Každý rok se v mnoha různých publikacích objeví titulky o smrti Benátek v rukou cestovního ruchu. „Můžeme zachránit Benátky?“ ptají se a popisují „Disneyland“, frustrované místní obyvatele, přetížený systém vodních autobusů, krizi vylidňování a obrovské výletní lodě ničící ekosystém laguny. Je to postmoderní noční můra ve středověké vodní říši snů.
Ano, Benátky umírají. Město je dnes zaplaveno turistickým ruchem v rozsahu, který byl ještě před třiceti lety nepředstavitelný. Samotná čísla jsou ohromující – město s pouhými 54 000 obyvateli, což je méně než polovina populace před třemi desetiletími a téměř třetina toho, co byla v roce 1950. Lidé jsou vytlačováni alarmujícím tempem. Benátky vždy měly mnoho návštěvníků, ale nikdy neměly taková čísla. 2 miliony lidí ročně, přičemž polovina z nich zůstane jen jeden den. Tento druh cestovního ruchu typu grab-and-go zaměřený na turistické skupiny a výletní lodě je součástí nedávného obratu v kultuře cestování, který městu přinesl šok.
Výpověď místního obyvatele
„Ale když jsem se zamiloval do Benátek, nebylo to město, které jsem viděl. Benátky, které jsem miloval, měly jakousi krásnou autonomii. Byly tam stísněné malé nesmyslné obchůdky, které byly jako skříně skrblíků milujících starožitnosti. Ve studentských bytech a společenských prostorách se pořádaly domácí koncerty.“
„Byly tam špatně organizované charitativní obchody, které provozovaly babičky. Popíjel jsem v barech, kde se s kamennou lhostejností nalévaly drinky a poflakoval se ve špinavých ateliérech, kde se sousedští umělci snažili prodat své obrazy. Byla to místa, která se svrchovaně nezajímala o zabalení do úhledně konzumovatelných zážitků. Překypovaly životem a charakterem.“
Kapitalismus a plýtvání
Toto je tvář, kterou Benátky nikdy neukážou těm, kteří zde skutečně netráví čas. Lidé, kteří jsou zde na jeden den, chtějí něco rychlého, snadného a levného. Po celém městě se objevují obchody, které prodávají nějakou levnou maličkost, jako je zmrzlina, módní oblečení, sériově vyráběné cetky nebo jídlo s sebou. Stačí se podívat na přeplněné odpadkové koše na konci dne a zjistíte, jakým neuvěřitelným množstvím odpadu návštěvníci město zaplavují. Plastové lahve, krabice s sebou, zmrzlinové poháry – pozůstatky rychlého občerstvení a instantní kultury.
Dnešní cestování je součástí nemoci globalizovaného kapitalismu. Slibuje, že vše bude rychlejší, jednodušší a levnější. Ale nakonec udusí to, co je autentické a zdarma, jako ty nesmyslné obchody se starožitnostmi. Vydělává na každodenním životě místních lidí a obohacuje velké korporace s mezinárodním dosahem. Jeho účinky jsou cítit všude. Příznaky se mohou tu a tam lišit, ale základní postižení je stejné a v žádném případě se neomezuje na okouzlující benátské kanály.
Benátky nejsou jediné, změna je však v nedohlednu
Dotklo se to Barcelony, kde se nájemné vymyká kontrole a vyhání obyvatele. Dorazilo do Marrákeše, kde bohatí zahraniční investoři skoupí riady od místních rodin, aby je přeměnili na hotely. Čímž vytlačí Maročany z historického centra. Pohltil čínská megaměsta jako Šanghaj a Peking. Tam státem podporované projekty přes noc smetou celé čtvrti ve prospěch nákupních center a módních čtvrtí. Proměnil Istanbul, kde v roce 2014 vyvrcholily protesty proti turecké verzi „obnovy měst“ v americkém stylu 60. let a vyvolaly brutální vládní zásah. Je dokonce zpustošen i New York. Hyper-gentrifikace tam v posledních desetiletích proměnila město protikulturní vzpoury na město korporátních řetězců, luxusních restaurací a drahých butiků. Luxusní hřiště pro turisty.
Nyní, na rozdíl od všech ostatních umírajících měst, jsou Benátky městem, ve kterém se umírání těší velké publicitě. Značka romantického umírání. Záchrana Benátek je již dlouho pokřikem na shromážděních nejen pro místní, kterým hrozí, že přijdou o své domovy a podniky, ale také pro elegantní zahraniční návštěvníky a slavné osobnosti. Ne každý může milovat Times Square podvodníků a peep show, ale zamilovat si romantické Benátky je snadné. Diskuse o těchto problémech vždy končí nějakou verzí výzvy k akci. Měli bychom něco udělat, protože Benátky jsou součástí italského kulturního dědictví.
Výsledky jsou opravdu neuvěřitelné. Zdá se, že bez ohledu na to, kolik celebrit si obléklo plesové šaty na akci „Save Venice“, bez ohledu na to, jaké druhy hrozeb vznáší UNESCO a bez ohledu na to, kolik let Benátčané organizují protesty, sotva se něco stane. Provoz tohoto dobře namazaného stroje, který dál posílá ty obrovské výletní lodě a vytlačuje lidi z jejich domovů, stále funguje bez sebemenší změny.
