Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov vzkázal, že před jakoukoliv dohodou o ukončení konfliktu musí být splněny podmínky, jež určil ruský prezident Vladimir Putin.
Ve Washingtonu se intenzivně diskutuje o tom, že se Trumpova administrativa chystá v nejbližší době představit návrhy, jak by se dala ukončit téměř tři roky trvající ruská válka proti Ukrajině. Kellogg však dementoval spekulace, že se Spojené státy chystají návrh na ukončení války představit již tento týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
America's Russia-Ukraine envoy is 'preparing 'end of war' options to present to Trump' https://t.co/pDHrOWuFBL
— Daily Mail US (@DailyMail) February 10, 2025
Při jednom z jednání Kellogg podle zdroje Semaforu uvedl, že má v plánu jednat a koordinovat další postup se zástupci každého členského státu NATO. Minulý týden se s ním ve Washingtonu sešel český ministr zahraničí Jan Lipavský. Uvedl, že Kellogg se zajímal o český názor na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Trump deníku New York Post v pátečním rozhovoru na palubě prezidentského speciálu Air Force One řekl, že telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na otázku, kolikrát s Putinem mluvil, americký prezident odpověděl: „To bych raději neříkal.“ Zároveň se podle bulvárního deníku Trump domnívá, že Putinovi nejsou úmrtí na bojišti lhostejná. „On chce, aby lidé přestali umírat,“ řekl o Putinovi. „Všichni ti mrtví. Velmi mladí, obdivuhodní lidé,“ řekl Trump americkému listu.
Náměstek šéfa ruské diplomacie Rjabkov dnes podle agentury Reuters řekl, že čím dříve USA a Západ pochopí, že je třeba splnit Putinovy podmínky, tím dříve bude možná dohoda o ukončení bojů na Ukrajině. Šéf Kremlu loni v červnu jako podmínku pro konec války stanovil, že Ukrajina se musí vzdát ambice vstoupit do NATO a stáhnout svoji armádu z celého území čtyř oblastí, které Rusko nyní částečně kontroluje. Kyjev odmítá takovou kapitulaci a podmiňuje případnou dohodu s Ruskem tím, že získá bezpečnostní záruky, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.
Rjabkov sice ocenil, že Trumpova administrativa dává najevo, že chce jednat s Ruskem, upozornil však, že snahy stavět Moskvu před jakékoliv ultimátum budou neúspěšné. Jakákoliv jednání podle něho budou muset zohlednit příčiny konfliktu a situaci, jaká v něm panuje.
Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Putin pak 24. února 2022 nařídil ruským silám vpadnout do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Ruskou agresi, které se Ukrajina už téměř tři roky brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, Kyjev nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.
