Mexický Senát schválil kontroverzní reformu soudnictví, podle níž budou soudci voleni v lidovém hlasování. Odpůrci zákona protestovali přímo v Senátu. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.
Zastánci reformy tvrdí, že změny zvýší odpovědnost soudců vůči mexickému lidu. Kritici však namítají, že zákon podkopá systém kontroly a rovnováhy v zemi a posílí moc vládní strany Morena.
NOTÍCIAS- A polícia de choque da Cidade do México começou a reprimir fortemente os manifestantes que se manifestavam contra a Reforma Judicial do Presidente AMLO e seu partido MORENA
— Katia Matos 🇧🇷 (@crismonteiro687) September 11, 2024
Clima pra lá de tenso no México 👀 dias difíceis pic.twitter.com/R78S6ePh96
Návrh zákona vyvolal v zemi stávky a protesty. Demonstranti vnikli i do budovy Senátu, kde se norma projednávala, píše BBC.
Hlasování v Senátu bylo poslední velkou překážkou, které legislativa, jež má podporu prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, čelila. Během dramatického nočního jednání musela být debata přerušena. Do sálu, kde byli senátoři shromážděni, vtrhli demonstranti skandující „soudnictví nepadne“.
Poté, co se zákonodárci přesunuli do jiné budovy, pokračovalo hlasování ve středu v časných ranních hodinách místního času. Senátoři byli jeden po druhém vyvoláváni podle jmen a vyzváni, aby odevzdali svůj hlas.
Senátor Miguel Ángel Yunes se rozešel se svou opoziční Stranou národní akce a hlasoval pro reformu. Díky tomu získala dvoutřetinovou většinu potřebnou pro změnu ústavy.
Ačkoli před konečným schválením návrhu zákona bude ještě probíhat debata o bodech, které vznesli zákonodárci k jeho podrobnostem, za klíčové se považuje všeobecné hlasování ve středu ráno.
Vítězství končícího prezidenta
Jeho schválení je vítězstvím prezidenta Lópeze Obradora, jehož funkční období končí 30. září. Odstupující prezident se do reformy vložil poté, co se opakovaně střetl s mexickým Nejvyšším soudem. Ten během jeho šestiletého funkčního období zablokoval některé jím navrhované změny v oblasti energetiky a bezpečnosti.
Prezident obvinil justici, že „slouží mocným, slouží zločinným bílým límečkům.“ Podle nového systému budou muset soudci, magistráti a dokonce i přísedící Nejvyššího soudu kandidovat ve všeobecných volbách.
Mezi kritiky změn patří i předsedkyně Nejvyššího soudu Norma Piña. Varovala, že navrhovaný model vyvolá napětí mezi povinností soudců být nezávislí a nestranní a jejich potřebou vydávat rozhodnutí, která jsou populární, aby přilákala voliče. „Demolice soudnictví není cestou vpřed,“ uvedla ve videu zveřejněném v neděli na serveru X, dříve Twitter.
Reforma soudnictví rozděluje i mexickou společnost. Studenti práv a zaměstnanci justičního sektoru proti ní pořádali ve velkých mexických městech shromáždění a mnozí na protest stávkovali. Minulý týden však návrh zákona prošel Poslaneckou sněmovnou, kde má vládní strana Morena absolutní většinu.
Morena a její prezidentská kandidátka Claudia Sheinbaum, která reformu podporuje, s přehledem zvítězila v červnových parlamentních volbách.
Soudci bez tváře
Kritici se obávají, že by mohla být ohrožena nezávislost soudnictví, když výkonnou i zákonodárnou moc již ovládá Morena. Prezident López Obrador však uvedl, že drtivé volební vítězství Moreny ukazuje, že většina Mexičanů jeho reformy podporuje.
Obavy z justičních změn se objevily i za hranicemi Mexika. Velvyslanec USA v Mexiku Ken Salazar podle CNN uvedl, že lidová přímá volba soudců představuje „velké riziko pro mexickou demokracii“.
Na změny v mexické ústavě reagují i trhy. Mexická měna, peso, ve dnech předcházejících hlasování klesla.
Zatímco lidová volba soudců se pravděpodobně ukázala jako nejkontroverznější bod, reforma také umožňuje, aby případy týkající se organizovaného zločinu projednávali soudci, kteří nemusí odhalit svou totožnost. Smyslem soudců „bez tváře“ je chránit je před hrozbami.
Orgány na ochranu práv, jako je například Meziamerický soud pro lidská práva, však již dříve uvedly, že to narušuje právo obžalovaného na spravedlivý proces. Není totiž možné zjistit, zda soudce nemůže být ve střetu zájmů.
