Reklama
5.7 C
Czech
Čtvrtek 26. března 2026
ZprávyV Británii začala hotelová karanténa. Občané si ji platí sami

V Británii začala hotelová karanténa. Občané si ji platí sami

Všichni Britové nebo Irové, kteří se ode dneška vrátí z „nebezpečných zemí“ musí povinně nastoupit desetidenní karanténu v hotelu. Musí také zaplatit 1750 liber (v přepočtu 51 600 korun) ze své vlastní kapsy, píše BBC.

Nové protiepidemické opatření se týká pouze těch cestujících, kteří pobyli deset a více dní v „červených“ zemích. Těch je celkem 33, včetně Portugalska, Brazílie, Spojených arabských emirátů a Jižní Afriky. Česká republika na tomto seznamu zatím není.

Poplatek, který musí cestovatelé z těchto zemí po návratu zaplatit, pokryje ubytování, test na covid-19 a dopravu. Ke zpřísňování opatření vede Brity obava z nových mutací koronaviru. „Vláda musí rozšířit restrikce, týkající se cestování,“ řekl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.

„Nařízení, které dneškem vejdou v platnost, posílí náš karanténní systém a poskytne další vrstvu ochrany proti novým variantám koronaviru, které jsou už za našimi hranicemi. Tato opatření jsou nutná i k tomu, abychom ochránili náš vakcinační plán,“ řekl Hancock. Vláda se dohodla s celkem šestnácti hotely, které pro nová karanténní opatření poskytnou 4963 pokojů.

Každý Brit, který ví, že se bude vracet z nebezpečné země, se musí do hotelu předem registrovat přes státní webový formulář. Pokud bude mít s sebou druhou osobu, zaplatí navíc 650 liber (přibližně 19 tisíc korun), totéž platí pro dítě nad dvanáct let věku. Za mladší dítě se platí jen 325 liber (přibližně 9600 korun).

Britská vláda v neděli oznámila, že první očkovací dávku dostalo ve Spojeném království už víc než 15 milionů lidí. Premiér Boris Johnson to označil za „významný milník„. V neděli s covidem-19 v Británii zemřelo dalších 298 lidí a nakazilo se dalších 10 972 občanů.

Za lež až deset let vězení

Podobné opatření už funguje i ve Skotsku, kde musí jít do hotelové karantény každý, kdo přiletí letecky, a to z jakékoliv země, ne jen z těch oficiálně „nebezpečných“. Ti, kdo se vrací do Walesu nebo Severního Irska, musí zůstat v britském hotelu, protože ani jedna z těchto zemí nemá se světem přímé letecké spojení.

Za nedodržení těchto opatření chce vláda udílet mastné pokuty, pět až deset tisíc liber (tedy zhruba 150-300 tisíc korun). Kdo by ale zkoušel na letišti lhát s tím, že byl v jiné zemi, než v jedné ze seznamu nebezpečných, může jít až na deset let do vězení. Zároveň dneškem začíná pro všechny navrátilce do Británie nový testovací režim: ať už jsou v karanténě v hotelu nebo doma, musí se testovat druhý a osmý den po příjezdu. Testy přijdou na 210 liber, tedy přibližně 8 tisíc korun.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama