ZprávyV Alabamě popravili odsouzence, který čekal v cele smrti skoro třicet let

V Alabamě popravili odsouzence, který čekal v cele smrti skoro třicet let

Stát Alabama v noci na čtvrtek popravil odsouzence Willieho B. Smithe III., který čekal na spravedlnost ve vězení bezmála třicet let. Informuje o tom CNN.

Podle úřadu generálního prokurátora byl dvaapadesátiletý Smith popraven smrtící injekcí ve 21:47 místního času ve věznici v Atmore. Stalo se tak poté, co se Nejvyšší soud odmítl zabývat odvoláním podaným na poslední chvíli, uvedl server CNN.

Smith byl odsouzen za to, že v roce 1991 přepadl Sharmu Ruth Johnson (22), když vybírala peníze z bankomatu. Pod pohrůžkou zastřelení jí sebral osmdesát dolarů. To mu ale nestačilo: dívku donutil vlézt do kufru jejího vlastního auta, odvezl k nedalekému hřbitovu a tam ji zastřelil jednou ranou do zátylku. Podle vyšetřovatelů pak Smith auto s tělem své oběti uvnitř zapálil.

„Rodina Sharmy Johnson musela čekat 29 let, 11 měsíců a 25 dní, než byl vykonán rozsudek nad jejím vrahem,“ uvedl v prohlášení generální prokurátor státu Steve Marshall. „Konečně skončil krutý a neobvyklý trest, který jim byl uložen – nespravedlnost, která trvala celá desetiletí.„

I v posledních měsících se Smith, přesněji řečeno jeho obhájci, snažil exekuci oddálit. V únoru Nejvyšší soud zablokoval popravu s odůvodněním, že Smith chtěl, aby byl v popravčí místnosti přítomen jeho duchovní poradce. Stát Alabama ale požádal soudce, aby povolil popravu bez přítomnosti duchovního v popravčí komoře.

Způsob popravy si nevybral

A dne 17. října federální soud zamítl předběžný příkaz, který se týkal zastavení popravy v souvislosti s výběrem způsobu zabití odsouzence. Smith dostal na výběr: buď smrtící injekci, což je nejběžnější způsob, nebo udušení dusíkem. To je málo používaná metoda, o níž její zastánci tvrdí, že je k odsouzencům nejhumánnější. Ze soudních záznamů vyplývá, že Smith obdržel formulář pro volbu, ale během třicetidenní lhůty si nevybral.

Smith údajně trpěl „významně sníženými rozpoznávacími schopnostmi„, jak stálo v návrhu na vydání předběžného opatření. Sám údajně nebyl schopen volební formulář pochopit, aniž by mu s tím někdo pomohl. Podle rozsudku Smithovi právní zástupci tvrdili, že není schopen sám formulář vyplnit, protože jeho IQ se pohybuje mezi 64 a 72 body. Vrchní soudkyně Emily Marks ovšem rozhodla, že Smith nesplňuje podmínky, aby mu byla poprava prominuta v důsledku zdravotního postižení.

Pak už nic nebránilo tomu, aby krutý vrah dostal na speciálním lůžku poslední injekci. Guvernérka Alabamy Kay Ivey v prohlášení po vykonání rozsudku uvedla: „Důkazy v tomto případě byly zdrcující a spravedlnosti bylo po právu učiněno zadost. Vykonání trestu na Smithovi je vzkazem, že stát Alabama nebude tyto vražedné činy tolerovat. Modlím se, aby blízcí paní Johnson konečně nalezli klid.“

Kamarádka: Mohl ji jen okrást a nechat jít

Shelley Luna, kamarádka Sharmy Johnson z dětství, se před popravou svěřila ABC News, že doufá, že se jí uleví. Po brutální vraždě své kamarádky dlouho ze strachu vůbec nevycházela po setmění ven.

„Bylo to dlouhých třicet let. Třicet let, kdy s námi netrávila život, kdy se nezasnoubila, nevdala, neměla děti, kdy její děti nevystudovaly střední a vysokou školu jako my ostatní. Třicet let je dlouhá doba,“ řekla. „Willie Smith si mohl vybrat. Mohl ji prostě okrást a nechat ji jít, ale proč to neudělal? Rozhodl se ji zabít tak brutálním způsobem. Určitě se bála o svůj život a říkala ‚prosím, nechte mě jít‘,“ uvedla Luna.

Doporučujeme

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama