Protext ČTKValná většina Čechů by svoji banku neměnila

Valná většina Čechů by svoji banku neměnila

 

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) – Téměř osm z deseti Čechů je spokojených se svojí hlavní bankou. Vyplývá to z dlouhodobého výzkumu, který pro Zlatou korunu zpracovala výzkumná agentura Ipsos. Podle něj se důvěra v bankovní instituce pozitivně odráží i v dalších oblastech finančních služeb.

Se svojí hlavní bankou bylo letos spokojeno 79 % české populace. To je přibližně stejný poměr jako v roce 2018. Zajímavé ale je, že zatímco před šesti lety o přechodu k jiné finanční instituci uvažovalo 13 % respondentů, dnes je to téměř o polovinu méně. Tento pokles naznačuje, že banky dokázaly za poslední roky dobře zareagovat na potřeby svých klientů a zlepšit nabídku svých služeb. A skutečně valná většina z těch, kteří o změně své banky neuvažují, uvádí jako hlavní důvod ten, že jsou se svojí primární bankou zkrátka spokojení. Jen 7 % z nich setrvává primárně kvůli složitosti procesu změny.

„Nejvíce jsou s bankou spokojeni lidé z nejstarší generace nad 65 let, kde je spokojeno 90 %. S věkem spokojenost mírně klesá. Zástupci mladší věkové kategorie jsou v řadě oblastí náročnějšími klienty. Jsou flexibilnější, nebojí se hledat alternativy na trhu. Mladí lidé mezi 25. a 35. rokem jsou také nejvíce nakloněni změně banky, uvádí to až 15 % z nich,“ říká Michal Straka, specialista Ipsos pro výzkumy na finančních trzích.

Klíčové faktory při volbě banky

V letošním roce se preference Čechů při výběru banky výrazně posunuly směrem k vyšším nárokům na bezpečnost a spolehlivost bankovních služeb. Zatímco v roce 2018 u běžných účtů bank dominovala kritéria jako výše a struktura poplatků, dostupnost bankomatů a přívětivost elektronického bankovnictví, letošní průzkum ukazuje, že pro drtivou většinu klientů je nyní rozhodující spolehlivost a bezpečnost banky. Tento trend je obzvlášť patrný u mladších generací, které také kladou větší důraz na kvalitu mobilního a internetového bankovnictví.

Vývoj směrem ke kvalitě bankovních služeb pozorují kromě klientů bank také odborníci. Více než 400členná Finanční akademie Zlaté koruny každoročně hodnotí produkty na finančním trhu na základě několika klíčových kritérií, jako jsou bezpečnost, udržitelnost, výnosy a náklady či celková kvalita služeb. Z výsledků hodnocení soutěže Zlatá koruna je patrné, že průměrná kvalita přihlášených produktů v soutěži v kategorii Účty významně roste. Zatímco v roce 2018 dosáhly účty průměrného hodnocení 7,36, v roce 2024 se toto hodnocení vyšplhalo na 8,26, kdy hodnocení 1 znamená nejhorší hodnocení, stupeň 10 pak nejlepší hodnocení. „To znamená, že banky jdou naproti svým klientům při tvorbě a úpravách produktových nabídek,“ dodává Pavel Doležal, ředitel soutěže finančních produktů Zlatá koruna.

Češi a spoření

Za pozornost stojí i rostoucí úspory. V roce 2018 ušetřilo více než tisíc korun zhruba stejný počet respondentů měsíčně (63 %) jako v roce 2024 (65 %), letos však výrazněji vzrostlo procento Čechů (27 %), kteří ušetří dokonce více než 5 000 Kč. V roce 2018 to bylo pouze 19 %. V očích Zlaté koruny, která sleduje finanční gramotnost, to může znamenat, že Češi jsou také finančně gramotnější a že se snaží si vytvářet finanční rezervy. Větší částky se daří častěji ušetřit lidem s vyšším vzděláním a příjmem a také mužům.

Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let o velikosti 1000 respondentů. Probíhal v červnu 2024 pomocí online panelu Ipsos Populace.cz.

Při pohledu na data z výzkumů Zlaté koruny se může zdát, že se nic zásadního nemění – Češi nadále setrvávají u svých bank, zejména kvůli spokojenosti s poskytovanými službami. Při zohlednění vývoje posledních šesti let se však ukazuje zajímavý fakt: stabilita bank přetrvává i navzdory turbulentním změnám, které v nedávné době zasáhly většinu oborů.

Redakce Zlatá koruna

Kontakt:

dubois@zlatakoruna.info

www.zlatakoruna.info

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama