Probíhající válka na Blízkém východě může podnítit růst inflace v ekonomikách, jejichž růst zpomalují americká cla. Centrální banky se ocitly v obtížné situaci. Zvýšením úrokových sazeb sice sníží inflaci, ale zpomalí ekonomiku. Jejich ponecháním na současné úrovni mohou způsobit ještě větší inflační růst. S experty o tom hovořila televize CNBC. Americký prezident Donald Trump podle stanice BBC uvedl, že v případě nouze budou USA lodě v Hormuzském průlivu chránit.
Ceny ropy od pondělí rostou kvůli válce na Blízkém východě. V sobotu izraelské a americké síly udeřily na Írán. Od té doby se konflikt šíří napříč regionem. Íránské revoluční gardy navíc zablokovaly klíčovou trasu pro ropu a zemní plyn – Hormuzský průliv, kde uvízlo nejméně 150 plavidel a několik jich bylo poškozeno (jedno vzplálo). V průlivu zemřeli po íránských útocích dva lidé.
Middle East conflict poses fresh test to central banks as oil shock fuels inflation https://t.co/xj3kmaMkE7
— CNBC (@CNBC) March 4, 2026
Ceny ropy Brent ve středu vzrostly o 1,6 procenta na 82,76 dolaru za barel, čímž se pohybují na nejvyšší úrovni od ledna 2025. Americká lehká ropa WTI se prodává za 75,48 dolaru za barel.
Rostoucí ceny ropy a zemního plynu (přes Hormuzský průliv proudí katarský LNG) mohou brzy pocítit spotřebitelé. Zdraží pohonné hmoty, tedy doprava, ale i výroba, hnojiva, potraviny a elektřina. Projeví se to hlavně u zemí silně závislých na dovozu ropy a zemního plynu z Blízkého východu. Česka by se to dotklo nepřímo, protože neodebírá ropu ani plyn z regionu.
Dilema ECB
Vliv na to bude mít politika centrálních bank. „Probíhající konflikt s Íránem posiluje argumenty pro to, aby mnoho centrálních bank prozatím drželo sazby beze změny,“ uvedl tým ekonomů ze společnosti Nomura.
Vzhledem k tomu, že zvýšené napětí v posledním roce zatěžuje globální ekonomiku, jde o citlivou situaci.
Evropská ekonomika roste kvůli americkým clům pomalu a inflace je stále zvýšená. Cenový šok na trhu s ropou by však mohl podnítit růst inflace, zatímco výhled růstu je spíše špatný. Podle ekonomů může Evropská centrální banka (ECB) zvýšit sazby jen v případě, že by ekonomika eurozóny vykazovala známky vysoké odolnosti.
Evropa dováží téměř veškerou ropu i zemní plyn. Blízkovýchodní konflikt by tak v jejím případě mohl způsobit „dvojí šok“, obávají se ekonomové.
„Pokud to potrvá déle, pokud bude nárůst cen energií vyšší, pak budeme muset spustit naše modely a uvidíme, co se stane,“ vyjádřil se k tomu člen rady ECB Pierre Wunsch.
Připlatí si i Američané
Negativní dopady se očekávají i v USA. Trumpova cla musí hradit američtí spotřebitelé, ceny základního zboží proto rostou. Američané pociťují i růst cen ropy, ať už kvůli válce s Íránem, nebo nedávné operaci ve Venezuele.
Bývalá americká ministryně financí Janet Yellen varovala, že konflikt na Blízkém východě může negativně ovlivnit hospodářský růst USA a podnítit růst inflace, což by Federálnímu rezervnímu systému (Fed) znemožnilo dál snižovat sazby.
„Dění v Íránu ještě více zhoršuje situaci a Fed je méně ochotný snížit sazby než předtím,“ upozornila Yellen.
Inflace v USA v lednu dosáhla 2,4 procenta, pohybuje se tedy nad dvouprocentním cílem Fedu. Podle Yellen může roční inflace kvůli Trumpovým clům dosáhnout dokonce tří procent.
Dopadům se nevyhne ani Asie
Inflační tlaky pocítí i Asie. V případě šestidenní blokády Hormuzského průlivu odhaduje společnost Goldman Sachs nárůst inflace v regionu o 0,7 procenta. Nejzranitelnější jsou podle ní Filipíny a Thajsko.
Dopady růstu cen ropy a zemního plynu na globální inflaci a hospodaření jednotlivých zemí se odvíjejí od délky trvání konfliktu, shodují se odborníci.
Trumpův slib
Spojené státy v případě nouze lodě v Hormuzském průlivu ochrání, aby energie nezdražovaly, slíbil Trump. Záruky však podle expertů nemusí ke zmírnění obav dopravních společností stačit.
