Na nehostinné planetě pojmenované po římské bohyni lásky a krásy detekovali vědci známku potenciálního mimozemského života. V kyselých mračnech Venuše našli plyn zvaný fosfan, což by mohlo znamenat, že se na našem nejbližším sousedovi vyskytují mikroby.
Na Zemi je totiž fosfan produkován bakteriemi v místech s nedostatkem kyslíku. Tato molekula byla poprvé spatřena na Venuši pomocí dalekohledu James Clerk Maxwell na Havaji a poté potvrzena radioteleskopem Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile.
„Byla jsem velmi překvapená, vlastně ohromená,“ řekla pro Reuters hlavní autorka výzkumu publikovaného v časopise Nature Astronomy astronomka Jane Greaves z Cardiff University ve Walesu.
Existence mimozemského života je jedna z nejzáhadnějších otázek vědy. K výzkumu se používají sondy a dalekohledy, které hledají nepřímé známky života.
„S tím, co v současné době víme o Venuši, je nejpravděpodobnějším vysvětlením fosfanu, i když to zní fantasticky, život,“ uvedla molekulární astrofyzička a spoluautorka studie Clara Sousa-Silva.
Něco musí vytvářet fosfan na Venuši tak rychle, jak se ničí.
Vědci ale zdůrazňují, že život by měl být jako vysvětlení objevu vždy poslední možností. Zkoumaly se proto nebiologické zdroje (vulkanismus, meteority, blesky), ale žádný se nezdál životaschopný. Zatím se tak vědcům nepodařilo přítomnost fosfanu vysvětlit.
Povrchové teploty této planety dosahují spalujících 471 stupňů Celsia, ale vědci se domnívají, že vysoké oblaky Venuše, s mírnými teplotami kolem 30 stupňů Celsia, by mohly skrývat vzdušné mikroby. V těchto oblacích je ale extrémní kyselost (90% kyseliny sírové), kterou by zemské mikroby nepřežily. Mikroby v oblacích Venuše by tak proti tomu musely mít nějaký dosud neznámý mechanismus.
Venuše navíc není pro fosfan příznivým prostředím. Povrch a atmosféra jsou bohaté na sloučeniny kyslíku, které by rychle reagovaly s fosfanem a ničily ho. Podíl složky fosfanu v atmosféře Venuše je 20 na miliardu, což je stopová koncentrace.
„Něco musí vytvářet fosfan na Venuši tak rychle, jak se ničí,“ řekla spoluautorka studie astrofyzička Anita Richards.
Výzkum tak pokračuje v hledání života, či jiného vysvětlení. Možná bude potřeba nová sonda.