V Moldavsku se dnes sejdou lídři asi padesátky evropských zemí a zástupci Evropské unie na druhém summitu Evropského politického společenství (EPC), jehož cílem je posílit spolupráci a stabilitu v Evropě. Moldavsko, které sousedí s válkou zmítanou Ukrajinou, převzalo v organizaci summitu štafetu po Praze, kam se loni v říjnu na první zasedání nového neformálního evropského bloku sjeli zástupci 44 zemí a unijních institucí. Dnešní konference se zúčastní mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo český premiér Petr Fiala. Důležitým tématem summitu bude zajištění míru a posílení stability v Evropě v kontextu ruské války proti Ukrajině.
Jak ve středu uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová, summit vyšle evropské poselství o oddanosti míru a odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, jež s Moldavskem sousedí. Moldavsko podle ní patří do Evropské unie a summit bude pro Kišiněv i Evropu důležitým dnem.
Moldova is ready! Bulboaca is ready!
— EPCMoldova (@EPCMoldova) May 31, 2023
Tomorrow, President @sandumaiamd will welcome guests from across Europe to the 2nd @EPCMoldova Summit.
Welcome home, Europe!#MoldovaIsNotAlone pic.twitter.com/SxfKGN5U2H
Evropští představitelé by měli hovořit také o energetické bezpečnosti a přechodu k obnovitelným zdrojům energií. Dalším důležitým bodem budou diskuze o větším propojení Evropy prostřednictvím rozvoje dopravní infrastruktury nebo sjednocení distribuční soustavy plynu a elektřiny, uvedli na sociálních sítích organizátoři summitu. Rozhovory by se rovněž měly týkat kybernetické bezpečnosti, sdělili novinářům evropští diplomaté.
Přestože jednání by se podle očekávání neměla primárně zaměřovat na potenciální přistoupení jednotlivých zemí do Evropské unie, Kišiněv podle organizátorů doufá, že mu organizace summitu dopomůže k urychlení procesu evropské integrace. Moldavsko, které je vklíněné mezi Ukrajinu a Rumunsko, má od loňského června status kandidátské země na členství v Evropské unii. Z dalších kandidátských zemí byly na dnešní konferenci přizvány Albánie, Bosna, Severní Makedonie, Černá hora, Srbsko, Ukrajina a Turecko.
Postsovětské Moldavsko, které má asi 2,6 milionu obyvatel, na proevropský kurs nasměrovala mimo jiné současná prezidentka Maia Sanduová, která nahradila v roce 2020 v prezidentském křesle proruského Igora Dodona. Sanduová dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí ze strany Ruska, které se podle ní pomocí propagandy snaží bránit sbližování Moldavska s unijním blokem. Napětí ve vztahu s Ruskem působí také přítomnost ruských vojsk v separatistickém moldavském regionu Podněstří.
Vznik EPC inicioval loni v květnu francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě.