MagazínV Cannes začne 77. ročník filmového festivalu, o Zlatou palmu soupeří 22...

V Cannes začne 77. ročník filmového festivalu, o Zlatou palmu soupeří 22 filmů

Na francouzské Riviéře v úterý začne 77. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. V prestižní filmové přehlídce se o Zlatou palmu utká 22 snímků z evropské i hollywoodské produkce. O vítězi rozhodne porota, jíž bude předsedat americká režisérka Greta Gerwigová. Kinematografii s českou stopou v Cannes zastoupí studentský snímek Plevel, mimo soutěž se bude promítat krátký film Ztracennosti české režisérky Anety Kernové. Cannes bude středobodem filmového světa od 14. do 25. května.

Filmový festival bude pro Francii také logistickým a bezpečnostním tréninkem na další velkou akci: od 26. července Paříž hostí letní olympijské hry. Obě velké události mohou narušit stávky. Zatímco v Cannes do nich možná vstoupí filmové profese, v Paříži by to mohli být řidiči ve veřejné dopravě nebo policisté. Obě akce budou také hojně mezinárodně sledované, což zvýší tlak na francouzské bezpečnostní složky, které v posledních měsících upozorňují na riziko útoků.

V hlavní soutěži se v Cannes utkají žánrově velmi rozmanité snímky. Držitel dvou Zlatých palem Francis Ford Coppola tentokrát představí sci-fi Megalopolis, kanadský režisér David Cronenberg, který v Cannes v roce 2006 získal cenu za celoživotní přínos filmu, přiveze hororové drama o boření hranic mezi životem a smrtí The Shrouds (Rubáše).

V hlavním výběru se už tradičně odrazí také aktuální dění. Snímek The Apprentice íránského rodáka Aliho Abbasiho je fikcí o podnikatelských začátcích bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rus Kirill Serebrennikov, který kvůli svému odmítavému postoji k vládě ruského prezidenta Vladimira Putina žije v zahraničí, se bude prezentovat filmem Limonov: The Ballad of Eddie, což je životopisné drama o ruském spisovateli a disidentovi Eduardovi Limonovovi. V soutěži jsou zastoupeny i filmy režisérů, jako jsou Jacques Audiard, Jorgos Lanthimos nebo Paolo Sorrentino.

Po červeném koberci se projdou tvůrci všech generací, od legend Meryl Streepové a Richarda Gerea až po vycházející hvězdy, jako jsou Ir Barry Keoghan nebo americká herečka Anya Taylor-Joyová a Margaret Qualleyová. Čestnou palmu za přínos světové kinematografii na závěrečném večeru převezme americký režisér George Lucas, tvůrce filmové ságy Star Wars (česky zprvu Hvězdné války).

Mimo hlavní soutěž se ve světové premiéře bude promítat westernový epos Horizon, An American Saga (Horizont, americká sága) o osidlování amerického západu od Kevina Costnera.

Francouzský herec Omar Sy, hollywoodská hvězda Lily Gladstoneová nebo japonský režisér Hirokazu Koreeda jsou mezi členy poroty, která rozhodne o vítězi letošního filmového festivalu v Cannes. Porota má devět členů, předsedat jí bude Gerwigová, jejíž poslední film Barbie se stal nejvýdělečnějším snímkem loňského roku. Ve svých 40 letech bude Gerwigová druhou nejmladší předsedkyní poroty v Cannes po Sophii Lorenové, která se této role zhostila v roce 1966, když jí bylo 31 let.

Velkými tématy na festivalu budou nejen samotné filmy, ale také například role umělé inteligence (AI) v tvůrčí práci, rovnoprávnost žen a mužů nebo sexuální obtěžování. Právě posledně jmenované se v posledních týdnech opět dostalo na titulní strany novin, když newyorský odvolací soud zrušil odsouzení někdejšího hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina za sexuální delikty a nařídil zahájení nového procesu. Stejným zvratem byla vazba pro francouzskou hereckou legendu Gérarda Depardieua kvůli sexuálnímu napadení. V říjnu ho čeká soud. V Cannes se bude také promítat krátký film režisérky Judith Godrècheové, která se ve Francii stala symbolem hnutí Me Too, jež před několika lety upozornilo na výskyt sexuálního obtěžování a násilí nejen v Hollywoodu.

Do hlavní soutěže studentských filmů La Cinef byl vybrán animovaný film Plevel od ruské režisérky Poly Kazakové, který vznikl v produkci Filmové akademie Miroslava Ondříčka (FAMO) v Písku, kde Kazaková studovala, a společnosti MAUR film. Do kategorie La Cinef poslaly filmové školy z celého světa 2263 krátkometrážních snímků, porota jich vybrala k promítání 18, z toho čtyři jsou animované.

V loňském roce získal Zlatou palmu pro nejlepší film snímek režisérky Justine Trietové Anatomie pádu, o rok dříve to byl Trojúhelník smutku švédského režiséra Rubena Östlunda.

Motivací pro založení francouzského filmového festivalu byla snaha konkurovat tomu italskému, který v roce 1938 při udělování hlavní ceny podlehl fašistické propagandě. První ročník se měl konat v Cannes na podzim 1939, ale protože začala druhá světová válka, stihl se promítat jediný film. Druhou premiéru s kompletním programem si festival odbyl v roce 1946. Festival se nekonal v letech 1948 a 1950, kvůli pandemii covidu-19 ani v roce 2020. V roce 1968 byl předčasně ukončen kvůli takzvanému pařížskému jaru.

Z Čechů byl v Cannes nejúspěšnější Vojtěch Jasný, který v letech 1959 až 1969 získal v různých kategoriích tři ceny za filmy Touha, Až přijde kocour a Všichni dobří rodáci. Z dalších českých filmařů bodovali například Miloš Forman, František Čáp nebo Irena Pavlásková.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama