Věda a TechnikaVědci objevili novou exoplanetu s kovovými mraky, které připomínají obří zrcadlo

Vědci objevili novou exoplanetu s kovovými mraky, které připomínají obří zrcadlo

Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.

„Je to obří zrcadlo ve vesmíru,“ řekl astronom James Jenkins z Univerzity Diega Portalese a Centra pro excelenci v astrofyzice a přidružených technologiích (CATA) v Chile. Jenkins se na studii, kterou publikoval odborný časopis Astronomy & Astrophysics, podílel jako spoluautor.

Planeta odráží přibližně 80 procent dopadajícího světla, což z ní činí nejvíce reflexivní známý objekt ve vesmíru.

Venuše, která je kromě Měsíce nejjasnějším objektem na noční obloze na Zemi, je nejvíce reflexivním objektem naší sluneční soustavy, zahaleným do jedovatých mraků kyseliny sírové. Venuše odráží přibližně 75 procent dopadajícího světla. Země odráží asi 30 procent.

Exoplaneta, pojmenovaná LTT9779b, a její hvězda se nacházejí v Mléčné dráze, tedy v naší galaxii, asi 264 světelných let od Země ve směru souhvězdí Sochaře.

Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá velmi blízko své hvězdy – blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce, a 60krát blíže než oběžná dráha Země. Díky prudkému slunečnímu záření své hvězdy je teplota na jejím povrchu asi 1800 stupňů Celsia, což je více než teplota roztavené lávy.

Podle vědců je s ohledem na její blízkost zázrak, že exoplaneta má vůbec nějakou atmosféru. Pokud by tomu bylo jako na Zemi, atmosféru s mraky na bázi vody by už dávno rozmetalo sluneční záření. Oni se však domnívají, že její mraky jsou kovové, díky kombinaci titanu a křemičitanů.

„Dokonce si myslíme, že by mraky mohly kondenzovat do kapiček a v některých částech atmosféry by mohl padat titanový déšť,“ řekl Jenkins.

Vědci studovali planetu pomocí orbitálního teleskopu CHEOPS Evropské kosmické agentury (ESA).

„Žádná jiná planeta podobná této nebyla dosud objevena,“ uvedl astronom a hlavní autor studie Sergio Hoyer z Astrofyzikální laboratoře v Marseille ve Francii. Podle astronoma a spoluautora studie Viviena Parmentiera z observatoře na Azurovém pobřeží ve Francii by taková exoplaneta neměla ani existovat, protože má atmosféru a zároveň obíhá tak blízko své hvězdy.

„Superreflexní oblačnost pravděpodobně pomohla zabránit tomu, aby se planeta příliš zahřála a byla zbavena své atmosféry,“ řekl Parmentier. „To je zcela unikátní, protože všechny ostatní planety s touto teplotou, které jsou dostatečně velké na to, aby si zachovaly atmosféru, jsou příliš horké na to, aby se na nich vytvořila oblaka, a jsou tedy tmavé jako uhel,“ dodal.

Zdá se také, že planeta kolem své hvězdy rotuje podobně jako Měsíc kolem Země, s trvalou denní stranou obrácenou ke hvězdě a trvalou noční stranou odvrácenou od ní.

Mimo naši Sluneční soustavu bylo objeveno více než 5000 planet, z nichž mnohé mají výrazně odlišné vlastnosti než osm planet naší sluneční soustavy. S přibývajícími výkonnými přístroji – v loňském roce byl uveden do provozu vesmírný dalekohled Jamese Webba a v Chile se staví extrémně velký dalekohled – vědce čekají další objevy.

Doporučujeme

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama