Ukrajinci si nechávají stále častěji vytetovat motivy, které symbolizují jejich odpor proti ruské invazi. Tatéři dostávají zakázky na obrázky ukrajinských národních symbolů, protitankových střel nebo molotovových koktejlů. Oblíbený je také typ chleba, který se stal jedním ze symbolů odporu, protože jeho název je pro rusky hovořící lidi téměř nevyslovitelným jazykolamem, píše server The Guardian.
Už několik sobot se v Kyjevské čtvrti, kde se dříve konaly večírky, scházejí dobrovolníci, kteří chtějí pomoci své zemi. Jsou mezi nimi i tatéři, kteří tam uspořádali sbírku na pomoc ukrajinským ozbrojeným silám. Kdokoliv může přijít do prostor nočního klubu a nechat se zdarma tetovat, stačí ukázat, že poslal příspěvek na pomoc ukrajinským vojákům. Pro armádu už se tam vybralo přes 100.000 hřiven (téměř 80.000 Kč) a dobrovolníci chtějí pokračovat, dokud bude poptávka a oni budou mít tetovací jehly a inkoust.
„Na začátku války se nedalo pracovat, nebyli klienti a nikdo nechodil ven. Pak se ale lidé začali ptát na tetování, a tak jsme uspořádali tuhle akci. Pozval jsem své přátele a každý další víkend chodí stále více umělců,“ říká 34letý tatér Alexander, který v oboru působí 11 let.
Tatérka Marijka má nově na noze protitankového ježka a na paži molotovův koktejl. Po celou dobu války zůstala v Kyjevě a sledovala, jak se příběhy, které slýchala jako malá, stávají děsivou skutečností.
„Nikdy jsem si nemyslela, že něco takového zažiju. Moje babička byla válečné dítě, ale její příběhy mi připadaly vzdálené. Schovávat se ve sklepě před bombami, to jsem si nikdy nemyslela, že by se mi mohlo stát,“ říká Marijka.
Někteří Ukrajinci volí motivy, které nejsou inspirovány armádou ani zbraněmi. Třiadvacetiletý IT manažer Fedor chtěl vlastenecké tetování a připomenout si toto období a emoce s ním spojené, ale nechtěl nic agresivního, jak říká. Jeho předloktí teď zdobí slovo Paljanycja (Паляниця), národní chléb, který se stal jakýmsi heslem pro přistižení ruských špionů na ukrajinském území.
Jedna dívka, která nedávno před ruskými vojsky utekla z Chersonu, chtěla vytetovat plátek melounu, kterým je její rodné město proslulé. Kyjevané si zase vyžádali kaštanový list, který je symbolem města, vyjmenovává Marijka. Její manžel Oskar, který se na Ukrajinu přistěhoval z Islandu, má na ruce ukrajinskou národní květinu – slunečnici. Mezi jejími listy se ale proplétá útočná puška AK-47. Slunečnicí chtěl Oskar připomenout statečnou ukrajinskou stařenku, jejíž příběh plnil stránky novin. Žena dávala ruským vojákům do kapes slunečnicová semínka s komentářem, že až tyto vojáky v boji zabijí, alespoň budou ze semínek rostliny.
Alexandr tetoval během jediné noci 12 členů jedné vojenské jednotky. Všichni chtěli mít na ruce její název a státní znak trojzubce a s ruskými jednotkami, které se blížily ke Kyjevu, už nechtěli čekat. Velmi oblíbené jsou také různé varianty dnes již legendární věty obránců Hadího ostrova „Ruská válečná lodi, jdi do …“ nebo portrét ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
