Vědci v Německu vůbec poprvé pozorovali, jak drobní hlísti tvoří tzv. superorganismy mimo laboratoř. Tento výjimečný jev, známý dříve jen z experimentálních podmínek, se odehrál v běžném sadu, na shnilém ovoci. Záznamy ukazují, že červi staví věžovité útvary, které jim umožňují pohyb v terénu.
Tzv. červí věže vznikaly na padaných jablkách nebo hruškách. Původně se vědci domnívali, že se jedná o projev vzájemné konkurence. Nová pozorování ale ukazují spíš na spolupráci. Hromadný pohyb se zřejmě stává účinným způsobem, jak se červi dostávají z místa na místo.
Superorganismus v přímém přenosu
Vědci z Max Planckova institutu pro chování zvířat a univerzity v Kostnici zachytili celý proces na kameru. Věže podle nich neslouží jen k přežití, ale představují formu „kolektivní přepravy“. Do věží se zapojují pouze larvy v určitém vývojovém stádiu, což ukazuje na specifické spouštěče tohoto chování.
Struktury reagují na okolí. Vědci zjistili, že jakmile se věž dotkne předmětu, okamžitě se k němu přisune a přichytí. „Věže aktivně rostou a reagují,“ popsala výzkumnice Daniela Perez. Vědecký tým je tak označuje za pohyblivé a citlivé útvary, nikoliv pasivní shluky těl.
Červi, kteří spolupracují
Podle autorů studie jde o další příklad chování připomínajícího superorganismy. Známé jsou u mravenců, plísní nebo některých roztočů. U červů ale vědci něco takového dosud nezaznamenali. Nyní už vědí, že některé druhy dokážou vytvářet struktury, kde jednotlivci spolupracují jako jeden celek.
Aby vědci ověřili, zda jde o širší jev, zopakovali pokus i s laboratorními hlísticemi (Caenorhabditis elegans). Na obyčejnou zubní štětinu umístěnou na agarové médium se během dvou hodin vytvořila věž podobná těm z přírody. Ukazuje se tak, že schopnost „věžové spolupráce“ nemusí být výjimečná.
Nové otázky, nové možnosti
Výzkum otvírá zcela nové možnosti pro zkoumání kolektivního pohybu u živočichů. Věže totiž nejsou jen vizuální kuriozita, ale promyšlený mechanismus přizpůsobený prostředí. Jednotliví červi v rámci věže reagují, orientují se a pravděpodobně i komunikují.
Zatím není jasné, jakým způsobem se koordinují nebo co přesně věžový pohyb spouští. Vědci ale doufají, že pozorování v přírodě – doplněná o laboratorní experimenty – pomůže odhalit obecné principy skupinového chování i u dalších druhů.
