Mimořádně silná sluneční bouře, která před tisíci lety zasáhla Zemi a jejíž stopy byly objeveny v ledu, znepokojila vědce. Došlo k ní totiž v době slunečního minima, kdy by aktivita Slunce měla být malá. Další podobná událost by podle odborníků mohla mít vážné důsledky, protože lidstvo na takovou možnost není připravené, napsal server Live Science.
Extrémně silná sluneční bouře zasáhla naši planetu před 9125 lety a zanechala trvalé jizvy na ledu pohřbeném hluboko pod Grónskem a Antarktidou. Při novém zkoumání těchto vzorků ledu se zjistilo, že dříve neznámá bouře je jednou z nejsilnějších solárních erupcí, jaké kdy byly zjištěny. Pokud by dnes zasáhla Zemi, ochromila by moderní komunikační systémy.
Podle odborného článku v časopise Nature Communications nejpřekvapivější zřejmě je, že masivní bouře se, jak se zdá, odehrála při slunečním minimu, což je období během jedenáctiletého slunečního cyklu, kdy jsou erupce na naší hvězdě obvykle mnohem méně časté. Kvůli tomuto neočekávanému objevu se autoři obávají, že ničivé erupce mohou udeřit, když je nejméně čekáme, a že na další velkou sluneční bouři nemusí být Země připravená.
„Tyto obrovské bouře nejsou v současné době dostatečně zahrnuty do hodnocení rizik,“ uvedl spoluautor studie Raimund Muscheler, který je expertem Lundské univerzity ve Švédsku. „Je nanejvýš důležité analyzovat, co by tyto události mohly znamenat pro dnešní technologii a jak se můžeme chránit,“ dodal.
Zdrojem potenciálně ničivých solárních bouří jsou erupce ve sluneční atmosféře, známé jako výron koronální hmoty. Mohou například vyřadit z provozu elektrickou rozvodnou síť na Zemi, automobily či komunikační zařízení, včetně počítačů, mobilních telefonů nebo pagerů. Poškodit mohou i citlivé součásti satelitů.
