-2 C
Czech
Neděle 23. listopadu 2025
ZprávyV EU je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, uvedl Europol

V EU je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, uvedl Europol

V Evropské unii je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, které mají přes 25.000 členů, vyplývá z nové zprávy Europolu. Skupiny organizovaného zločinu se v EU zaměřují zejména na obchod s drogami, ale i na podvody či pašování migrantů, uvedla dnes na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Europolu Catherine De Bolleová. Zpráva by podle ní měla v boji s tímto typem kriminality významně pomoci.

Na vytvoření seznamu zločineckých sítí i celé zprávy spolupracovaly všechny členské státy EU a dalších 17 partnerských zemí Europolu. „Zločinci se dosud snažili žít v utajení, my se to ale snažíme změnit. Tato zpráva Europolu je nejrozsáhlejší studií o klíčových zločineckých sítích, kterou kdy donucovací orgány provedly na evropské úrovni,“ uvedla De Bolleová.

Centrální databáze, kterou se Europolu podařilo vytvořit, podle ní pomůže policii lépe zaměřit činnost a vylepšit také přeshraniční vyšetřování. Většina skupin totiž nepůsobí jen v jednom státě. Celoevropská analýza podrobně popisuje, jak jsou zločinecké sítě organizovány, jakou trestnou činností se zabývají, jak a kde působí, ale i s kým soupeří či jakými způsoby se snaží vyhnout odhalení.

Ze zprávy dále vyplynulo, že členové zmíněných zločineckých skupin jsou 112 národností. Celkem 82 procent ze zločineckých sítí se soustředí pouze na jednu hlavní kriminální činnost, 18 procent má těchto činností více. Do korupce je zapojeno 71 procent zločineckých sítí v EU a 68 procent z nich používá násilí, doplnila šéfka Europolu. Dobrou zprávou podle ní je, že všechny tyto skupiny jsou nyní „v hledáčku“ policejních složek.

„Zločinecké skupiny jsou obrovskou hrozbou, hrozbou pro naše společnosti, pro naše děti, pro naši demokracii,“ řekla na tiskové konferenci komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Zpráva podle ní přináší velké množství důležitých informací, pro ni bylo například i zajímavé zjištění, jak tyto sítě fungují i poté, co jsou jejich vůdci ve vězení.

„Představujeme nový nástroj v boji proti závažnému a organizovanému zločinu. Tato zpráva představuje významný milník pro naše belgické předsednictví v Radě EU a pro celé evropské společenství a odráží náš neochvějný závazek zajistit bezpečnost a ochranu našich občanů,“ uvedla belgická ministryně vnitra Annelies Verlindenová. Zpráva je podle ní velmi důležitý úspěch, jde ale jen o začátek a „v nadcházejících měsících a letech bude zapotřebí značné práce a dalších kroků“.

Reklama

Doporučujeme

Bolsonaro zatčen kvůli podezření z příprav útěku

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro skončil v policejní cele poté, co soud označil jeho chování za bezprostřední riziko útěku. Zůstal pod dohledem kvůli dřívějšímu pokusu obejít elektronický monitoring a plánům, které podle vyšetřovatelů souvisely s jeho snahou vyhnout se nástupu do vězení. Zatčení přichází jen několik dní před tím, než má začít výkon sedmadvacetiletého trestu za vedení pokusu o převrat.

Eli Lilly se zařadila mezi bilionové firmy

Americká Eli Lilly překročila hodnotu bilionu dolarů díky prudkému růstu poptávky po lécích na hubnutí. Farmaceutický sektor se tak poprvé dostává mezi giganty, které doposud ovládaly hlavně technologické firmy.

Spor Číny a Japonska kvůli Tchaj-wanu se mění v obchodní i diplomatickou krizi

Vztahy mezi Čínou a Japonskem se po výrocích nové japonské premiérky Sanae Takači o možné obraně Tchaj-wanu propadly na nejhorší úroveň od roku 2023. Peking reaguje ostrými varováními, diplomatickými kroky i obchodními postihy a spor už dopadá na cestovní ruch, filmový průmysl i rybáře na obou stranách.

Norris získal ve Vegas pole position, Piastri zůstává pod tlakem

Lando Norris ovládl kvalifikaci Velké ceny Las Vegas a přiblížil se titulu. Trať klouzala jako led, ale britský pilot zvládl náročné podmínky nejlépe. Jeho týmový rival Oscar Piastri naopak znovu ztratil a čeká ho těžký závod.

Marjorie Taylor Greene oznámila rezignaci po otevřeném střetu s Donaldem Trumpem

Marjorie Taylor Greene patřila k nejhlasitějším podporovatelům Donalda Trumpa a k nejvýraznějším postavám republikánské pravice. Po sérii sporů s prezidentem ale oznámila, že v lednu Kongres opustí. Tvrdí, že nechce své voliče vystavit bitvě, kterou proti ní Trump rozpoutal.

Pět dílů Stranger Things, které stojí za to vidět před finální sezónou

Stranger Things se po téměř deseti letech blíží k závěru. Pátá řada dorazí ve třech blocích a podle herců patří k nejemotivnějším, jaké kdy točili. Po tříleté pauze ale stojí za to si příběh připomenout. Pokud nestíháte znovu shlédnout celé čtyři sezóny, těchto pět epizod vás bezpečně vrátí do děje.

Počet pohřešovaných dětí unesených z katolické školy v Nigérii vzrostl na 300

Počet pohřešovaných dětí, které ozbrojenci v pátek unesli z nigerijské katolické internátní školy, vzrostl na 300 z původně hlášených 215. Napsala to agentura AP s odvoláním na místní úřady. I nadále platí informace, že útočníci kromě dětí odvlekli také 12 vyučujících. Ozbrojenci podle dřívějších zpráv agentury AFP zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara v pátek po 1:00 místního času, přičemž útok trval přibližně dvě hodiny.

Ukrajina by podle amerického viceprezidenta nezvítězila ani při větší podpoře

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Prezident Trump se v Bílém domě setkal se zvoleným starostou New Yorku Mamdanim

Americký prezident Donald Trump se dnes v Bílém domě setkal se zvoleným newyorským starostou Zohranem Mamdanim, s nímž mluvil o dostupnosti bydlení nebo cenách potravin a energií. Napsala to agentura AP. Oba politici byli vůči sobě vřelí a přátelští. Trump přitom budoucího starostu největšího amerického města dříve častoval nadávkami jako komunistický šílenec nebo úplný blázen, zatímco Mamdani označil prezidentovu vládu za autoritářskou.

Zelenskyj si podle Trumpa bude muset nechat líbit návrh na dohodu s Ruskem

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes podle médií americký prezident Donald Trump v Bílém domě ohledně amerického návrhu na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Podle něj si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset nechat návrh líbit a v určitou chvíli bude muset něco schválit. Trump již dříve uvedl, že reakci Ukrajiny čeká do příštího čtvrtka.

Putin: Americký návrh by mohl být na Ukrajině základem k mírovému urovnání

Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil to na poradě bezpečnostní rady, která sdružuje prezidentovy nejbližší spolupracovníky. S návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, podle něj Američané seznámili Rusy, ale detailně a věcně jej neprobírali.

USA představily plán na příměří na Ukrajině, Kyjev hovoří o nejtěžší chvíli

Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.

Vietnam sužují záplavy a deště. Zemřelo už 41 lidí

Neustálé deště a následné povodně si od víkendu vyžádaly ve středním Vietnamu nejméně 41 obětí. Úřady dál pátrají po devíti nezvěstných, uvedla státní média. Nepříznivá je i předpověď počasí na příští dny.

Turecko bude hostit COP31, Austrálie povede klíčová jednání

Dlouhé vyjednávání o tom, kdo uspořádá příští velký klimatický summit, nakonec přineslo kompromis. Turecko se ujme role hostitele a Austrálie povede klíčová jednání. Nové rozdělení funkcí má zajistit, že přípravy COP31 budou pokračovat bez dalšího zdržování.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama