Bílý dům se snaží rychle získat veřejnou podporu spojenců pro ochranu Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světový obchod s ropou. Washington tlačí hlavně na to, aby se státy přihlásily alespoň politicky, protože nervozita na trzích roste a ceny energií jsou citlivé na každý další vývoj.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních dnech žádala evropské i asijské partnery, aby se co nejdřív připojili k úsilí o zajištění plavby v oblasti. V první fázi jí přitom nejde tolik o konkrétní vojenské příspěvky jako spíš o rychlé veřejné závazky, které by uklidnily investory i obchodníky s ropou.
Trump přitom během několika hodin vyslal dva rozdílné signály. Ještě na začátku týdne mluvil o tom, že se k americké iniciativě přidávají další země. O den později už tvrdil, že Spojené státy pomoc vlastně nepotřebují. Zároveň si postěžoval, že část spojenců z NATO nereaguje tak rychle, jak by si představoval.
Řada amerických partnerů ale dává najevo, že do vojenské operace vstupovat nechce. Německo, Kanada i Austrálie účast odmítly. Emmanuel Macron řekl, že Francie „nikdy“ nebude součástí operací na otevření nebo osvobození Hormuzského průlivu v současné situaci a zapojení by připadalo v úvahu až po uklidnění bojů. Ke zdrženlivosti vede evropské státy i to, že už teď soustředí síly na podporu Ukrajiny a nechtějí je přesouvat jinam.
Opatrná je i Británie, na kterou Trump tlačil kvůli vyslání dvou letadlových lodí. Ty jsou ale v jiných částech světa a jejich přesun by trval týdny. Britský premiér Keir Starmer mezitím zdůraznil, že Evropa se nesmí nechat odtrhnout od války na Ukrajině. „Putin nesmí být tím, kdo z konfliktu s Íránem vytěží,“ uvedl po setkání s Volodymyrem Zelenským.
Zdrženlivost je vidět i v Asii. Japonsko řeší, zda by případný doprovod lodí vůbec byl v souladu s jeho zákony a poválečným ústavním rámcem. Čína Trumpovu výzvu k pomoci nevyslyšela a místo toho zopakovala apel na okamžité zastavení vojenských operací a zabránění další eskalaci. Současně se odsunula i Trumpova očekávaná cesta do Pekingu, která se měla uskutečnit na konci března.
Pro Washington je to nepříjemná chvíle. Spojené státy se snaží ukázat, že mají situaci pod kontrolou, ale zároveň narážejí na neochotu partnerů připojit se k operaci, kterou sami nevnímali jako svou. V sázce přitom není jen bezpečnost lodní dopravy v Perském zálivu, ale i další vývoj cen ropy a pohonných hmot.
