Ústavní soud zamítl stížnost matky novorozence, která chtěla přespat u lůžka svého syna na jednotce intenzivní a resuscitační péče. Chlapec byl několik týdnů po porodu hospitalizovaný s těžkým zápalem plic a žena se domáhala omluvy i odškodného za to, že jí nemocnice noční pobyt neumožnila. Nakonec strávila noc před oddělením.
Soud tím potvrdil předchozí verdikty nižších instancí i Nejvyššího soudu. Klíčový závěr je jednoduchý: právo rodiče být s hospitalizovaným dítětem není neomezené. U lůžkové péče platí jen tehdy, pokud to dovoluje vybavení nemocnice a pokud přítomnost rodiče nenaruší poskytování zdravotních služeb dalším pacientům ani chod oddělení.
V tomto případě hrálo zásadní roli právě to, že šlo o jednotku intenzivní a resuscitační péče. Ta nebyla uzpůsobená k trvalé přítomnosti rodiče ani k přespávání jiných osob. Ústavní soud připomněl, že jde o prostor s přísnějším režimem, kde je potřeba chránit zdravotní stav pacientů, hygienické podmínky i volný přístup personálu k přístrojům a k urgentním zásahům. V usnesení zaznělo, že na takovém oddělení je „přirozeně možné vyžadovat přísnější režim“.
Soudy zároveň zohlednily i zájem dítěte. Matce nebyl kontakt se synem zcela odepřený, mohla být přítomná například při jeho krmení a u lůžka přes den bdít. Spor se týkal výhradně přenocování. Právě rozdíl mezi nepřetržitou přítomností zákonného zástupce a možností jeho pobytu přes noc považovaly soudy za podstatný. Pobyt rodiče podle nich není absolutní nárok, ale možnost vázaná na konkrétní podmínky zařízení.
Do hodnocení případu se promítlo i chování ženy na oddělení. Podle soudů opakovaně nerespektovala pokyny zdravotníků a měla komplikovat provoz. Mezi lůžka na pokoji umístila velký kufr, čímž omezila přístup personálu k dítěti, a na pokoji používala mobilní telefon, i když to bylo výslovně zakázáno. Situace se vyhrotila natolik, že konflikt s lékařem nakonec řešila policie.
Případ se odehrál už v roce 2018, ale jeho dopad přesahuje konkrétní spor. Ministerstvo zdravotnictví v metodice z roku 2023 zdůraznilo, že oddělení dítěte od rodičů představuje výrazný stres a přítomnost blízkého člověka má zpravidla pozitivní vliv. I tato pravidla ale počítají s limity. Přítomnost rodiče nesmí odporovat jinému právnímu předpisu, narušovat péči o dítě nebo ostatní pacienty ani být v rozporu s vnitřním řádem nemocnice. Ústavní soud teď potvrdil, že právě v takových mezních situacích mají zdravotníci i soudy právo dát přednost bezpečnému chodu oddělení.
