-3.6 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Válka na UkrajiněUSA zřejmě poskytnou Ukrajině střely dlouhého dosahu JASSM

USA zřejmě poskytnou Ukrajině střely dlouhého dosahu JASSM

Spojené státy jsou blízko souhlasu s poskytnutím střel dlouhého doletu JASSM Ukrajině, která by jimi mohla zasahovat cíle hluboko v Rusku. Kyjev ale bude muset počkat několik měsíců, než budou vyřešeny technické záležitosti. Zařazení těchto střel vzduch-země do balíčku vojenské pomoci pro Kyjev by mělo být oznámeno letos na podzim, uvedly tři zdroje agentury Reuters s tím, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo.

Dodávka JASSM na Ukrajinu by mohla významně změnit strategické prostředí války Ruska proti Ukrajině tím, že by se velká část ruského území ocitla v dostřelu výkonné a přesně naváděné střely s plochou dráhou letu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena nyní celou věc posuzuje, uvedli informovaní činitelé.

Vojenští analytici naznačují, že dodávka střely JASSM, která má větší dolet než většina ostatních střel v současném ukrajinském inventáři, by mohla Rusko přinutit k přesunu zásobovacích skladů stovky kilometrů do hloubi ruského území. To by vážně zkomplikovalo ruskou schopnost pokračovat v útočných operacích a potenciálně by to Ukrajině poskytlo strategickou výhodu.

Odpalování z míst poblíž severní hranice Ukrajiny s Ruskem by Kyjevu umožnilo zasáhnout vojenská zařízení až v ruských městech Voroněž či Brjansk. Na jihu by jejich umístění v blízkosti frontové linie umožnilo údery na letiště nebo námořní základny na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym.

Systém JASSM byl zatím integrován pouze do letounů americké konstrukce. Ukrajina má ale nyní v provozu několik desítek letounů F-16, z nichž každý může nést dvě tyto střely. Jeden z amerických představitelů uvedl, že navíc existují snahy, aby se střela mohla odpalovat i z jiných než západních letounů. Ukrajina má nyní k dispozici stíhačky MiG-29 a Su-27 a rovněž taktické bombardéry Su-24.

Starší verze JASSM, kterou vyrábí společnost Lockheed Martin, mají dolet přibližně 370 kilometrů. Střely o délce asi čtyři metry jsou navrženy tak, aby byly nepřátelskými radary obtížně zachytitelné. Mohou létat blízko země a být naprogramovány tak, aby se vyhnuly místům koncentrace protivzdušné obrany. Existuje také verze střely JASSM s doletem až přibližně 800 kilometrů.

Zdroje Reuters neuvedl, které z těchto verzí USA zvažují dodat Ukrajině. Střel s kratším doletem mají ale na skladech více. Nejnovější verze stojí přibližně milion dolarů (22,7 milionů korun) za kus.

Poskytnutí JASSM by rovněž zvýšilo tlak na Washington, aby upustil od restrikcí ohledně ukrajinských útoků s pomocí amerických zbraní na cíle uvnitř Ruska, uvedl pracovník amerického Kongresu, který se touto problematikou zabývá.

USA se zdráhají Ukrajině dodávat zbraně, které by mohly zasáhnout cíle hluboko uvnitř Ruska, protože se obávají, že by to vedlo k eskalaci konfliktu, vtažení NATO do války či jadernému střetu, uvedl Reuters.

Reklama

Doporučujeme

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.

KOMENTÁŘ: Šéfa Fedu vyšetřují kvůli rekonstrukci. Trump si mne ruce a dělá, že o ničem neví

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování vedené proti Jeromu Powellovi, předsedovi centrální banky. Šéf Fedu je dlouhodobě na kordy s Donaldem Trumpem. Předmětem vyšetřování má být předražená rekonstrukce, podle Powella jde ale o Trumpovu vendetu.

Šéfka diplomacie EU pohrozila Íránu sankcemi za potlačování protestů

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová pohrozila Íránu novými sankcemi kvůli brutálnímu potlačování protivládních protestů. Napsal to dnes bruselský web Politico, podle kterého je reakce Kallasové mezi unijními činiteli zatím nejráznějším odsouzením násilností, kterých se teokratický režim dopouští na demonstrantech.

Teherán navrhl jednání se Spojenými státy, tvrdí americký prezident

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči íránskému režimu. Uvedl to v neděli podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Možná schůzka se podle Trumpa připravuje, šéf Bílého domu ale nepotvrdil žádný konkrétní termín. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynulo nejméně 544 lidí, píše agentura AP.

Rusko v noci útočilo na Kyjev a Oděsu

Rusko v noci na dnešek znovu zaútočilo na Kyjev a jihoukrajinskou Oděsu. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Z Oděsy jsou hlášeni dva zranění a škody na energetické infrastruktuře. Útoky ukrajinských dronů bez podrobností hlásí Moskva.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama