-0.5 C
Czech
Pátek 6. března 2026
Protext ČTKVědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců,...

Vědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců, nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize) poskytla tři miliony dolarů

Washington 26. října 2022 (PROTEXT/PRNewswire) – Díky daru ve výši tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize Foundation) vznikla mezinárodní koordinační skupina vědeckých organizací na vysoké úrovni, která konkrétními kroky podporuje ukrajinské vědce a výzkumnou komunitu s cílem obnovit na Ukrajině úspěšný světový systém vědy a inovací.

Národní akademie věd USA (U.S. National Academy of Sciences, NAS) a Polská akademie věd budou působit jako sekretariáty koordinační skupiny, která nyní zahrnuje zástupce Národní akademie věd Ukrajiny, všech evropských akademií, Německé národní akademie věd Leopoldina, Australské akademie věd, Francouzské akademie věd, Dánské královské akademie věd a literatury a Královské společnosti Spojeného království.

Příslib tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny následuje po daru ve výši jednoho milionu dolarů, který poskytla na začátku tohoto roku Iniciativě vědců a inženýrů v exilu nebo vysídlených (Scientists and Engineers in Exile or Displaced, SEED) při NAS, která pomáhá ukrajinským vědcům a inženýrům zachovat si v současné situaci existenční prostředky a důstojnost díky tomu, že zůstanou zaměstnáni a jsou stále součástí globální vědecké komunity.

S pokračující válkou na Ukrajině se světová vědecká komunita stále více obává přímých a trvalých škod na ukrajinském vědeckém sektoru a globálním výzkumu. Miliony Ukrajinců – včetně stovek výzkumných pracovníků – byly nuceny uprchnout ze své země a velká část kritické vědecké infrastruktury na Ukrajině byla poškozena nebo zničena. Ačkoli vědecké ústavy v zemi stále fungují, část výzkumných pracovníků se připojila k ukrajinské armádě a ti, kteří zůstali u své práce, přišli o finanční podporu v důsledku válečných rozpočtových škrtů. Také ti vědci, kteří opustili Ukrajinu (včetně více než 200 výzkumných pracovníků umístěných dočasně v polských výzkumných institucích), potřebují finanční podporu a příležitosti k pokračování ve svém výzkumu.

Koordinační skupina pro ukrajinskou vědu, inovace a výzkum poskytne účastníkům prostor pro podporu ukrajinských výzkumníků, sdílení poznatků a osvědčených postupů, identifikaci oblastí, v nichž by bylo vhodné prohloubit spolupráci či upozornění na oblasti, kde se může podpora potenciálně překrývat nebo být redundantní. Skupina se zpočátku zaměří na dosažení hmatatelného pokroku v uskutečňování akčních kroků, vypracovaných po setkání ve Varšavě na začátku června.

„Svět potřebuje ukrajinskou vědu a ukrajinská věda potřebuje podporu,“ říká zakladatel Nadace Průlomové ceny Yuri Milner. „Je mi ctí spolupracovat na této významné a aktuální iniciativě s tak výjimečnými partnery.“

„Není náhodou, že s pokračující válkou je ukrajinská výzkumná infrastruktura, která je tak významná pro budoucnost země, i nadále terčem útoků ruské armády,“ uvedla prezidentka NAS Marcia McNuttová. „S pomocí Nadace Průlomové ceny se mezinárodní vědecká komunita spojuje jak proto, aby poskytla ukrajinským vědcům tolik potřebnou podporu během války, tak i s cílem zajistit, že po jejím skončení bude ukrajinský výzkumný sektor připraven zapojit se do obnovy země a přispívat světové vědě.“

Nadace Průlomové ceny je nezisková organizace, která si klade za cíl oceňovat skvělé světové vědce, podporovat špičkový výzkum a pomáhat vytvářet kulturu poznání, v níž se všichni, zejména příští generace, mohou inspirovat velkými otázkami vědy. Průlomová cena, známá také jako „vědecký Oscar“, vyznamenává nejlepší světové vědce v oblastech věd o živé přírodě, základní fyziky a matematiky. Každá cena je spojena s odměnou ve výši tří milionů dolarů. Cena „Výzva pro mladé“ (Breakthrough Junior Challenge) je každoroční studentská soutěž videonahrávek, která má podpořit kreativní uvažování o vědě.

Národní akademie věd USA je soukromá nezisková instituce založená na základě charty Kongresu podepsané prezidentem Abrahamem Lincolnem v roce 1863. Udělením členství oceňuje úspěchy ve vědě a spolu s Národní akademií inženýrství a Národní akademií medicíny poskytuje federální vládě a dalším organizacím poradenství v oblasti vědy, technologií a zdravotní politiky.

KONTAKT: Kristen Bothwell, kbothwell@rubenstein.com, +1-212-843-9227, nebo Molly Galvin, news@nas.edu, +1-202-334-2138

Reklama

Doporučujeme

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.

Arakčí věří, že Írán dokáže odrazit možnou pozemní invazi. Jednání s USA odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes v rozhovoru s televizí NBC uvedl, že jeho země je připravena na možnou americkou pozemní invazi. Spojené státy společně s Izraelem začaly v sobotu ostřelovat cíle v Íránu, na což Teherán odpověděl raketovými útoky i na země, které se náletů přímo nezúčastnily, ale na jejichž území jsou americké základny použité k útokům. Arakčí odmítl jednání s USA a prohlásil, že Írán v konfliktu nepožádal o příměří.

Zelenskyj: Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu ropovodu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje tím, že oprava ropovodu je časově náročná.

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil za nepřijatelnou volbu syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šéf Bílého domu to řekl v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.

Bývalý princ Andrew se vzdává další královské rezidence

Bývalý princ Andrew přichází o další královskou nemovitost. Po odchodu z Royal Lodge nyní končí i jeho dlouholetý nájem historické chaty East Lodge nedaleko Windsoru. Celá situace přichází v době, kdy se kolem někdejšího člena královské rodiny znovu rozvířily otázky ohledně jeho financí i minulosti.

Pumpaři zvedli ceny rychleji než jim zdražila ropa

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech vyskočily výrazně rychleji než obvykle. Benzín i nafta zdražily během týdne o víc než dvě koruny za litr, zatímco část čerpacích stanic ještě prodávala zásoby nakoupené za starší ceny.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 200 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily dalších 200 válečných zajatců na každé straně, informovalo dnes podle státní agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Kyjev se zatím nevyjádřil. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij na telegramu uvedl, že Moskva si Kyjevem dnes a v pátek vymění celkem 500 zajatců na každé straně v rámci dohody, které dosáhly válčící strany v Ženevě.

Na Antarktidě bude více pršet. Jak to ledový kontinent změní?

V Antarktidě byste deštník nepotřebovali. S průměrem pouhých 16 milimetrů srážek ročně se bavíme o zamrzlé poušti. To se však může změnit. Globální oteplování mění podmínky na ledovém kontinentu. Podle nové studie zde bude více pršet, což ohrozí zdejší ekosystémy.

Katarské letectvo sestřelilo dva íránské bombardéry

Íránské strategické bombardéry se v prvních hodinách války nacházely dvě minuty od největší americké vojenské základny na Blízkém východě a od katarského zařízení na zpracování zemního plynu. Nepřátelské letouny sestřelilo do moře katarské letectvo.

Babiš: Do Ammánu míří letadlo pro české občany, další let odletí do Maskatu

Do jordánského Ammánu nyní míří letadlo Smartwings, aby odtamtud dopravilo domů české občany. Na cestě do Prahy je také pravidelný let společnosti Emirates z Dubaje do Prahy. Ve Sněmovně to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil také, že repatriační lety pro občany z míst ohrožených konfliktem s Íránem jsou zdarma. Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő dnes dopoledne ČTK řekl, že větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst je na cestě z ománského Maskatu do Prahy. Menší speciál odletěl do Ománu dnes v 10:00.

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánském Nachičevanu

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan, uvedlo dnes ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. V prohlášení informovalo také o dvou zraněných a dopadu jiného bezpilotního letounu u budovy školy. Baku incident odsoudilo a předvolalo si íránského diplomata. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve svém vyjádření uvedlo, že takové útoky neponechá bez odpovědi. Teherán se zatím nevyjádřil.

Amazon zrušil pracovní místa v divizi robotiky

Americký gigant Amazon propustil nespecifikované množství zaměstnanců ve své robotické divizi. Jde o další kolo škrtání provozních nákladů, tedy trendu, který se nezastavil od konce pandemie v roce 2022. Společnost také oznámila ukončení některých experimentálních projektů.

Izrael zahájil novou vlnu úderů proti íránskému režimu v Teheránu

Izraelské letectvo dnes ráno zahájilo novou rozsáhlou vlnu vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, oznámila podle tiskových agentur izraelská armáda. Další podrobnosti k útokům nesdělila. Íránská státní média krátce nato uvedla, že svědci hlásí několik výbuchů v Teheránu a také ve městě Karadž, které leží 20 kilometrů západně od metropole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama