ZprávyV Íránu se množí záhadné otravy dívek, lidé kvůli tomu protestují

V Íránu se množí záhadné otravy dívek, lidé kvůli tomu protestují

Znepokojení rodiče protestovali v íránském hlavním městě Teheránu a dalších městech kvůli vlně podezřelých útoků jedem. Ty podle íránských tiskových agentur a videí na sociálních sítích postihly školačky v desítkách škol. Informuje o tom CNN, Reuters a další servery.

Dosud nevysvětlená onemocnění postihla v posledních měsících stovky školaček. Íránští představitelé se domnívají, že dívky mohly být otráveny, a obviňují z toho nepřátele Teheránu.

Ministr zdravotnictví země uvedl, že dívky utrpěly „mírné otravy“. Někteří politici naznačili, že žačky mohly být cílem útoků tvrdé islamistické skupiny, která se staví proti vzdělávání dívek.

Íránský ministr vnitra v sobotu uvedl, že vyšetřovatelé našli „podezřelé vzorky“, které se zkoumají.

„Při terénních výzkumech byly nalezeny podezřelé vzorky, které se zkoumají, aby se zjistily příčiny onemocnění studentek. Výsledky budou co nejdříve zveřejněny,“ uvedl ministr Abdolreza Rahmání Fazlí v prohlášení, které přinesla oficiální tisková agentura IRNA.

Nemoc postihla v sobotu více než třicet škol v nejméně deseti z 31 íránských provincií. Na videozáznamech zveřejněných na sociálních sítích bylo vidět, jak se rodiče shromažďují u škol, aby odvezli své děti domů. Některé žáky pak sanitky či autobusy odvážely do nemocnic.

Demonstrace proti vládě

Jedna žena z města Kom již dříve sdělila CNN, že obě její dcery, které navštěvovaly různé školy, byly otráveny. Jedna z dívek měla po otravě značné zdravotní problémy. Pociťovala nevolnost, dušnost a necitlivost levé nohy a pravé ruky a měla potíže s chůzí.

Podle videozáznamu ověřeného agenturou Reuters se sobotní shromáždění rodičů před budovou ministerstva školství v západním Teheránu na protest proti těmto nemocem změnilo v protivládní demonstraci.

„Basídž gardy, jste náš Daeš,“ skandovali protestující a přirovnávali Revoluční gardy a další bezpečnostní složky ke skupině Islámský stát.

Podobné protesty se podle neověřených videí konaly v dalších dvou oblastech Teheránu a v dalších městech včetně Isfahánu a Raštu.

Propuknutí nemoci školaček přichází v kritické době pro íránské duchovní vládce. Ti čelí již několik měsíců protivládním protestům vyvolaným smrtí mladé Íránky ve vazbě mravnostní policie, která prosazuje přísná pravidla oblékání.

Na sociálních sítích se v posledních dnech objevily fotografie a videa dívek, které onemocněly, pociťovaly nevolnost nebo trpěly bušením srdce. Jiné si stěžovaly na bolesti hlavy. Agentura Reuters uvádí, že nemohla tyto příspěvky ověřit.

Pesticidy jako v Afghánistánu?

Úřad OSN pro lidská práva v Ženevě v pátek vyzval k transparentnímu vyšetřování podezřelých útoků a země včetně Německa a Spojených států vyjádřily znepokojení.

Odborníci hovořili o obtížích při vyšetřování situace v Íránu a pro CNN uvedli, že incidenty se „nápadně podobají“ desítkám incidentů na školách v Afghánistánu od roku 2009. „V několika z těchto incidentů bylo silné podezření na pesticidy, ale většina onemocnění zůstává nevysvětlena,“ uvedl londýnský odborník na obranu Dan Kaszeta z Royal United Services Institute.

Írán odmítl to, co považuje za zahraniční vměšování a „ukvapené reakce“, a v pátek uvedl, že příčiny incidentů vyšetřuje.

„Jednou z bezprostředních priorit íránské vlády je co nejrychleji se touto záležitostí zabývat a pohnat k odpovědnosti pachatele a příčiny,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Násir Kanání státním médiím.

Některé školačky se aktivně účastnily protivládních protestů, které začaly v září. Ve třídách si sundaly povinné šátky, roztrhaly obrázky nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a vyzývaly k jeho smrti.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama