-11 C
Czech
Úterý 20. ledna 2026
Věda a TechnikaVědci kvůli chystanému dobývání Měsíce chtějí ochránit některé oblasti

Vědci kvůli chystanému dobývání Měsíce chtějí ochránit některé oblasti

Na jednom velmi odlehlém místě se možná už brzy střetnou komerční zájmy s těmi vědeckými. Tím místem je Měsíc, kde má v blízké budoucnosti přistát řada průzkumných misí a také astronauti vyslaní v rámci programu Artemis amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Většina odborníků se kvůli tomu připravuje na nový zlatý věk průzkumu vesmíru a vědecké práce, jiní jsou ale obezřetní a upozorňují i na očekávaná rizika, napsal magazín Science.

Vědci předpokládají, že větší provoz směrem k Měsíci a zapojení vozítek vyslaných soukromými společnostmi způsobí jakousi měsíční horečku, protože firmy se budou snažit využít tamní vzácné zdroje včetně nerostných. Naproti tomu stojí zájem ochránit některé lokality na Měsíci, přičemž pozemské zákony zatím využití oběžnice nijak podrobněji neupravují. Výzkumníci naléhají na vlády a mezinárodní organizace, aby pravidla nastavily dříve, než bude pozdě.

„Je to naléhavá záležitost,“ říká astronom Richard Green z univerzity v americké Arizoně, který dává dohromady pracovní skupinu, jež bude působit pod hlavičkou Mezinárodní astronomické unie (IAU). „Musíme upozornit na to, že některá místa jsou naprosto jedinečná. Protože jinak o ně přijdeme,“ dodává astrofyzik Martin Elvis.

Cílem mnoha lunárních misí, které mají odstartovat v následujících letech, je hledání zdrojů důležitých pro přežití astronautů nebo pro komerční využití. Mimozemská těžba se může týkat například vzácných nerostů nebo helia-3, tedy izotopu helia využitelného coby surovina při termojaderné fúzi, která by v budoucnu mohla být zdrojem energie.

Případná důlní činnost by přitom mohla ohrozit jedinečná místa, jakými jsou například krátery poblíž měsíčních pólů, které leží v trvalém stínu. Díky tomu se v nich udržuje konstantní teplota pod minus 225 stupni Celsia, což z nich dělá jedny z nejchladnějších míst ve Sluneční soustavě. Sondy prokázaly, že v kráterech jsou obří zásoby ledu, který se tam nastřádal za miliardy let, zároveň ale jde o ideální lokace pro umístění vesmírných infračervených teleskopů, které ke svému provozu potřebují extrémně nízké teploty.

Například vesmírný teleskop Jamese Webba potřebuje obří sluneční štít a mechanické chlazení, aby zrcadlo o průměru 6,5 metru zůstalo při oběhu kolem Slunce dostatečně chladné. V měsíčním kráteru by mohlo fungovat zrcadlo o průměru až 100 metrů, které by žádné dodatečné chlazení nepotřebovalo. „Nevím o žádném jiném tělese ve Sluneční soustavě, které by mělo tyto vlastnosti,“ tvrdí Jan Harms z vesmírného institutu Gran Sasso.

Hluboké a temné krátery a voda, kterou obsahují, ale jistě budou primárním cílem i pro všechny, kdo budou plánovat delší mise na měsíčním povrchu. A to nejen jako zásobárna pitné vody, ale i jako zdroj ledu, z něhož se dá vyrobit kyslík a také vodík pro raketové palivo. V blízkosti kráterů je tak ideální přistávací místo pro budoucí mise a pro vznik budoucí lunární základny. Dobývání ledu ale může způsobit vibrace a zvířit prach, což by bylo škodlivé pro teleskopy.

Dalším místem, které si podle vědců zaslouží ochranu, je střední pás na odvrácené straně Měsíce, který je zcela odstíněný od rádiových signálů ze Země. A ohrožený je už teď, protože vesmírné agentury plánují vypustit na oběžnou dráhu Měsíce satelity, které by umožnily navigaci vozítek a vysílaly jejich data na Zemi.

Vědci plánující instalaci teleskopů doufají, že jim IAU pomůže a že pracovní skupina přijde s definicí lokalit, které potřebují ochranu. Další podporu si slibují od Výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru, politoložka Alanna Krolikowská z univerzity v Missouri ale upozorňuje, že OSN „se pohybuje vpřed v rámcích desetiletí“.

Odborníci doufají, že vidina rozvoje nerostného průmyslu na Měsíci nebo tamních základen nezmaří šanci na další výzkum. „Každý v jádru chápe, že vědu je potřeba ochránit. Krátkodobé zájmy by neměly mít přednost,“ říká Krolikowská.

Reklama

Doporučujeme

Bulharský prezident Radev rezignoval. Chce se stát předsedou vlády

Bulharský prezident Rumen Radev oznámil, že odchází z funkce hlavy státu. Rezignaci chce formálně podat v úterý, jen dva měsíce před předčasnými parlamentními volbami, které mají zemi vyvést z dlouhé politické krize.

Tennessee vyhlásilo Den Dolly Parton k jejím 80. narozeninám

Americká zpěvačka Dolly Parton se dočkala pocty, která přesahuje běžné oslavy narozenin. Její domovský stát Tennessee jí věnoval vlastní sváteční den. Symbolické gesto připomíná nejen hudební kariéru jedné z největších ikon country, ale i její hluboký vliv na kulturu, vzdělávání a charitu.

Kongres zastavil škrty v klimatickém výzkumu ve Spojených státech

Americký Kongres se postavil proti plánům Bílého domu na výrazné omezení financování klimatického a meteorologického výzkumu. Rozpočtové hlasování ukázalo nečekaně silnou podporu vědě i institucím, které hrají klíčovou roli v ochraně klimatu a předpovědi extrémního počasí.

Tři američtí kardinálové zpochybnili morální základ americké zahraniční politiky

Tři nejvyšší představitelé katolické církve v čele amerických arcidiecézí vydali v pondělí ostré prohlášení, ve kterém varují, že „morální role“ Spojených států ve světě je poprvé za několik desetiletí vážně zpochybňována.

Sydney hlásí tři útoky žraloka během 24 hodin. Nejméně dva lidé zraněni

Sydney se během necelých 24 hodin potýkalo se třemi incidenty se žraloky, při nichž byli nejméně dva lidé vážně zraněni. Úřady v reakci na události uzavřely některé pláže a vyzvaly veřejnost k maximální opatrnosti.

Británie vsadila na rekordní rozvoj větrné energie na moři

Velká Británie udělala zásadní krok směrem k čistší energetice. Vláda schválila rekordní objem nových offshore větrných projektů, které mají výrazně změnit podobu výroby elektřiny. Rozhodnutí ale vyvolává nejen naděje, ale i pochybnosti.

Zemřel herec a moderátor Mojmír Maděrič

Herecký svět přišel o výraznou osobnost. Ve věku 70 let zemřel Mojmír Maděrič, herec, dabér a moderátor, kterého diváci znali z divadla, televizních seriálů i oblíbených pořadů o vaření. Za sebou zanechal pestrou kariéru i silnou stopu v české kultuře.

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama