J. D. Vance dorazil do Arménie jako první úřadující viceprezident USA v historii země. V Jerevanu jednal s premiérem Nikolou Pashinyanem a oba oznámili posun v jednáních o civilní jaderné energetice. Washington tím posiluje vazby se státem, který dlouho spoléhal na Rusko, a zároveň tlačí na „mírovou dividendu“ po dohodě s Ázerbájdžánem. Informovaly o tom agentury Reuters či AP News.
USA a Arménie v pondělí podepsaly prohlášení o spolupráci v civilním jaderném sektoru. Vance řekl, že dokončili vyjednávání o takzvané „123 Agreement“, což je rámec, který umožňuje USA licencovat vývoz jaderných technologií a zařízení.
Podle Vance může dohoda otevřít prostor až pro 5 miliard dolarů v počátečních amerických exportech a další 4 miliardy v dlouhodobých kontraktech na palivo a servis. Pashinyan na společné tiskové konferenci mluvil o „nové kapitole“ energetického partnerství s USA.
📸Vice President Vance and @SLOTUS in Yerevan, Armenia, where VP Vance and Prime Minister Nikol Pashinyan signed a historic civil nuclear agreement. pic.twitter.com/ggLWck4soV
— Vice President JD Vance (@VP) February 9, 2026
Arménie dnes zvažuje nabídky několika zemí na stavbu nového reaktoru. Cílem je nahradit jedinou stárnoucí jadernou elektrárnu ruské provenience Metsamor. Zájem mají americké, ruské, čínské, francouzské i jihokorejské firmy, ale vláda dodavatele zatím nevybrala. Oznámení z 9. února však otevírá dveře tomu, aby uspěl právě americký projekt.
Moskva tlačí vlastní nabídku a varuje před alternativami
Rusko reagovalo rychle. Náměstek ruského ministra zahraničí Mikhail Galuzin řekl pro list Izvestija, že ruský návrh je nejlepší a Rosatom je připraven postupovat rychle podle přání Arménie. Podle jeho slov „neexistují skutečné alternativy“, pokud jde o ověřené technologie a finanční parametry. Z Jerevanu však zaznívá, že diverzifikace je politická priorita. USA nyní vypadají jako preferovaný partner.
Vance v Arménii nabízel i širší ekonomickou spolupráci. Řekl, že USA jsou připraveny exportovat do země pokročilé čipy, sledovací drony a investovat do infrastruktury. Jeho cesta tak propojuje energii, technologie i bezpečnostní spolupráci v regionu, kde se dlouho rozhodovalo hlavně v Moskvě.
Mírová dohoda a koridor TRIPP
Návštěva přišla půl roku po dohodě Arménie a Ázerbájdžánu ve Washingtonu, kterou USA zprostředkovaly jako první krok k míru po téměř čtyřech dekádách konfliktu. Oba lídři podepsali dokumenty o závazku uzavřít mírovou smlouvu, text byl parafován ministry zahraničí, ale parlamenty ho zatím neratifikovaly a lídři ho ještě formálně nepodepsali.
Součástí amerického plánu je i navrhovaný dopravní koridor nazvaný Trump Route for International Peace and Prosperity, zkráceně TRIPP. Jde o zhruba 43kilometrový pás přes jih Arménie, který má propojit Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan a dál s Tureckem.
Koridor má spojit Ázerbájdžán a Nachičevan přes úzký úsek arménského území, a právě „pozemní most“ patřil k dlouhodobým sporným bodům. TRIPP počítá s železnicí, ropovody a plynovody i optickými kabely. Klíčové pro Washington má být obejití Ruska a Íránu v době, kdy Západ hledá nové trasy mimo ruský vliv.
Vance řekl, že nejde jen o mír, ale i o prosperitu pro Arménii a USA. Zároveň veřejně podpořil Pashinyana v nadcházejících volbách a zdůraznil křesťanskou historii země. Pashinyan označil návštěvu za historickou a symbolickou a potvrdil, že přijal pozvání na první setkání Trumpovy Rady míru 19. února ve Washingtonu. Viceprezident má pokračovat návštěvou Ázerbájdžánu.
