-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZajímavostiV ulicích Kolína nad Rýnem budou znít muslimské muezziny svolávající k modlitbám,...

V ulicích Kolína nad Rýnem budou znít muslimské muezziny svolávající k modlitbám, zvedá se vlna odporu

Německou metropoli tíží nezanedbatelný problém. Kolín nad Rýnem je hrdý na soužití odlišných kultur. Město s dosud typickou evropskou architekturou se tak mění k nepoznání. Ne všem se to však líbí.

Kolín nad Rýnem se v multikulturalismu dostává na svůj vrchol. Kromě proslulé dominanty, římskokatolické Katedrály svatého Petra je město poseté celkem pětatřiceti mešitami. Nově v ulicích také budou znít muslimské muezziny svolávající k modlitbám, které můžete jinak slyšet třeba v Íránu, Pákistánu nebo v Turecku.

Podle vyjádření radnice byly zpěvy z dob Mohameda schváleny na znamení respektu a toho, že si město váží různorodosti. „Když kromě kostelních zvonů v našem městě slyšíme i volání muezzina, ukazuje to, že v Kolíně je ceněna rozmanitost a žije se v ní,“ vysvětluje nestranická starostka Henriette Reker s tím, že tento projekt byl zatím zkušebně stanoven na dva roky. Muslimové musejí jen respektovat několik daných pravidel, které jim byly určeny.

Muezziny jsou povoleny pouze v pátek mezi dvanáctou a patnáctou hodinou odpolední a nesmí znít déle než pět minut. Hlasitost svolávání by měla být také nastavena v maximálním limitu, který závisí vždy na umístění konkrétní mešity. Podle zpravodajského serveru RND obce také podepisují prohlášení o veřejné službě. Vždy musí být jmenována kontaktní osoba, která bude odpovídat na dotazy okolí a bude reagovat na případné stížnosti. Těch je však požehnaně.

Střety názorů ohledně muslimů působících v zemi se vyostřují nejen mezi běžnými obyvateli, ale i politiky.

V Německu se proti stále více prosazujícímu náboženství zvedá vlna odporu. Na sociálních sítích už několik dní kvůli tomu vládne chaoz. „Je to snaha dostat se k moci. Muezziny jsou ve skutečnosti nejen svoláváním k muslimské modlitbě, ale pětkrát denně tím také cíleně propagují islámskou víru,“ napsala na Twitteru politička CDU a expertka na islám, Birgül Akpinar.

Nejde o náboženskou svobodu ani ‚rozmanitost ‘, jak tvrdí starostka Reker,“ přidal se k odpůrcům i specialista na začleňování přistěhovalců, Ahmad Mansour v deníku Bild. V rozhovoru pro deník tvrdě spojuje přijímání muslimských imigrantů obecně s hrozícím islámským terorem. „Pokud jde o lidská práva, musíme hrát ústřední roli,“ prosazuje názor. Čas tedy ukáže, zda se budou ozývat muslimské popěvky i po dvouleté lhůtě.;

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama