Reklama
3.9 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyV Kazachstánu se uskutečnilo referendum o stavbě první jaderné elektrárny

V Kazachstánu se uskutečnilo referendum o stavbě první jaderné elektrárny

V Kazachstánu se dnes uskutečnilo referendum o tom, zda má tato středoasijská země postavit svou první jadernou elektrárnu. Server Nur.kz. uvedl, že regiony budou mít po sečtení hlasů dva dny na to, aby výsledky hlasování předaly ústřední komisi, která má do sedmi dní ohlásit výsledky referenda. Kazachstán je největším producentem uranu na světě. Výstavba jaderné elektrárny je však v zemi, kde bývala hlavní sovětská jaderná střelnice, citlivou záležitostí.

Prezident Kasym-Žomart Tokajev ohlásil plán na vypsání referenda již před rokem s tím, že termín bude stanoven později. „Každé rozhodnutí významné pro zemi musí mít podporu lidí,“ prohlásil prezident minulý měsíc, kdy ohlásil datum referenda o jaderné elektrárně. Kazachstán podle prezidenta naléhavě potřebuje spolehlivé zdroje energie šetrné k životnímu prostředí, a proto věří, že se země musí zaměřit na rozvoj jaderné energie.

Vláda odhaduje, že by výstavba jaderné elektrárny přišla na deset až 12 miliard dolarů (231 až 277 miliard Kč)

V Kazachstánu se za Sovětského svazu nacházela jaderná střelnice Semipalatinsk, kde se od roku 1949 uskutečnily stovky zkoušek jaderných zbraní, než byl polygon v roce 1991 uzavřen. Experti podle dřívějších informací agentury AFP odhadují, že asi půldruhého milionu lidí bylo v důsledku zkoušek vystaveno zvýšeným dávkám radioaktivity.

Kazachstán je rozlehlá země, mnohem větší než Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko dohromady. Předloni zajistila 43 procent těžby uranu ve světě. Navzdory reformám je režim stále autoritářský a prezidentovy návrhy se obvykle stávají skutečností. Předchozí tři plebiscity v zemi jen potvrzovaly přijatá politická rozhodnutí, podotkla AFP loni v září, kdy šéf státu svůj záměr s referendem o jaderné elektrárně ohlásil.

Platnost referenda vyžaduje nadpoloviční účast z více než 12 milionů oprávněných voličů, napsal server Tengrinews a připomněl, že voliči mohli hlasovat i v zahraničí, na 74 místech v 59 zemích světa. Podle ústřední volební komise v referendu hlasovalo 64 procent registrovaných voličů.

Česká republika nyní plánuje výstavbu dalších dvou bloků v jaderné elektrárně v Dukovanech, první by měl být dokončen v roce 2036. Dodavatelem bude jihokorejská společnost KHNP, kterou česká vláda v tendru upřednostnila před francouzskou EDF. Česko nyní provozuje celkem šest jaderných reaktorů, čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně.

Reklama

Doporučujeme

Velryba, která uvázla na severu Německa, se uvolnila z mělčiny

Velryba, která začátkem týdne uvázla na mělčině u města Timmendorfer Strand, se v noci na dnešek dokázala uvolnit. Podařilo se jí dostat se do hlubšího koryta, které pro ni vyhloubil vodní bagr. Podle agentury DPA o tom informoval biolog Robert Marc Lehmann, který k mladému keporkakovi ve čtvrtek doplaval a snažil se ho ke korytu navést. Kytovec, jehož osud vyvolal v Německu obrovský zájem, ale ještě vyhráno nemá. Nyní záleží na tom, zda zvíře měřící 12 až 15 metrů zůstane na otevřeném moři a vpluje do Severního moře a pak do Atlantského oceánu, který je jeho domovem.

Zelenskyj se v saúdskoarabské Džiddě setkal s korunním princem bin Salmánem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při své návštěvě Saúdské Arábie, kterou zahájil ve čtvrtek, setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Oba státníci na schůzce v rudomořském přístavním městě Džidda jednali o eskalaci konfliktu v blízkovýchodním regionu a o "ukrajinské krizi", uvedla v noci na dnešek podle Reuters saúdskoarabská státní tisková agentura.

Soudila se s otcem o to, aby mohla podstoupit eutanazii. Soud španělské dívce vyhověl

Případ mladé ženy z Barcelony vyvolal silnou celospolečenskou debatu o právu na důstojnou smrt. Dlouhý soudní spor s vlastním otcem ukázal, jak složité může být uplatnění eutanazie v praxi, i když ji zákon umožňuje.

Húsíové varovali, že jsou připraveni vstoupit do války v regionu

Vůdce jemenských húsíjských povstalců Abdul Malik Húsí varoval, že jeho hnutí je připraveno zapojit se do nynější regionální války, píše agentura AFP. Íránem podporovaní Húsíové, kteří ovládají severní část Jemenu, v průběhu poslední války v Pásmu Gazy pravidelně útočili pomocí dronů a střel na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snažili destabilizovat globální obchod.

Válka v Íránu urychluje posun k obnovitelným zdrojům

Válka v Íránu otřásla globální energetikou. Výpadky dodávek přes Hormuz a růst cen ukázaly, jak křehký je svět závislý na ropě a plynu. Státy teď hledají jistotu jinde. Stále častěji ji vidí v domácích obnovitelných zdrojích.

Trump odložil útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama