Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Část vědecké obce chce upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Někteří odborníci chtějí dokonce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, napsal list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
Příznivci stávajícího systému tvrdí, že dohadování se o názvech a jejich vhodnosti a následné hledání jmen nových by znamenalo ztrátu času a do taxonomie by vneslo chaos. Změny by podle nich měly být povoleny jen při chybách v označení.
Hitler beetle, Trump moth, Beyoncé fly: is it time to rethink naming of species? https://t.co/AbfM0XmxU4
— Guardian Environment (@guardianeco) November 5, 2023
Hrozí, že diskuse o jménech přeroste v mezinárodní střet, píše The Guardian. „Lidé na obou stranách barikády na to mají velice, velice vyhraněný názor,“ říká botanička Sandra Knappová z Přírodovědného muzea v Londýně. Důležitá je podle ní diskuse, zasadila se tedy o její zařazení na program Mezinárodního botanického kongresu, který se bude konat příští rok v červenci v Madridu. Účastníci budou o změně jmen na akci také hlasovat.
„Pravidlo, že se jména nemohou měnit, se týká pouze oficiálních vědeckých, čili většinou latinských, jmen, která reálně používají pro komunikaci pouze výzkumníci. Pro běžnou komunikaci se obvykle používají názvy v lokálních jazycích, a ty se samozřejmě změnit mohou zcela jakkoliv,“ uvedl na dotaz ČTK Martin Fikáček z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Měnit něco, co se reálně vlastně nepoužívá, mi přijde spíše jako umělý problém,“ doplnil.
Podle Fikáčka mají rigidní pravidla taxonomického systému jasný smysl. „Byla vytvořena proto, aby každý druh měl jedinečný a neměnný kód v podobě vědeckého jména použitelný pro vědeckou komunikaci, žádný jiný účel vědecká jména nemají,“ uvedl. Problematické by podle něj bylo i určování toho, která jména jsou nevhodná, zároveň podle něj není možné zaručit, že jméno bude vyhovovat všem. Dá se podle něj navíc předpokládat, že jméno, které dnes negativní konotace nemá, je může získat v jiném dobovém kontextu.
Po konkrétních lidech je mimo jiné pojmenovaných zhruba 20 procent z 1,5 milionu klasifikovaných živočichů. Nespočet názvů odkazuje na vědce nebo třeba popkulturu (jako ovád Scaptia beyonceae podle zpěvačky Beyoncé nebo pavouk Anelosimus biglebowski podle filmu Big Lebowski z roku 1998), jiné nás ale nepříjemně překvapí. Příkladem je právě i hnědý brouk bez očí z čeledi střevlíkovitých, kterého objevili vědci v roce 1937 ve slovinských jeskyních a pojmenovali ho Anophthalmus hitleri. Podle listu The Guardian nyní tomuto druhu hrozí vyhynutí, protože s ním obchodují neonacisté.
Podobně kontroverzní je i motýl Hypopta mussolinii pojmenovaný po italském diktátoru Benitu Mussolinim nebo rostliny z rodu hibercií (latinsky hibbertia), které nesou jméno po anglickém otrokáři Georgi Hibbertovi. Pozdvižení z jiných důvodů vzbudilo i jméno můry Neopalpa donaldtrumpi pojmenované po americkém exprezidentovi – tento hmyz z Kalifornie má na hlavě podobný „účes“ jako Trump, navíc ho ale od jeho příbuzných druhů odlišují menší genitálie.
Například americká ornitologická společnost (AOS) kvůli kontroverzním jménům minulý týden oznámila, že plánuje přejmenovat desítky druhů ptáků tak, aby jejich druhová jména byla zcela neutrální a neodkazovala na konkrétní osoby.
Otázku změny systému na začátku letošního roku projednávala i Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN), která ale rozhodla, že o prozatím ponechá stávající pravidla. Přejmenovávání by podle komise bylo rušivé a nová jména by mohla být vnímaná jako urážlivá s tím, „jak se postoje změní do budoucna“.
Vyjádření ICZN ostře kritizovali někteří vědečtí kolegové. „Ve kterých jiných oblastech lidské činnosti se ještě něco jmenuje po Hitlerovi?“ ptala se botanička Estrela Figueiredová z Univerzity Nelsona Mandely v Jihoafrické republice. „Pravidla se musí změnit a přizpůsobit, stejně jako zbytek společnosti,“ dodala. Jiní kritizovali komisi za to, že v ní není dostatečné zastoupení některých regionů, například úplně chybí zástupci z afrického kontinentu.
