Protext ČTKVědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců,...

Vědecké organizace vytvořily mezinárodní skupinu pro rozvoj ukrajinské vědy a podporu vědců, nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize) poskytla tři miliony dolarů

Washington 26. října 2022 (PROTEXT/PRNewswire) – Díky daru ve výši tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny (Breakthrough Prize Foundation) vznikla mezinárodní koordinační skupina vědeckých organizací na vysoké úrovni, která konkrétními kroky podporuje ukrajinské vědce a výzkumnou komunitu s cílem obnovit na Ukrajině úspěšný světový systém vědy a inovací.

Národní akademie věd USA (U.S. National Academy of Sciences, NAS) a Polská akademie věd budou působit jako sekretariáty koordinační skupiny, která nyní zahrnuje zástupce Národní akademie věd Ukrajiny, všech evropských akademií, Německé národní akademie věd Leopoldina, Australské akademie věd, Francouzské akademie věd, Dánské královské akademie věd a literatury a Královské společnosti Spojeného království.

Příslib tří milionů dolarů od Nadace Průlomové ceny následuje po daru ve výši jednoho milionu dolarů, který poskytla na začátku tohoto roku Iniciativě vědců a inženýrů v exilu nebo vysídlených (Scientists and Engineers in Exile or Displaced, SEED) při NAS, která pomáhá ukrajinským vědcům a inženýrům zachovat si v současné situaci existenční prostředky a důstojnost díky tomu, že zůstanou zaměstnáni a jsou stále součástí globální vědecké komunity.

S pokračující válkou na Ukrajině se světová vědecká komunita stále více obává přímých a trvalých škod na ukrajinském vědeckém sektoru a globálním výzkumu. Miliony Ukrajinců – včetně stovek výzkumných pracovníků – byly nuceny uprchnout ze své země a velká část kritické vědecké infrastruktury na Ukrajině byla poškozena nebo zničena. Ačkoli vědecké ústavy v zemi stále fungují, část výzkumných pracovníků se připojila k ukrajinské armádě a ti, kteří zůstali u své práce, přišli o finanční podporu v důsledku válečných rozpočtových škrtů. Také ti vědci, kteří opustili Ukrajinu (včetně více než 200 výzkumných pracovníků umístěných dočasně v polských výzkumných institucích), potřebují finanční podporu a příležitosti k pokračování ve svém výzkumu.

Koordinační skupina pro ukrajinskou vědu, inovace a výzkum poskytne účastníkům prostor pro podporu ukrajinských výzkumníků, sdílení poznatků a osvědčených postupů, identifikaci oblastí, v nichž by bylo vhodné prohloubit spolupráci či upozornění na oblasti, kde se může podpora potenciálně překrývat nebo být redundantní. Skupina se zpočátku zaměří na dosažení hmatatelného pokroku v uskutečňování akčních kroků, vypracovaných po setkání ve Varšavě na začátku června.

„Svět potřebuje ukrajinskou vědu a ukrajinská věda potřebuje podporu,“ říká zakladatel Nadace Průlomové ceny Yuri Milner. „Je mi ctí spolupracovat na této významné a aktuální iniciativě s tak výjimečnými partnery.“

„Není náhodou, že s pokračující válkou je ukrajinská výzkumná infrastruktura, která je tak významná pro budoucnost země, i nadále terčem útoků ruské armády,“ uvedla prezidentka NAS Marcia McNuttová. „S pomocí Nadace Průlomové ceny se mezinárodní vědecká komunita spojuje jak proto, aby poskytla ukrajinským vědcům tolik potřebnou podporu během války, tak i s cílem zajistit, že po jejím skončení bude ukrajinský výzkumný sektor připraven zapojit se do obnovy země a přispívat světové vědě.“

Nadace Průlomové ceny je nezisková organizace, která si klade za cíl oceňovat skvělé světové vědce, podporovat špičkový výzkum a pomáhat vytvářet kulturu poznání, v níž se všichni, zejména příští generace, mohou inspirovat velkými otázkami vědy. Průlomová cena, známá také jako „vědecký Oscar“, vyznamenává nejlepší světové vědce v oblastech věd o živé přírodě, základní fyziky a matematiky. Každá cena je spojena s odměnou ve výši tří milionů dolarů. Cena „Výzva pro mladé“ (Breakthrough Junior Challenge) je každoroční studentská soutěž videonahrávek, která má podpořit kreativní uvažování o vědě.

Národní akademie věd USA je soukromá nezisková instituce založená na základě charty Kongresu podepsané prezidentem Abrahamem Lincolnem v roce 1863. Udělením členství oceňuje úspěchy ve vědě a spolu s Národní akademií inženýrství a Národní akademií medicíny poskytuje federální vládě a dalším organizacím poradenství v oblasti vědy, technologií a zdravotní politiky.

KONTAKT: Kristen Bothwell, kbothwell@rubenstein.com, +1-212-843-9227, nebo Molly Galvin, news@nas.edu, +1-202-334-2138

Doporučujeme

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).

Vysvětlení: Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?

Američané se připravují na víkendový Den nezávislosti. Velké části amerického kontinentu v nesnesitelném horku a dusnu uvězní jev zvaný tepelná kupole. Ten v minulém týdnu sežehl Evropu. Ohroženo smrtícím horkem bude do 6. července zhruba 250 milionů lidí, hlavně senioři s dětmi.

Írán přiznal problémy během americké blokády. Nevyvezl žádnou ropu

Írán během americké blokády nemohl vyvážet žádnou ropu. Od podepsání memoranda však vyvezl více než 40 milionů barelů, sdělil v rozhovoru pro státní televizi hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf. Společnost TankerTrackers tento objem odhaduje dokonce na 50 milionů barelů. Ropa se drží na předválečné úrovni. Čeká se na další kolo rozhovorů. Írán delegaci do Kataru nepošle.

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá; Katar hraje roli prostředníka

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Informovaný diplomatický zdroj agentuře AFP řekl, že se dnes v Dauhá mají uskutečnit nepřímá technická jednání mezi zástupci USA a Íránu o dohodě o ukončení války na Blízkém východě.

Expedice v Atlantiku odhalila desítky dosud neznámých mořských živočichů

Mezinárodní vědecká expedice v jižním Atlantiku během pouhých dvou týdnů objevila 31 dosud neznámých druhů mořských organismů. Výzkum potvrdil, že střední vrstvy oceánu patří k nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi a zároveň ukrývají mimořádně pestrý život.

V Kongu na ebolu dosud zemřelo 399 lidí z 1333 potvrzených případů nemoci

Počet potvrzených případů eboly v Kongu stoupl na 1333, z čehož 399 lidí zemřelo. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na konžské úřady. Předchozí, pondělní bilance hovořila o 1307 nakažených a 377 zemřelých.

Irsko přebírá vedení EU, čekají ho náročná vyjednávání o unijním rozpočtu

Pokračující podpora Ukrajiny, ale i konkurenceschopnost EU, hodnoty a bezpečnost budou hlavními prioritami irského předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Irové přebírají mandát od Kypřanů a v mnohém na ně navazují, například pokud jde o další posun v jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu EU či pokrok v přístupových jednáních kandidátských zemí na cestě do Evropské unie.

Letadlo v Číně narazilo do mrakodrapu. Nikdo neví proč

V pátek odpoledne do nejvyššího mrakodrapu v Pekingu narazilo malé letadlo. Pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Incident není šokující jen pro svou podobnost s teroristickým útokem na USA z 11. září 2001, ale i z důvodu, že v čínské metropoli je bezletová zóna, což znamená zákaz pohybu dronů a letadel. Ani po čtyřech dnech není jasné, jak se letadlo do města dostalo a proč do věže narazilo.

Ukrajina informuje o obětech ruských útoků, její síly útočily v hloubi Ruska

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších pět bylo dnes ráno zraněno při útoku ruského dronu na mikrobus v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula žena a další tři utrpěly zranění při ruských útocích na čerpací stanice, další žena byla zraněna v Záporoží, informovaly ukrajinské úřady. Naopak ukrajinské drony zaútočily v hloubi Ruska, v Rostovské a Penzenské oblasti a i Ufě, vzdálené více než 1300 kilometrů od frontové linie.

Satoranský končí v Barceloně a zvažuje další krok

Tomáš Satoranský uzavřel své druhé působení v Barceloně. Českému basketbalistovi vypršela smlouva a katalánský klub se s ním oficiálně rozloučil. Kam povedou jeho další kroky, zatím není jasné. Sám přiznává, že si po náročné sezoně potřebuje odpočinout a budoucnost si teprve promyslí.

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit zisk občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA dnes odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.

Tisíce lidí protestují v Jihoafrické republice proti migrantům

V několika jihoafrických městech vyšly do ulic tisíce lidí požadujících odchod nelegálních migrantů. Úřady nasadily mimořádná bezpečnostní opatření, protože panovaly obavy z násilností a útoků na cizince.

Města hledají nové způsoby, jak ochránit obyvatele před extrémním horkem

Extrémní vedra se stávají běžnou součástí života ve stále větší části světa. Klimatická změna zvyšuje jejich četnost, intenzitu i délku trvání a nejcitelněji dopadají na města. Ta proto zavádějí varovné systémy, rozšiřují zeleň, upravují veřejný prostor a hledají další cesty, jak ochránit obyvatele před rostoucími teplotami.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama