ZprávyVe Francii se zastavily vlaky a zavřely školy, lidé stávkují proti reformě

Ve Francii se zastavily vlaky a zavřely školy, lidé stávkují proti reformě

Ve Francii se dnes zastavily vlaky, uzavřely školy a narušena byla i práce v ropném průmyslu. Tisíce zaměstnanců v Paříži, Marseille, Toulouse, Nantes či Lyonu vyšly do ulic a stávkují kvůli navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila francouzská vláda. Podle ní by se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.

Jak poznamenala agentura Reuters, stávky a protesty, které se konají po celé zemi, jsou velkým testem pro prezidenta Emmanuela Macrona. Ten za reformou stojí a říká, že je důležitá, aby se důchodový systém v zemi nezhroutil.

Odbory naopak doufají, že se stávky rozrostou v celospolečenský protest, i v souvislosti s narůstajícími náklady na život, a vláda bude nakonec donucena své plány změnit. I průzkumy veřejného mínění ukazují, že s navrhovanou reformou nesouhlasí naprostá většina Francouzů.

Stávka narušuje zejména veřejnou dopravu. Jak uvedl státní železniční podnik SNCF, v provozu je pouze pětina až třetina vysokorychlostních linek TGV a regionální vlaky nejezdí téměř žádné. Na rušném pařížském nádraží Gare du Nord lidé spěchali, aby stihli několik fungujících spojení, zatímco zaměstnanci ve žlutých vestách pomáhali cestujícím zjistit, jak se mohou dostat tam, kam potřebují. Jeden z nich, 42letý Zoheir Djema, který na místo dorazil z nedalekého Chantilly, uvedl, že míří zase zpátky domů. Zjistil totiž, že odpoledne nepojedou žádné zpáteční vlaky.

V Paříži byly uzavřeny některé stanice metra a jeho provoz byl narušen, jezdilo jen pár vlaků. Beverly Gahinetová, která pracuje v restauraci, kvůli protestům dorazila pozdě do práce. Stávku ale podporuje, i když se jí neúčastní. Ne každý měl nicméně podobné pochopení. „Nechápu to, stávkují pořád ti samí lidé …a my to musíme vydržet,“ uvedla realitní makléřka Virginie Pintová, která se snažila najít metro k cestě do práce.

Odborové svazy potvrdily, že stávkovat bude 70 procent učitelů na základních školách. Stávku zaměstnanců svolaly i největší francouzské odbory v ropném průmyslu CGT.

„Dnešní mobilizace bude velká. Jsme tady kvůli tomu, aby byl vládní návrh stažen,“ uvedl Frederic Souillot z odborové organizace FO. Podle šéfa největšího odborového svazu CFDT Laurenta Bergera jsou lidé „už hodně naštvaní“. Odboroví předáci nejspíš večer oznámí konání dalších stávek a protestů, dnešek je podle nich jen začátek.

„Na této reformě není nic dobrého,“ nechala se slyšet Rozenn Crosová z jihofrancouzského města Cannes, která se spolu s ostatními učiteli chystala rovněž stávkovat a připravovali si transparenty s nápisem „Ne 64“.

Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. „Tato reforma je potřebná a spravedlivá,“ zdůraznil ministr práce Olivier Dussopt.

Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých, zvýšení příspěvků zaměstnavatelů nebo dobře situovaných důchodců. Nesouhlasí s tím ani protestující. „Měly by vzrůst platy a důchody, nikoli věk odchodu do důchodu,“ stálo na jednom z transparentů během protestu ve městě Tours na západě Francie.

„Jestliže reforma projde, budu si muset připravit chodítko,“ uvedla 53letá Isabelle, sociální pracovnice, která říká, že její práce je příliš těžká na to, aby odešla do důchodu o dva roky později. Nyní již důchodkyně Brigitte Menyová se protestu zúčastnila, aby ukázala, že je solidární se svými někdejšími kolegy. „64 let je příliš. A také jsem tady, protože už mám dost Macrona,“ dodala.

Reformu ještě musí schválit parlament, kde Macron ztratil absolutní většinu. Prezident ale doufá, že se mu změny podaří prosadit s podporou konzervativců.

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama