Válka na UkrajiněUSA zřejmě poskytnou Ukrajině střely dlouhého dosahu JASSM

USA zřejmě poskytnou Ukrajině střely dlouhého dosahu JASSM

Spojené státy jsou blízko souhlasu s poskytnutím střel dlouhého doletu JASSM Ukrajině, která by jimi mohla zasahovat cíle hluboko v Rusku. Kyjev ale bude muset počkat několik měsíců, než budou vyřešeny technické záležitosti. Zařazení těchto střel vzduch-země do balíčku vojenské pomoci pro Kyjev by mělo být oznámeno letos na podzim, uvedly tři zdroje agentury Reuters s tím, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo.

Dodávka JASSM na Ukrajinu by mohla významně změnit strategické prostředí války Ruska proti Ukrajině tím, že by se velká část ruského území ocitla v dostřelu výkonné a přesně naváděné střely s plochou dráhou letu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena nyní celou věc posuzuje, uvedli informovaní činitelé.

Vojenští analytici naznačují, že dodávka střely JASSM, která má větší dolet než většina ostatních střel v současném ukrajinském inventáři, by mohla Rusko přinutit k přesunu zásobovacích skladů stovky kilometrů do hloubi ruského území. To by vážně zkomplikovalo ruskou schopnost pokračovat v útočných operacích a potenciálně by to Ukrajině poskytlo strategickou výhodu.

Odpalování z míst poblíž severní hranice Ukrajiny s Ruskem by Kyjevu umožnilo zasáhnout vojenská zařízení až v ruských městech Voroněž či Brjansk. Na jihu by jejich umístění v blízkosti frontové linie umožnilo údery na letiště nebo námořní základny na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym.

Systém JASSM byl zatím integrován pouze do letounů americké konstrukce. Ukrajina má ale nyní v provozu několik desítek letounů F-16, z nichž každý může nést dvě tyto střely. Jeden z amerických představitelů uvedl, že navíc existují snahy, aby se střela mohla odpalovat i z jiných než západních letounů. Ukrajina má nyní k dispozici stíhačky MiG-29 a Su-27 a rovněž taktické bombardéry Su-24.

Starší verze JASSM, kterou vyrábí společnost Lockheed Martin, mají dolet přibližně 370 kilometrů. Střely o délce asi čtyři metry jsou navrženy tak, aby byly nepřátelskými radary obtížně zachytitelné. Mohou létat blízko země a být naprogramovány tak, aby se vyhnuly místům koncentrace protivzdušné obrany. Existuje také verze střely JASSM s doletem až přibližně 800 kilometrů.

Zdroje Reuters neuvedl, které z těchto verzí USA zvažují dodat Ukrajině. Střel s kratším doletem mají ale na skladech více. Nejnovější verze stojí přibližně milion dolarů (22,7 milionů korun) za kus.

Poskytnutí JASSM by rovněž zvýšilo tlak na Washington, aby upustil od restrikcí ohledně ukrajinských útoků s pomocí amerických zbraní na cíle uvnitř Ruska, uvedl pracovník amerického Kongresu, který se touto problematikou zabývá.

USA se zdráhají Ukrajině dodávat zbraně, které by mohly zasáhnout cíle hluboko uvnitř Ruska, protože se obávají, že by to vedlo k eskalaci konfliktu, vtažení NATO do války či jadernému střetu, uvedl Reuters.

Doporučujeme

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.

Macronovu návštěvu Sýrie narušily exploze poblíž jeho hotelu v Damašku

Dva výbuchy v centru Damašku narušily návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii. Nálože explodovaly poblíž hotelu Four Seasons, kde přenocoval. Při útoku utrpělo zranění 18 lidí.

Trump na summitu NATO otevřel staré spory

Summit NATO v Ankaře měl původně ukázat hlavně jednotu aliance a vyšší výdaje evropských spojenců na obranu. Místo toho ho hned v úvodu poznamenaly ostré výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, nové napětí kolem Grónska a také americké údery na Írán. Spojenci tak do středečních jednání vstupovali s nejistotou, zda summit skončí uklidněním, nebo dalším rozkolem.

Le Pen po verdiktu odvolacího soudu řekla, že hodlá kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Pen chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zpronevěry veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce. Informovaly o tom agentury. Podle serveru The Guardian uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama