Rohaté přilby Viksø, které byly archeology objeveny v roce 1942 ve stejnojmenném městečku Viksø v rašeliništi severozápadně od Kodaně, podle nové studie nenosili vikingové, ale jiná civilizace už v době bronzové. Informoval o tom server Daily Mail.
Vědci z Aarhuské univerzity a Moesgaard Museum v Dánsku provedli radiokarbonové datování dvou přileb Viksø a vyvracejí mýty o jejich vikinském původu. Podle výsledků publikovaných v Praehistorische Zeitschrift pocházejí přilby s velkými zakřivenými rohy z doby bronzové 900 př.n.l., přítomnost vikingů v regionu tak předcházejí o více než 1500 let.
„Po mnoho let lidé, zejména v popkultuře, spojovali přilby Viksø s vikingy. Náš výzkum však dokládá, že byly uloženy do bažiny téměř před 3000 lety, tedy mnohem dříve, než se v regionu usadili vikingové,” potvrdila pro CNN archeoložka Helle Vandkildeová, která se na studii podílela.
Rohaté přilby ve Středomoří
Podle informací deníku DailyMail vědci přilby kvůli jejich vzhledu spojují s fénickou společností, která v té době obývala oblast východního Středomoří. Dlouhé námořní trasy Féničanů vedoucí přes Středozemní po Baltské moře později zahrnovaly také Skandinávii.
Tak se mohly přilby dostat na sever a přispět k populární podobě rohatého vikingského válečníka. Podle studie se však takto vyobrazení válečníci vyskytovali v době bronzové také v Sardinii a jihozápadním Španělsku, což ukazuje těsné obchodní propojení evropských civilizací.
Představa bojovníka s rohatou přilbou je ovšem mylná. Podle vědců se nejednalo o ochranu hlavy, která by byla značně nepraktická, ale součást náboženských rituálů. Pro svůj býčí vzhled také mohla symbolizovat sílu, moc či božskost.
