Vakcínu proti obrně dostalo za tři dny očkování v centrální části Pásma Gazy na 187.000 dětí. Informoval o tom dnes ráno úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. Očkování v této části palestinského území pokračuje i dnes, ve čtvrtek začne na jihu a posléze se přesune na sever Pásma Gazy.
Izrael, který na tomto palestinském území vede od října válku s palestinským teroristickým hnutím Hamás v odvetě za jeho útok na Izrael, povolil očkování proti obrně poté, co se tam v srpnu potvrdil první případ dětské obrny za 25 let. Očkování umožňují několikahodinové lokální pauzy v bojích.
After 3 days of #polio vaccination campaign in #Gaza middle areas, @UNRWA teams and partners reached around 187,000 children.
— UNRWA (@UNRWA) September 4, 2024
Efforts continue to provide as many children as possible with the vaccine. Temporary area pauses must be respected. Above all, we need a #CeasefireNow. pic.twitter.com/RkDX72XuHk
Organizace OSN a nevládní organizace chtějí podat vakcínu více než 640.000 dětem mladším deseti let. V úterý tamní ministerstvo zdravotnictví, ovládané Hamásem, uvedlo, že dorazila druhá zásilka vakcín obsahující dohromady 350.000 dávek. Už dříve dostali tamní zdravotníci 1,26 milionu dávek. Každé dítě by mělo dostat po čtyřech týdnech ještě druhou dávku.
Očkovací kampaň oznámila 29. srpna Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se izraelská armáda a Hamás dohodly na třech místně i časově omezených přestávkách v bojích. Očkování začalo v neděli ve střední části Pásma Gazy a v každé části má trvat tři dny, v případě potřeby čtyři.
Válka v Gaze začala loni 7. října útokem Hamásu na Izrael, který v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a posléze pozemní operaci. Po výzvách izraelské armády se většina z 2,3 milionu obyvatel této hustě obydlené oblasti přesunula na jih do Rafáhu k egyptským hranicím. Když v květnu Izrael navzdory výzvám mezinárodního společenství, aby tak nečinil, zahájil rozsáhlou operaci i v Rafáhu, začala armáda posílat civilisty severozápadně k pobřeží do takzvané humanitární zóny. Ta je podle OSN přeplněná lidmi, troskami budov i odpadky a šíří se tam infekční nemoci. Velká část civilistů přebývá ve stanech, nemá dost pitné vody ani jídla a ani tam není vždy bezpečno.
Izrael po útoku Hamásu uvalil na Pásmo Gazy blokádu a po několika týdnech začal umožňovat po kontrole vjezd kamionů s humanitární pomocí. Tu ale nevládní organizace i úřady OSN dlouhodobě označují za nedostatečnou. V lednu a březnu vyzval i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu Izrael, aby do Gazy pouštěl pomoci více, což se krátkodobě stalo, množství pomoci ale stále nedosáhlo počtu, jaký se na toto území dostával před válkou. Už tehdy totiž oblast humanitární pomoc potřebovala.
Izrael od května ovládá všechny přechody do Pásma Gazy a tvrdí, že pomoc je dostatečná. Kamiony s pomocí se ale často hromadí těsně za hranicí, protože je kvůli bojům nelze bezpečně dopravit k potřebným. Chybí i palivo a kvůli bojům i rabování konvojů také řidiči ochotní riskovat cestu.
