníků se připojila k ukrajinské armádě a ti, kteří zůstali u své práce, přišli o finanční podporu v důsledku válečných rozpočtových škrtů. Také ti vědci, kteří opustili Ukrajinu (včetně více než 200 výzkumných pracovníků umístěných dočasně v polských výzkumných institucích), potřebují finanční podporu a příležitosti k pokračování ve svém výzkumu.

Koordinační skupina pro ukrajinskou vědu, inovace a výzkum poskytne účastníkům prostor pro podporu ukrajinských výzkumníků, sdílení poznatků a osvědčených postupů, identifikaci oblastí, v nichž by bylo vhodné prohloubit spolupráci či upozornění na oblasti, kde se může podpora potenciálně překrývat nebo být redundantní. Skupina se zpočátku zaměří na dosažení hmatatelného pokroku v uskutečňování akčních kroků, vypracovaných po setkání ve Varšavě na začátku června.

„Svět potřebuje ukrajinskou vědu a ukrajinská věda potřebuje podporu,“ říká zakladatel Nadace Průlomové ceny Yuri Milner. „Je mi ctí spolupracovat na této významné a aktuální iniciativě s tak výjimečnými partnery.“

„Není náhodou, že s pokračující válkou je ukrajinská výzkumná infrastruktura, která je tak významná pro budoucnost země, i nadále terčem útoků ruské armády,“ uvedla prezidentka NAS Marcia McNuttová. „S pomocí Nadace Průlomové ceny se mezinárodní vědecká komunita spojuje jak proto, aby poskytla ukrajinským vědcům tolik potřebnou podporu během války, tak i s cílem zajistit, že po jejím skončení bude ukrajinský výzkumný sektor připraven zapojit se do obnovy země a přispívat světové vědě.“

Nadace Průlomové ceny je nezisková organizace, která si klade za cíl oceňovat skvělé světové vědce, podporovat špičkový výzkum a pomáhat vytvářet kulturu poznání, v níž se všichni, zejména příští generace, mohou inspirovat velkými otázkami vědy. Průlomová cena, známá také jako „vědecký Oscar“, vyznamenává nejlepší světové vědce v oblastech věd o živé přírodě, základní fyziky a matematiky. Každá cena je spojena s odměnou ve výši tří milionů dolarů. Cena „Výzva pro mladé“ (Breakthrough Junior Challenge) je každoroční studentská soutěž videonahrávek, která má podpořit kreativní uvažování o vědě.

Národní akademie věd USA je soukromá nezisková instituce založená na základě charty Kongresu podepsané prezidentem Abrahamem Lincolnem v roce 1863. Udělením členství oceňuje úspěchy ve vědě a spolu s Národní akademií inženýrství a Národní akademií medicíny poskytuje federální vládě a dalším organizacím poradenství v oblasti vědy, technologií a zdravotní politiky.

KONTAKT: Kristen Bothwell, kbothwell@rubenstein.com, +1-212-843-9227, nebo Molly Galvin, news@nas.edu, +1-202-334-2138

Reklama

Doporučujeme

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama