ZprávyVálka nám doopravdy hrozí a Evropa na ni není připravena, varuje polský...

Válka nám doopravdy hrozí a Evropa na ni není připravena, varuje polský premiér Tusk

Polský premiér Donald Tusk nekompromisně varoval, že Evropa vstoupila do předválečné éry. Pokud Rusko porazí Ukrajinu, nikdo v Evropě se nebude moci cítit bezpečně. O jeho slovech informuje BBC, Politico a další servery.

„Nechci nikoho strašit, ale válka už není pojem z minulosti,“ cituje jeho slova BBC. „Je skutečná a začala před více než dvěma lety,“ řekl. Jeho výroky zazněly v době, kdy na Ukrajinu mířila nová palba ruských raket.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo ostřelování Ukrajiny. V noci na pátek ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 58 bezpilotních letounů a 26 raket. Premiér Denys Šmyhal řekl, že energetická infrastruktura byla poškozena v šesti regionech, na západě, ve středu a na východě země.

Tusk, bývalý předseda Evropské rady, uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin již obvinil Ukrajinu z džihádistického útoku na Moskvu bez jakýchkoli důkazů. „Zjevně cítí potřebu ospravedlňovat stále násilnější útoky na civilní cíle na Ukrajině,“ řekl polský premiér.

Poukázal na to, že Rusko začátkem tohoto týdne poprvé zaútočilo na Kyjev hypersonickými raketami za denního světla.

Evropa musí zbrojit

Tusk burcuje evropské lídry, aby byli připraveni. Bez ohledu na to, zda v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězí Joe Biden nebo Donald Trump, tvrdil, že Evropa se stane pro USA atraktivnějším partnerem, pokud bude vojensky soběstačnější.

„Nejde o to, aby Evropa dosáhla vojenské autonomie vůči USA nebo vytvořila paralelní struktury k NATO“, řekl. Polsko nyní vydává na obranu 4 procenta svého hospodářského výkonu. Každá další evropská země by měla vydávat dvě procenta HDP. „EU jako celek by měla být mentálně připravena bojovat za svou bezpečnost,“ prohlásil.

„Dnes musíme vynaložit co nejvíce prostředků na nákup vybavení a munice pro Ukrajinu. Žijeme v nejkritičtějším okamžiku od konce druhé světové války,“ cituje jej Politico. „Příští dva roky rozhodnou o všem. Pokud nedokážeme Ukrajinu podpořit dostatečným množstvím vybavení a munice, pokud Ukrajina prohraje, nikdo v Evropě se nebude moci cítit bezpečně.“

Od doby, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou válku na Ukrajině, dosáhly vztahy se Západem nejnižší úrovně od nejhorších dnů studené války. A to i přes to, že prezident Putin tento týden prohlásil, že Moskva nemá „žádné agresivní úmysly“ vůči zemím NATO.

Myšlenka, že by jeho země zaútočila na Polsko, pobaltské státy a Českou republiku, je podle něj „naprostý nesmysl“. A přesto také varoval, že pokud Ukrajina použije západní bojové letouny F-16 z letišť v jiných zemích, stanou se „legitimními cíli, ať už se nacházejí kdekoli“.

Možné je cokoliv, varoval

Tusk však jeho slovům, podobně jako další lídři, nevěří. Novinářům nyní řekl, že nejvíce znepokojující je, že „je možný doslova jakýkoli scénář“.

Vzpomněl si na fotografii na stěně svého rodinného domu v Polsku, na níž jsou zachyceni smějící se lidé na pláži v Sopotech u Gdaňsku, kde se narodil, na jižním pobřeží Baltského moře. Snímek pocházel z 31. srpna 1939, uvedl, že o dvanáct hodin později a o pět kilometrů dál začala druhá světová válka.

„Vím, že to zní zničujícím způsobem, zejména pro lidi mladší generace. Musíme si ale mentálně zvyknout na příchod nové éry. Předválečné éry,“ upozornil.

Navzdory těmto chmurným poznámkám Tusk uvedl, že Evropa prošla „revolucí mentality,“ což označil za potěšující.  „Když jsem byl poprvé polským premiérem v letech 2007-2014, jen málo evropských lídrů mimo Polsko a pobaltské státy si uvědomovalo, že Rusko je potenciální hrozbou,“ řekl.

Pochválil několik evropských lídrů a vyzdvihl význam bezpečnostní spolupráce mezi Polskem, Francií a Německem – aliance známé jako Výmarský trojúhelník. Poukázal také na Švédsko a Finsko, které byly kdysi vzorem pacifismu a neutrality, ale nyní jsou členy NATO.

Doporučujeme

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama