Unikátní záběry z Nové Kaledonie ukázaly chování, které dosud nikdo nezdokumentoval. Leopardí žraloci, patřící mezi ohrožené druhy, poskytli vědcům jedinečný vhled do svého rozmnožování – a zároveň připomněli, jak křehká je jejich existence.
Poprvé v historii se podařilo natočit páření leopardích žraloků přímo ve volném oceánu. Scéna zachycená u Nové Kaledonie má obrovský vědecký význam. Přináší odpovědi na otázky, které dosud zůstávaly nevyřešené, a může pomoci při ochraně celého druhu.
Za objevem stojí tým z Univerzity Sunshine Coast. Biolog Hugo Lassauce při pravidelném monitoringu žraloků uviděl samici doprovázenou dvěma samci. Po hodině čekání zachytil první kompletní sekvenci páření tohoto druhu ve volné přírodě – vzácný okamžik, který může změnit přístup k ochraně mořských predátorů.
První krok k ochraně druhu
Leopardí žralok, známý i jako zebra shark, patří mezi druhy zařazené na seznam ohrožených. Ve volné přírodě o jeho rozmnožování víme jen minimum, většina dosavadních poznatků pochází z chovu v zajetí. Nové záběry tak poskytují cenné informace, které mohou pomoci ochranářům s návratem žraloků do oblastí, kde už zmizeli.
Podle výzkumného týmu z Nové Kaledonie může lokalita, kde k páření došlo, představovat klíčové místo pro zachování populace. „Takové důkazy jsou zásadní pro pochopení dynamiky a reprodukčního chování, které jinak zůstává skryté,“ uvedla expertka na ekologii mořských živočichů Christine Dudgeon.
Hrozby a šance pro přežití
Zatímco u Austrálie se populace leopardích žraloků drží stabilně, v dalších částech Indo-Pacifiku čelí drtivému úbytku. Hlavní příčinou je nadměrný rybolov – nejen kvůli ploutvím, ale nově i kvůli kůži, která se využívá v luxusním průmyslu.
Právě proto je každý podobný objev důležitý. Poskytuje nejen vědecká data, ale i argumenty pro ochranu stanovišť a zákaz destruktivních praktik. Projekt ReShark, na kterém se podílí více zemí, usiluje o repopulaci žraloků a návrat do oblastí jihovýchodní Asie, kde už téměř vyhynuli.
Záznam z Nové Kaledonie je tak víc než kuriozita. Je to připomínka, že i malé poznatky mohou hrát zásadní roli v ochraně biodiverzity. Další výzkum má ukázat, kolik samců se na reprodukci skutečně podílí a jaká je genetická rozmanitost populace. Budoucnost leopardích žraloků totiž závisí na tom, zda dokážeme chránit nejen jednotlivé jedince, ale především jejich přirozené prostředí.
