Soud v Minsku dnes odsoudil běloruského disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého k deseti letům vězení. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden uprchl do ciziny a byl souzen v nepřítomnosti, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení, oznámili reportéři ruských a běloruských médií ze soudní síně.
O verdiktech informovala také nevládní organizace Vjasna, kterou šedesátiletý Bjaljacki vede. Běloruské úřady Vjasnu, která informuje o porušování lidských práv v zemi, zakázaly jako extremistickou organizaci.
Belarus jails Nobel peace prize-winning dissident Ales Bialiatski https://t.co/mb6Z8EH0Ip
— The Guardian (@guardian) March 3, 2023
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila dnešní rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených. „Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila na twitteru celý proces za „frašku“. Trojice Bělorusů byla podle ní odsouzena k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů. „Polsko je proti politickým procesům a vyzývá k osvobození politických vězňů,“ uvedl mluvčí polského ministerstva zahraničí.
Soudkyně Maryna Zapasniková kromě Bjaljackého odsoudila i jeho zástupce Valjancina Stefanoviče, koordinátora kampaně za svobodné volby, právníka Uladzimira Labkoviče a v nepřítomnosti ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.
Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.
Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.
Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody, které se mimo jiné věnuje vyšetřování potenciálních ruských válečných zločinů na Ukrajině. Za Bjaljackého musela cenu převzít jeho manželka, protože běloruský disident byl už ve vězení. Bjaljackého přátelé pokládají proces za pomstu Lukašenkova režimu.
Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení a pro spoluobžalované 11, deset a devět let vězení.
„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.
Podle ochránců lidských práv je nyní v běloruských věznicích asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50.000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.
