Válka na UkrajiněUkrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO

Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informují tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.

„Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok,“ uvedl Zelenskyj. „De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné – reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce,“ napsal Zelenskyj na platformě telegram. „Ukrajina dnes podává žádost, aby tak učinila de iure,“ dodal.

Zelenskyj rovněž zopakoval svůj slib, že sjednotí celé ukrajinské území včetně toho, které nyní okupuje Rusko. „Území celé naší země bude osvobozeno od tohoto nepřítele – nejen nepřítele Ukrajiny, ale také samotného života, lidskosti, práva a pravdy,“ uvedl. Na dnešní Putinovu výzvu k jednání ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev je připraven k dialogu s Ruskem, ale jen pokud ho povede jiná hlava státu.

Ruský prezident dnes v projevu, který předcházel podpisu smluv o připojení ukrajinských oblastí k Rusku, prohlásil, že země bude hájit anektovaná ukrajinská území „všemi dostupnými prostředky“. Představitel jaderné mocnosti zároveň vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá.

Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a na dnešek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. „Byla projednána opatření, která je třeba přijmout k zajištění kolektivní bezpečnosti euroatlantického prostoru a Ukrajiny,“ stálo po jejím zasedání na oficiálních webových stránkách Zelenského. Mezi tato opatření by podle Kyjeva mělo patřit i zavedení strategie jaderného odstrašení proti Rusku ze strany ukrajinských spojenců.

Co přesně „urychlená“ žádost o vstup do NATO znamená, není zatím jasné, protože vstup nové země do NATO vyžaduje jednomyslnou podporu aliance, poznamenala agentura AP. Zelenskyj v polovině března uvedl, že si je vědom toho, že jeho země se členem Severoatlantické aliance nestane. Podle tehdejšího vyjádření ukrajinského prezidenta bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika „otevřených dveří“ se Ukrajiny netýká.

Doporučujeme

Američané řekli válce jasné ne! Írán reaguje na výsledky voleb v USA

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Demokraté ovládli i volby guvernérů, mají Texas i první černošskou guvernérku

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.

Izrael má přijít o americkou vojenskou pomoc. Netanjahu mlčí

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.

Investiční boom kolem AI znepokojuje trhy. Ekonomové varují před rizikem další krize

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.

Muskova AI narazila na vysoké provozní náklady. Musel ji omezit

Předplatitelé služby Grok Bot si v poslední době stěžují na rychlé vyčerpání týdenního limitu. Miliardář Elon Musk na své sociální síti X v reakci na to napsal, že byl nucen svého agenta umělé inteligence (AI) omezit kvůli vysokým provozním nákladům. Ještě v říjnu přitom tvrdil, že Grok Bot je nejrychleji rostoucím produktem, jaký kdy viděl.

Stromy podél řek mohou chránit lososy před oteplováním vody

Obnova stromů na březích řek může pomoci lososům obecným zvládat horká léta. Výzkum na kanadské řece Dartmouth ukázal, kde by výsadba nejvíce omezila sluneční záření dopadající na vodu. Další tým hledal způsob, jak odhadnout velikost chladnějších míst, která rybám poskytují ochranu při vysokých teplotách.

USA tajně zaútočily na ostrov Kešm. Mluví o sebeobraně

Americká armáda provedla omezené údery na íránský ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. O útoku informovaly americké zdroje pod podmínkou anonymity. Potvrdila je také íránská média. Jednalo se o jeden z řady menších úderů z posledních týdnů, které USA tajily, aby konflikt v době zpráv o možných rozhovorech neeskalovaly.

Američané jdou k volbám. Zuří, ale demokratům to vítězství nezaručuje

Americký prezident Donald Trump, který v uplynulém desetiletí pozoruhodně transformoval americkou politiku, čelí výzvě v podobě kongresových voleb. Možné vítězství demokratů by mohlo zkomplikovat zbývající dva roky jeho vlády. Zatímco ve Sněmovně mají velkou šanci získat většinu, souboj o Senát bude napínavější.

Ruské bomby zasáhly centrum humanitární pomoci na Ukrajině. Zemřelo 26 lidí

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Chladicí zařízení v Evropě zasáhl kybernetický útok, Brusel mluví o záměru

Desítky supermarketů v Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku a Estonsku dnes mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi, informují tiskové agentury. Týká se to řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour, Spa či IKEA. Eurokomisař Christophe Hansen to označil za promyšlený útok na zásobování potravinami v Evropské unii a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu, píše agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama