Ruská invaze na Ukrajinu nezastihla Finsko nepřipravené. Dokonce i zábavní park Santa Clause v jeho „rodném městě“ na zasněženém severu je připraven schovat skřítky a vrátit se ke své původní funkci – nouzovému protiatomovému krytu pro případ útoku, napsala agentura Reuters.
Desetitisíce lidí každoročně navštíví Santa Park ve městě Rovaniemi v Laponsku, aby se setkali se Santou a pořídili si s ním fotku. V jeskynních podzemních chodbách nechybí Santova pošta, škola skřítků, řemeslné dílny, vánoční stromky ani sobi. Jeho hlavní účel však zdaleka není slavnostní. Kryt, který je vytesaný do zhruba 50metrového kopce, je vybaven tak, aby odolal bombardování nebo chemickému či jadernému útoku a mohl pojmout 3600 lidí.
Má kempingová lůžka, lékárničky a dokonce i vybavení pro vykopání tunelu zpět na povrch pro případ, že se stavba zřítí. Vodu zajišťuje samostatná studna, lidé si však musí přinést vlastní jídlo.
Přestože by většina předmětů s tematikou Santy Clause musela být vyklizena pro případ, že by bylo nutné kryt použít, některé hračky z obchodu se suvenýry by byly ponechány pro děti, které by zde našly bezpečí.
„V případě krize zde budou obyvatelé Rovaniemi chráněni,“ říká 54letý šéf bezpečnosti v Rovaniemi Tapio Hietakangas. „A pokud sem přijedou rodiny a budou zde muset zůstat delší dobu, je to dobré místo, pokud myslíme na pohodlí dětí,“ dodal.
Santův kryt je jen jedním z asi 50.000, které byly postaveny poté, co tato severská země dvakrát válčila se Sovětským svazem během druhé světové války. Tato rozsáhlá síť, v níž se v době míru obvykle nacházejí bazény, sportovní centra nebo garáže, se stala součástí každodenního života v celém Finsku.
Kryty mohou být přeměněny na nouzové bydlení pro přibližně 80 procent z 5,5 milionu obyvatel během několika hodin, pokud by se válka přelila přes 1300 kilometrů dlouhou finsko-ruskou hranici nebo dokonce v případě katastrofy v jaderné elektrárně v Rusku. V krytech jsou zásoby potravin, pohonných hmot a léků.
Pozornost je věnována také vojenské připravenosti. Zatímco počet finských vojáků, kteří dostávají plat, činil v loňském roce jen asi 19.000, obrana země se opírá i o brannou povinnost, která by měla mít válečný stav 285.000 mužů.
Po únorové ruské invazi na Ukrajinu se Finsko rozhodlo ukončit svou dlouholetou politiku neutrality a požádalo o vstup do NATO. Moskva to označila za nepřátelský krok, který ohrožuje její vlastní bezpečnost, ačkoli neřekla, jaké případné kroky by mohla podniknout v reakci.
Nezávislé Finsko vedlo v letech 1939 až 1944 dvě války s Ruskem, a překazilo tak pokusy o invazi. Podezíravost vůči východnímu sousedovi však sahá až do časů „Velkého hněvu“, období ruské okupace, která zpustošila zemi v letech 1713 až 1721, kdy byla ještě součástí Švédska.
Více než 800 kilometrů jižně od Rovaniemi v hlavním městě Helsinkách strávil městský úředník pro krizové plánování Tomi Rask 25 let přípravou a školením ostatních, jak se nachystat na vojenský útok.
Helsinky mají podzemní velitelské centrum vybudované v 80. letech minulého století, které má chránit vedení města před jaderným výbuchem, a také asi 5500 krytů civilní obrany pro běžné občany.
Většina krytů ve Finsku je soukromá, protože od 40. let 20. století je zákonem nařízeno vybudovat jeden pod každým obytným domem. Jen v Helsinkách je místo pro přibližně 900.000 lidí, přičemž město má přibližně 650.000 obyvatel.
„Věřím, že jsme připraveni, nebo alespoň já jsem připraven,“ říká Rask. „Ale zase platí to jen pro mě. Pro mou rodinu může být odpověď zcela jiná,“ dodává.
