Válka na UkrajiněUSA zřejmě poskytnou Ukrajině střely dlouhého dosahu JASSM

USA zřejmě poskytnou Ukrajině střely dlouhého dosahu JASSM

Spojené státy jsou blízko souhlasu s poskytnutím střel dlouhého doletu JASSM Ukrajině, která by jimi mohla zasahovat cíle hluboko v Rusku. Kyjev ale bude muset počkat několik měsíců, než budou vyřešeny technické záležitosti. Zařazení těchto střel vzduch-země do balíčku vojenské pomoci pro Kyjev by mělo být oznámeno letos na podzim, uvedly tři zdroje agentury Reuters s tím, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo.

Dodávka JASSM na Ukrajinu by mohla významně změnit strategické prostředí války Ruska proti Ukrajině tím, že by se velká část ruského území ocitla v dostřelu výkonné a přesně naváděné střely s plochou dráhou letu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena nyní celou věc posuzuje, uvedli informovaní činitelé.

Vojenští analytici naznačují, že dodávka střely JASSM, která má větší dolet než většina ostatních střel v současném ukrajinském inventáři, by mohla Rusko přinutit k přesunu zásobovacích skladů stovky kilometrů do hloubi ruského území. To by vážně zkomplikovalo ruskou schopnost pokračovat v útočných operacích a potenciálně by to Ukrajině poskytlo strategickou výhodu.

Odpalování z míst poblíž severní hranice Ukrajiny s Ruskem by Kyjevu umožnilo zasáhnout vojenská zařízení až v ruských městech Voroněž či Brjansk. Na jihu by jejich umístění v blízkosti frontové linie umožnilo údery na letiště nebo námořní základny na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym.

Systém JASSM byl zatím integrován pouze do letounů americké konstrukce. Ukrajina má ale nyní v provozu několik desítek letounů F-16, z nichž každý může nést dvě tyto střely. Jeden z amerických představitelů uvedl, že navíc existují snahy, aby se střela mohla odpalovat i z jiných než západních letounů. Ukrajina má nyní k dispozici stíhačky MiG-29 a Su-27 a rovněž taktické bombardéry Su-24.

Starší verze JASSM, kterou vyrábí společnost Lockheed Martin, mají dolet přibližně 370 kilometrů. Střely o délce asi čtyři metry jsou navrženy tak, aby byly nepřátelskými radary obtížně zachytitelné. Mohou létat blízko země a být naprogramovány tak, aby se vyhnuly místům koncentrace protivzdušné obrany. Existuje také verze střely JASSM s doletem až přibližně 800 kilometrů.

Zdroje Reuters neuvedl, které z těchto verzí USA zvažují dodat Ukrajině. Střel s kratším doletem mají ale na skladech více. Nejnovější verze stojí přibližně milion dolarů (22,7 milionů korun) za kus.

Poskytnutí JASSM by rovněž zvýšilo tlak na Washington, aby upustil od restrikcí ohledně ukrajinských útoků s pomocí amerických zbraní na cíle uvnitř Ruska, uvedl pracovník amerického Kongresu, který se touto problematikou zabývá.

USA se zdráhají Ukrajině dodávat zbraně, které by mohly zasáhnout cíle hluboko uvnitř Ruska, protože se obávají, že by to vedlo k eskalaci konfliktu, vtažení NATO do války či jadernému střetu, uvedl Reuters.

Doporučujeme

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.

EK: Aerolinky kvůli drahému palivu nesmějí zpětně zdražovat letenky

Aerolinky kvůli růstu cen paliva způsobenému válkou na Blízkém východě nesmějí dodatečně navyšovat ceny již zakoupených letenek prostřednictvím palivových příplatků. Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících. Uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama