ZprávyVálka nám doopravdy hrozí a Evropa na ni není připravena, varuje polský...

Válka nám doopravdy hrozí a Evropa na ni není připravena, varuje polský premiér Tusk

Polský premiér Donald Tusk nekompromisně varoval, že Evropa vstoupila do předválečné éry. Pokud Rusko porazí Ukrajinu, nikdo v Evropě se nebude moci cítit bezpečně. O jeho slovech informuje BBC, Politico a další servery.

„Nechci nikoho strašit, ale válka už není pojem z minulosti,“ cituje jeho slova BBC. „Je skutečná a začala před více než dvěma lety,“ řekl. Jeho výroky zazněly v době, kdy na Ukrajinu mířila nová palba ruských raket.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo ostřelování Ukrajiny. V noci na pátek ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 58 bezpilotních letounů a 26 raket. Premiér Denys Šmyhal řekl, že energetická infrastruktura byla poškozena v šesti regionech, na západě, ve středu a na východě země.

Tusk, bývalý předseda Evropské rady, uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin již obvinil Ukrajinu z džihádistického útoku na Moskvu bez jakýchkoli důkazů. „Zjevně cítí potřebu ospravedlňovat stále násilnější útoky na civilní cíle na Ukrajině,“ řekl polský premiér.

Poukázal na to, že Rusko začátkem tohoto týdne poprvé zaútočilo na Kyjev hypersonickými raketami za denního světla.

Evropa musí zbrojit

Tusk burcuje evropské lídry, aby byli připraveni. Bez ohledu na to, zda v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězí Joe Biden nebo Donald Trump, tvrdil, že Evropa se stane pro USA atraktivnějším partnerem, pokud bude vojensky soběstačnější.

„Nejde o to, aby Evropa dosáhla vojenské autonomie vůči USA nebo vytvořila paralelní struktury k NATO“, řekl. Polsko nyní vydává na obranu 4 procenta svého hospodářského výkonu. Každá další evropská země by měla vydávat dvě procenta HDP. „EU jako celek by měla být mentálně připravena bojovat za svou bezpečnost,“ prohlásil.

„Dnes musíme vynaložit co nejvíce prostředků na nákup vybavení a munice pro Ukrajinu. Žijeme v nejkritičtějším okamžiku od konce druhé světové války,“ cituje jej Politico. „Příští dva roky rozhodnou o všem. Pokud nedokážeme Ukrajinu podpořit dostatečným množstvím vybavení a munice, pokud Ukrajina prohraje, nikdo v Evropě se nebude moci cítit bezpečně.“

Od doby, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou válku na Ukrajině, dosáhly vztahy se Západem nejnižší úrovně od nejhorších dnů studené války. A to i přes to, že prezident Putin tento týden prohlásil, že Moskva nemá „žádné agresivní úmysly“ vůči zemím NATO.

Myšlenka, že by jeho země zaútočila na Polsko, pobaltské státy a Českou republiku, je podle něj „naprostý nesmysl“. A přesto také varoval, že pokud Ukrajina použije západní bojové letouny F-16 z letišť v jiných zemích, stanou se „legitimními cíli, ať už se nacházejí kdekoli“.

Možné je cokoliv, varoval

Tusk však jeho slovům, podobně jako další lídři, nevěří. Novinářům nyní řekl, že nejvíce znepokojující je, že „je možný doslova jakýkoli scénář“.

Vzpomněl si na fotografii na stěně svého rodinného domu v Polsku, na níž jsou zachyceni smějící se lidé na pláži v Sopotech u Gdaňsku, kde se narodil, na jižním pobřeží Baltského moře. Snímek pocházel z 31. srpna 1939, uvedl, že o dvanáct hodin později a o pět kilometrů dál začala druhá světová válka.

„Vím, že to zní zničujícím způsobem, zejména pro lidi mladší generace. Musíme si ale mentálně zvyknout na příchod nové éry. Předválečné éry,“ upozornil.

Navzdory těmto chmurným poznámkám Tusk uvedl, že Evropa prošla „revolucí mentality,“ což označil za potěšující.  „Když jsem byl poprvé polským premiérem v letech 2007-2014, jen málo evropských lídrů mimo Polsko a pobaltské státy si uvědomovalo, že Rusko je potenciální hrozbou,“ řekl.

Pochválil několik evropských lídrů a vyzdvihl význam bezpečnostní spolupráce mezi Polskem, Francií a Německem – aliance známé jako Výmarský trojúhelník. Poukázal také na Švédsko a Finsko, které byly kdysi vzorem pacifismu a neutrality, ale nyní jsou členy NATO.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama